Během vlny veder, která zasáhla Belgii v druhé polovině června, zaznamenala země nejvyšší nadměrnou úmrtnost v Evropě. Belgický institut veřejného zdraví Sciensano uvedl, že na konci června a v prvních červencových dnech šlo o dva tisíce úmrtí nad obvyklé počty. To představuje nadúmrtnost ve výši 48 %. Tento údaj byl mnohem vyšší než v sousední Francii, kde nadměrná úmrtnost činila 23 %, a v Nizozemsku, kde dosáhla 13 %. A to i přes podobné teploty, uvedl list The Brussels Times.
Pokud by se nicméně belgické údaje porovnaly pouze se severní Francií, byla podle belgického serveru nadměrná úmrtnost na obou stranách hranice podobná. Experti upozornili, že extrémní vedro nejvíce zasáhlo obyvatele chudších regionů. Biostatistik Geert Molenberghs z univerzity v Lovani a Hasseltské univerzity pro vlámský tisk uvedl, že tento rozdíl lze částečně vysvětlit jasnými socioekonomickými faktory, včetně rozdílů mezi Flandry a Valonskem. „Ve velkém domě obklopeném zelení je méně horko než v přeplněném bytě,“ řekl.
Podle belgického biostatistika mohl svou roli sehrát i roztříštěný přístup Belgie ke stavebnictví a územnímu plánování. Nizozemsko má mnohem strukturovanější přístup a zaznamenalo nejnižší hodnoty ze všech sousedních zemí, uvedl. Belgie je navíc v průměru hustěji urbanizovaná, což omezuje možnosti ochlazování a zvyšuje dopad vysokých teplot.
Molenberghs dodal, že celostátní průměry mohou zakrývat významné regionální rozdíly. Zatímco severní Francie byla zasažená stejně silně jako Belgie, počet úmrtí v jižní a zejména jihovýchodní Francii se držel blízko běžné úrovně. Tyto regiony jsou podle něj lépe přizpůsobeny vysokým teplotám, což pomáhá zmírnit dopad vlny veder.
Vlna veder zasáhla velkou část Evropy přibližně mezi 20. a 28. červnem. Podle vědců šlo o nejintenzivnější vlnu extrémních teplot, jaká byla na kontinentu kdy zaznamenána. Vedra způsobila výpadky v energetice, poškodila infrastrukturu a zatížila zdravotnické systémy. Odborníci se shodují, že jejich intenzita byla téměř jistě důsledkem klimatických změn.
