Někdo má podle občanky 55 let, jeho tělo ale může biologicky připomínat člověka o několik let staršího. Právě takzvané urychlené biologické stárnutí spojili vědci s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí. U žen navíc studie ukázala souvislost s vyšším rizikem demence. Na nová zjištění upozornil web Medical News Today.
Chronologický věk známe všichni – jednoduše říká, kolik let uplynulo od našeho narození. Biologický věk se naproti tomu snaží zachytit, v jakém stavu je samotný organismus. Může proto být vyšší, ale i nižší než číslo v občanském průkazu.
Nová studie publikovaná v žurnálu Scientific Reports sledovala 3046 účastníků z dlouhodobého výzkumu Framingham Offspring Study. Vědci jejich biologický věk odhadovali pomocí různých tělesných a laboratorních ukazatelů, mimo jiné cholesterolu, krevního cukru nebo výsledků kognitivního testu. Do analýzy zahrnuli také faktory, jako je kouření, cukrovka či užívání léků na vysoký krevní tlak.
Účastníci byli podle rozdílu mezi biologickým a chronologickým věkem rozděleni do tří skupin. Na ty, jejichž biologický věk odpovídal chronologickému, na osoby s pomalejším stárnutím a na ty, jejichž organismus naopak stárnul rychleji. U posledně jmenovaných byl biologický věk vyšší než skutečný věk v průměru o 4 roky u mužů a o 2,5 roku u žen.
Muži a ženy jsou na tom stejně, až na jednu výjimku
Výzkumníci poté účastníky sledovali po desítky let. Medián sledování činil 26 let u úmrtí a demence a 23 let u kardiovaskulárních onemocnění. Za tuto dobu zaznamenali 713 případů kardiovaskulárních onemocnění, 1105 úmrtí a 265 případů demence.
Lidé s urychleným biologickým stárnutím měli ve srovnání s těmi, jejichž biologický věk byl pomalejší, výrazně vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění. U mužů bylo přibližně 1,6násobné, u žen 1,8násobné. Riziko úmrtí bylo u mužů i žen zhruba dvojnásobné.
U demence se ovšem objevila zajímavá odlišnost mezi pohlavími. Zatímco u mužů vědci statisticky významnou souvislost s urychleným biologickým stárnutím neprokázali, u žen bylo riziko demence vyšší. Další analýzy navíc ukázaly, že zvýšené riziko měly ve srovnání se ženami s pomalejším biologickým stárnutím nejen ženy s urychleným stárnutím, ale i ty, jejichž biologický věk odpovídal věku chronologickému.
Mohlo by vás zajímat
„Biologický věk“ zatím není diagnóza
Atraktivní představa, že si člověk nechá změřit biologický věk a zjistí tak, jak rychle stárne, má ale několik háčků. Především neexistuje jednotná, všeobecně přijatá metoda, jak biologický věk vypočítat. Vědci proto používají různé kombinace biomarkerů a výsledky se mohou podle zvolené metody lišit.
I autoři nové studie upozorňují, že biologický věk slouží jako náhradní měřítko pro proces stárnutí. Některé další ukazatele, které nebyly v této studii k dispozici, navíc mohou být pro samotný proces stárnutí důležitější.
Dalším důležitým omezením je charakter samotného výzkumu. Šlo o observační studii, která dokáže odhalit souvislosti, nikoli prokázat, že rychlejší biologické stárnutí přímo způsobuje srdeční onemocnění, demenci nebo předčasné úmrtí.
Salim Hayek, profesor kardiovaskulární medicíny, který se na výzkumu nepodílel, upozornil ještě na jeden podstatný problém. Když vědci přidali biologický věk k modelu, který už zohledňoval chronologický věk, kouření, krevní tlak, cukrovku, krevní tuky a BMI, přesnost předpovědi se podle něj zlepšila jen minimálně.
Bez možnosti léčby
Představa, že by se rychlejší biologické stárnutí dalo jednoduše „léčit“, tak zatím podle odborníků není na místě. „Pro zrychlené stárnutí neexistuje žádná terapie; léčíte jednotlivé složky, a ty jsou stejné, jaké léčíme už 40 let,“ zdůrazňuje Hayek.
Jinými slovy, případný údaj o biologickém věku by neměl zastínit věci, které už dnes dobře známe. Pokud má člověk vysoký krevní tlak, kouří, má cukrovku, nezdravou hladinu krevních tuků nebo nadváhu, právě tyto faktory zůstávají důležitými cíli prevence a léčby. Biologický věk by mohl být spíše dalším způsobem, jak jejich význam pacientovi názorně vysvětlit.
Autoři studie přesto vidí v podobném měření potenciál. Pokud se podaří sjednotit způsob výpočtu biologického věku a zároveň prokázat, že skutečně přidává klinicky významnou informaci, mohl by se stát pro lékaře doplňkem běžného hodnocení zdravotního rizika.
