Když se řekne zvíře, který zabije nejvíc lidí, řadu z nás možná napadnou děs budící lev nebo žralok. Ve skutečnosti si však jednoznačné prvenství zabírá živočich, kterého si obvykle všimnete až ve chvíli, když vám v noci píská u ucha – totiž komár. Zatímco druhý největší zabiják, hadi připravili podle portálu Statista v roce 2024 o život 100 tisíc lidí, komáři celý milion.
Komáři pochopitelně nezabíjejí lidi přímo. Tento krev sající hmyz ale přenáší celou řadu vážných onemocnění. Nejsmrtelnější nemocí, kterou komáři šíří, je malárie, parazitární infekce zodpovědná podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) za více než 600 tisíc úmrtí ročně. K 95 % případům úmrtí dochází v Africe, přičemž tři čtvrtiny obětí tvoří děti mladší pěti let.
Desítky případů v Česku
Původcem malárie je prvok Plasmodium čili zimnička. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním a dvěma týdny. Chorobu provází příznaky podobné chřipce – horečka, zimnice, bolesti hlavy, únava či zvracení. Pokud není nemoc léčena, může dojít ke smrtelným komplikacím do několika dní.
Nákaza není neznámá ani v Česku. Každoročně je u nás podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) hlášeno několik desítek případů, ovšem zpravidla importovaných ze zahraničí. U nás se totiž sice inkriminovaný rod komára, který nemoc přenáší, nachází, ale protože k nákaze dochází po sání krve infikovaného člověka, nejsou „naši“ komáři nosiči.
Pokud se chystáte do oblastí, kde se malárie vyskytuje, je k úvaze preventivně se chránit užíváním antimalarik. A pochopitelně používáním repelentů či ochranných sítí. Očkování sice existuje, používá se ale jen u malých dětí v postižených oblastech.
Horečkou dengue se nakazí stamiliony lidí
Komáři jsou také hlavním původcem horečky dengue. Ta může v závažných případech vyvolat nebezpečné krvácení, poškození orgánů a prudký pokles krevního tlaku. A může skončit smrtí. Odhaduje se, že horečkou dengue se na celém světě každoročně nakazí 400 milionů lidí, přibližně u 100 milionů se rozvinou příznaky a zhruba 20 až 25 tisíc na tuto nemoc zemře. Protože se nákaza vyskytuje v tropických a subtropických oblastech, žije v zemích s rizikem nákazy skoro polovina světové populace.
S tím, jak Evropa zažívá vlnu oteplování, vytváří se tu podmínky pro invazivní komáry. A spolu s nimi i pro šíření horečky dengue. V Česku se ročně vyskytují desítky až stovky případů, doposud ovšem byly importované.
Při cestách do oblastí s výskytem horečky dengue se lze nechat očkovat. Vakcína registrovaná v EU poskytuje ochranu proti kterémukoli ze čtyř sérotypů viru. Aplikují se dvě dávky podané s odstupem tří měsíců.
Ne každý komár je přenašeč
A tady jsou některé další choroby, za které můžou komáři:
- Západonilská horečka: Celosvětový počet úmrtí na ni není znám, v roce 2024 ale bylo v zemích EU hlášeno 1436 autochtonních případů (tedy s nákazou v místě svého pobytu), z toho 125 úmrtí v 19 zemích. V Česku se nakazí ročně jednotky lidí.
- Žlutá zimnice: Podle WHO každoročně způsobuje až 82 tisíc úmrtí. Dá se ale proti ní chránit očkováním.
- Japonská encefalitida: Může zabít až 30 % těch, u kterých se projeví, a mezi přeživšími zůstává i 50 % s trvalými problémy. Každý rok je hlášeno odhadem 100 tisíc klinických případů. Naštěstí, stejně jako u žluté zimnice, existují bezpečné a účinné vakcíny.
- Chikungunya: Opomíjená choroba, která se přitom vyskytuje ve 110 zemích světa a jejíž případy zaznamenáváme i v Česku.
- Zika: Horečnaté onemocnění, které nejvíce ohrožuje těhotné ženy.
Ovšem pozor. Ačkoliv je výčet nemocí, za nimiž komáři stojí, dlouhý, z více než 3 700 druhů komárů je přenáší jen malá část. Většina z nich jsou prostě jen otravní, nebo se živí jinou krví než lidskou.
Vodní šnek, který hostí motolice
A jaká další zvířata figurují na žebříčku největších zabijáků? Za hady, na jejichž uštknutí zemře ročně kolem sta tisíc lidí, jsou na třetím místě psi. Ti mají na svědomí kolem 30 tisíc lidských životů. Ne že by své oběti zakousli – za většinou úmrtí stojí vzteklina.
Živočich, který se umístil na čtvrtém místě, asi překvapí. Je to sladkovodní šnek, který stojí za 10 tisíci úmrtími. Přenáší totiž parazitární onemocnění zvané schistozomóza neboli bilharzióza.
Jak k nákaze dochází? Larvy jednoho rodu motolic – krevniček (schistozom) napadají sladkovodní plže, v nichž se vyvíjejí a pak se uvolní do vody. Tam číhají na svého dalšího hostitele. Člověku se zavrtají do kůže a prostřednictvím krevního oběhu se dostanou až do močových cest, jater nebo střev, kde se z nich vyvíjejí dospělé motolice. Jejich vajíčka se s močí nebo stolicí dostávají do vody, aby se cyklus mohl opakovat.
K většině nákaz dojde v Africe. Podle WHO by přitom preventivní péči potřebovala čtvrt miliarda lidí, dostává se ale jen 100 milionům.
Mohlo by vás zajímat
Pořádný predátor skončil až na 8. místě
Šiřitelem choroby je i další z žebříčku smrtících tvorů. Jde o krevsající ploštici, která je nejčastějším přenašečem prvoka Trypanosoma cruzi, původce Chagasovy choroby. Tímto onemocněním dnes trpí okolo 6 až 8 milionů osob a až 50 tisíc na ni zemře. Jde o jeden z hlavních zdravotnických problémů ve většině zemí Latinské Ameriky a neexistuje proti němu očkování.
Na šestém místě se umístila moucha tse-tse, která pro změnu přenáší spavou nemoc způsobenou prvokem Trypanosoma gambiense. Infekce zasahuje mozek, kde vyvolává vztek, apatii nebo paranoiu. Bez léčby je spavá nemoc smrtelná.
Další pozici obsadily škrkavky, které každoročně postihnou 800 až 900 milionů lidí. A o život jich připraví 2 500.
Až na osmé příčce konečně najdeme živočicha, který asi nepřekvapí, totiž krokodýla. Ten v roce 2024 zabil kolem tisíce lidí. Hroši, stejně jako sloni, stojí asi za pětistovkou úmrtí a lvi za 250. Žraloci připraví o život jednotky ročně jen lidí na celém světě.
I v ČR nejčastěji zabíjí hmyz. Ale jiný
A jak jsme na tom v Česku? Náš žebříček se od toho celosvětového hodně liší. Za nejvíce úmrtími stojí anafylaktický šok po bodnutí hmyzem, jako jsou bodavý hmyz jako včely, vosy a sršně. Ten v Česku zabije až 10 lidí ročně. Za úmrtími stojí také klíšťata přenášející klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Na „klíšťovku“ u nás v roce 2024 zemřeli tři lidé.
