V Nizozemsku, Řecku a Itálii umírají lidé na následky infekce západonilským virem (západonilskou horečkou). Evropská komise potvrdila, že Evropa proti tomuto viru nemá k dispozici žádnou specifickou léčbu ani vakcínu.
Nizozemský Národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) tento týden oznámil první úmrtí na západonilský virus v zemi za posledních šest let. Pacient se nakazil přímo v Nizozemsku a zemřel v nemocnici. V zemi jde o třetí letošní zachycený případ. První se objevil 17. srpna u bezpříznakového dárce krve z Utrechtu, který necestoval do zahraničí. „Jde o první potvrzený případ lidské infekce v roce 2026, která pochází z Nizozemska,“ uvedl tehdy RIVM.
Rychlejší než oficiální statistiky
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) k 21. srpnu evidovalo 625 lokálně získaných případů ve 12 zemích a 99 regionech. Nejvíce nákaz hlásila Itálie (311), Řecko (157) a Španělsko (63). V 21 oblastech byl přenos zaznamenán vůbec poprvé v této sezóně.
Reálná čísla však oficiální statistiky ECDC rychle překonávají kvůli zpoždění v předávání dat. Řecko a Itálie od té doby nahlásily dohromady již 664 případů, což je více, než udává celoevropský součet ECDC. K přenosu viru dochází nejčastěji v srpnu a počátkem září, takže počty nakažených ještě vzrostou.
Řecko a Itálie hlásí desítky obětí
V Řecku úřady (EODY) zaznamenaly 232 případů a 19 úmrtí, přičemž věkový medián zemřelých je 85 let. 75 případů bylo diagnostikováno během jediného týdne a 26 pacientů leží na jednotkách intenzivní péče. Pro srovnání, za celý rok 2025 Řecko evidovalo 96 případů a 9 úmrtí.
Itálie má téměř dvojnásobný počet pacientů a podobnou úmrtnost. Tamní zdravotnický institut (ISS) napočítal 432 případů a 17 úmrtí napříč 17 regiony. Šedesát tři nakažených bylo odhaleno mezi dárci krve, kteří neměli žádné příznaky.
Průběh se však v obou zemích liší. V Řecku zasáhla nákaza centrální nervovou soustavu u 165 ze 232 pacientů, zatímco v Itálii u 223 ze 432. Itálie zároveň hlásí pokles úmrtnosti u nejtěžších případů z 13,9 % (ve stejném období roku 2025) na současných 7,2 %.
Evropská komise přiznává mezeru v ochraně
Úřad pro připravenost a reakci na zdravotní nouzové situace (HERA), který spadá pod Evropskou komisi, řadí viry přenášené tzv. vektory mezi čtyři hlavní hrozby. Hodnocení dostupných zdravotnických prostředků je však neúprosné. „Vakcíny proti nemocem, jako je západonilský virus a CCHF, nejsou k dispozici,“ upozornil úřad s odkazem na krymsko-konžskou hemoragickou horečku a dodal, že pro západonilský virus ani další horečky v současnosti neexistuje žádná specifická antivirová léčba.
Jedinou obrannou linií tak zůstává hubení komárů dříve, než bodnou. Úřad HERA však přiznává, že v této věci má omezené možnosti. „Ochrana proti přenašečům je omezená z důvodu nízké dostupnosti účinných biocidních přípravků, rostoucí rezistence vůči insekticidům, nedostatečných důkazů o účinnosti nových metod kontroly a nerovnoměrného provádění v jednotlivých členských státech,“ přiznává úřad na svých stránkách.
Mohlo by vás zajímat
Jen pět látek pro venkovní použití
Vědci z ECDC popsaný problém podrobněji rozvedli 20. srpna v odborném časopise Eurosurveillance. Uvedli, že provádění kontroly komárů je náročné kvůli kombinaci roztříštěného řízení, omezených údajů o nákladové efektivitě a bezpečnosti různých opatření a také kvůli úzkému spektru schválených účinných biocidních látek.
V databázi Evropské chemické agentury našli pouze 12 účinných látek schválených proti dospělým komárům (většinou ze skupiny pyretroidů). Z nich je navíc pouze pět autorizováno pro venkovní použití, zbytek lze použít jen v interiéru.
Na těchto pět látek si však komáři vytvářejí rezistenci. „Existují důkazy, že rezistence komárů vůči insekticidům stoupá. Zvláště znepokojující je hlášená rezistence vůči pyretroidům, protože většina biocidních přípravků používaných k hubení dospělých komárů spoléhá právě na tuto třídu chemických látek,“ varují autoři studie.
Nové alternativy přicházejí pomalu kvůli malému evropskému trhu, vysokým nákladům na schvalovací procesy i tomu, že komáry přenášené nemoci nejsou vždy vnímány jako politická priorita. Céline Gossnerová z ECDC k tomu při publikaci studie jasně dodala: „Rostoucí přenos západonilského viru i šíření invazivních druhů komárů jasně ukazují, proč Evropa musí posílit své kapacity v oblasti kontroly komárů.“
Kolik EU reálně investuje?
Úřad HERA vyčlenil 11,6 milionu eur na posílení sledování a kontroly přenašečů v členských státech a 10 milionů eur na rychlejší diagnostické testy. Dalších 20 milionů eur jde na vývoj prvních specifických léků proti horečce dengue. Pracovní plán pro rok 2026 přidává ještě 600 tisíc eur na studii o překážkách při vývoji nových zdravotnických opatření.
Existuje sice projekt vývoje vakcíny proti západonilskému viru financovaný z programu Horizon Europe, ten však poběží až do listopadu 2027. Případná vakcína by se k pacientům dostala až za několik let.
Endemický virus od 60. let, který se stále šíří
Západonilský virus není v Evropě nový. Vědci připomínají, že je zde endemický již od 60. let 20. století. Koluje především mezi ptáky a přenášejí ho běžní domácí komáři rodu Culex. Lidé a koně se nakazí nešťastnou náhodou a virus dále nepřenášejí, jsou tedy takzvanými slepými hostiteli.
Většina infekcí proběhne bez povšimnutí. „K závažnému neurologickému onemocnění dochází u méně než jednoho procenta infekcí,“ uvádí studie. Riziko je nejvyšší u starších osob a lidí s oslabenou imunitou a z nejtěžších případů přibližně jeden z deseti končí smrtí.
Mění se však geografický dosah viru. Nejkritičtějším rokem byl sice rok 2018 s 1549 lokálními případy, ale rok 2024 přinesl zatímní nejširší územní zásah, kdy zasáhl 166 regionů ve 14 zemích EU. V letošní sezóně se virus objevil v šesti evropských regionech, kde předtím nikdy hlášený nebyl, a v Nizozemsku si vyžádal první oběť.
Evropská komise v této souvislosti cituje závěr samotného ECDC, podle něhož delší, rozsáhlejší a intenzivnější přenos nemocí přenášených komáry představuje stav, který se stává novým normálem. Sezóna přenosu pokračuje i v září. Než skončí, zůstávají jedinou obranou repelenty, sítě do oken a hrstka stárnoucích insekticidů, protože neexistuje žádná vakcína ani specifická léčba.
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
