Úmrtnost na hepatitidu v Evropě klesla na historické minimum. Varovné ovšem je, že miliony lidí stále netuší, že jsou nakaženi. Ukazují to nové údaje Eurostatu.
Hepatitida často nezpůsobuje bolest ani jiné varovné příznaky. V játrech může skrytě přetrvávat celé roky, než se projeví cirhózou nebo rakovinou jater. Právě proto se jí přezdívá „tichá nemoc“. Nedopadá přitom na všechny stejně. Jasnou většinu obětí tvoří muži a významná část úmrtí připadá na lidi v produktivním věku, jejichž život končí dlouho před tím, než by podlehli přirozenému stárnutí.
Aktuální data Eurostatu ukazují, že v Evropské unii na ni umírá méně lidí než kdykoli od roku 2011, kdy se začaly vést srovnatelné statistiky. V roce 2023 zemřelo na hepatitidu 3 172 lidí. Oproti předchozímu roku šlo o výrazný pokles a přibližně o polovinu méně úmrtí ve srovnání s obdobím před deseti lety.
Nejvyšší úmrtnost hlásí jižní Evropa
Nejvyšší úmrtnost na hepatitidu v EU vykazuje Itálie – 1,62 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Následují Lotyšsko (1,54) a Rakousko (1,02). Na opačném konci žebříčku je Lucembursko, které loni nezaznamenalo ani jedno úmrtí na hepatitidu. Za ním následují Finsko a Slovinsko.
Podobný obraz nabízejí i regionální data. Patnáct regionů v celé EU zaznamenalo alespoň 1,5 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Deset z nich leží v Itálii, zbývající ve Francii, Rakousku, Rumunsku a Lotyšsku.
Nejhůře si vedla francouzská zámořská území. Na Mayotte připadalo 4,86 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, ve Francouzské Guyaně 2,80. V obou případech jde o hodnoty výrazně převyšující průměr pevninské Francie. Následovaly regiony jižní Itálie včetně ostrovů, především Kampánie (2,65) a Apulie (2,58). Důvodem není odlišné chování viru, ale především nerovný přístup k testování a léčbě napříč Evropou.
Skrytá epidemie za příznivými čísly
Pokles úmrtnosti ale provází méně pozitivní trend – od roku 2021 přibývá nově odhalených případů hepatitidy. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí zaznamenalo v roce 2022 v zemích EU celkem 28 855 případů hepatitidy B, o rok později už 37 766. U hepatitidy C vzrostl počet hlášených případů ve stejném období ze 23 273 na 28 622.
Zdravotnické úřady však tento vývoj nepovažují za známku rychlejšího šíření viru. Podle nich odráží především lepší záchyt nakažených díky intenzivnějšímu testování. Podle WHO Europe bylo v evropském regionu diagnostikováno pouze 23 % lidí s hepatitidou B a léčbu dostává jen 4,2 %. Mnozí se o své nemoci dozvědí až ve chvíli, kdy už mají játra vážně poškozená. Přetrvává navíc i další problém – přestože jsou vakcíny dostupné, proočkovanost zůstává nízká.
Mohlo by vás zajímat
Na tuto mezeru upozornila tento týden regionální poradkyně WHO pro Evropu pro oblast hepatitidy a HIV Stela Bivolová. „Největší výzvou už dnes není prevence, ale vyhledávání lidí s hepatitidou a zajištění toho, aby dostali potřebnou péči a léčbu,“ uvedla.
Zároveň varovala, že bez rychlejšího testování a lepší dostupnosti léčby se evropskému regionu nepodaří splnit cíl eliminovat hepatitidu do roku 2030. Pro miliony Evropanů, kteří dosud nevědí, že virus mají, je zásadní rozdíl mezi včasnou diagnózou a odhalením nemoci až ve chvíli, kdy už může být pozdě.
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
