Nejvyšší soud se zastal pacienta, jenž po těžkém úrazu a následné operaci přišel o nohu. Zažaloval Ústřední vojenskou nemocnici v Praze o více než 100 milionů korun, zatím neúspěšně. Po zásahu nejvyšší instance má znovu šanci na náhradu újmy. Verdikt je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Muž v roce 2012 utrpěl při výbuchu těžké poranění nohy s přerušením podkolenní tepny. Po přijetí do nemocnice podstoupil cévní operaci, po které následovaly komplikace. Končetina se kvůli neprůchodné tepně dostatečně neprokrvovala. Další operace sice tepnu zprůchodnila, ale už neodvrátila amputaci nohy nad kolenem.
Obvodní soud pro Prahu 6 takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, že zdravotníci nepostupovali bezchybně, že základ nároku je důvodný a že výši odškodnění stanoví konečný rozsudek.
Nemocnice však namítala, že tkáně se kvůli nedostatečnému prokrvení poškodily už v období mezi úrazem a první operací, následný postup zdravotníků tak už nebyl jedinou či hlavní příčinou komplikací. Městský soud v Praze pak žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nyní vyšel ze zásady, že v občanském soudním řízení musí každý účastník prokázat skutečnosti, jež svědčí v jeho prospěch. Pokud zdravotníci tvrdí, že případ by skončil amputací i při bezchybné péči, musí to prokázat nemocnice a nelze žádat od pacienta, aby prokazoval opak.
„Pokud za této situace žalovaná tvrdí, že za škodlivý následek neodpovídá, je na ní, aby prokázala, že převažující či jedinou příčinou vzniku újmy byla jiná okolnost, na kterou žalovaná neměla vliv,“ stojí v rozsudku. Jako žalovaná v řízení figuruje Ústřední vojenská nemocnice.
„Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozhodnutí představuje upozornění na způsob použití obecných pravidel dokazování v medicínských sporech,“ uvedla mluvčí nejvyšší instance Gabriela Tomíčková.
