50 miliard pro systém zdravotnictví navíc. To má podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zajistit v pondělí schválený rozpočet na příští rok. Většinu zmíněných peněz by přitom mělo tvořit navýšené zdravotní pojištění. Zdravotnický deník se zeptal ekonomů, co o tom soudí.

„Díky kombinaci výrazně vyšší platby státu za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného díky fungující ekonomice, získá v příštím roce systém zdravotnictví o více než 50 miliard korun navíc a po 4 letech prohlubování ztrát tak dochází k jeho systémové stabilizaci,“ stojí v dokumentu nazvaném Rozpočet 2027: Rekordní investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst. Ten ministerstvo financí vydalo v pondělí při příležitosti schválení státního rozpočtu pro příští rok.

Příští rok by mělo dojít k navýšení plateb za státní pojištěnce o 21 miliard korun (a další 3 miliardy přidají zdravotní pojišťovny). Zmíněných „více než 50 miliard navíc“ by tak mělo znamenat zvýšený výběr peněz ze zdravotního pojištění o minimálně 26 miliard.

Zdravotnický deník se proto zeptal ekonomů, nakolik realistické takové navýšení je.

„Poněkud optimistické“

Podle člena Národní rozpočtové rady Petra Musila jde o těžko naplnitelný odhad. Vzhledem k tomu, že se dnes v systému veřejného zdravotního pojištění vybere 350 až 370 miliard ročně, by se inkaso zdravotního pojištění muselo zvýšit o více než 7 %.

„A to se mi zdá poněkud optimistické, neboť by to předpokládalo přinejmenším stejně svižný růst nominálních mezd jako v letošním roce. Tedy blízko osmi procentům,“ popisuje ekonom.

Takový růst ale neočekává dokonce ani sám resort financí. „V makroekonomické predikci vydané v srpnu ministerstvo uvedlo, že očekává pro příští rok zvolnění růstu mezd a platů na 6,2 %,“ upozorňuje Musil.

Mohlo by vás zajímat

Nevytvářet prostor pro další deficit

Podobně se vyjádřil také ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. „Vedle zvýšení plateb za státní pojištěnce o 21 miliard korun chce ministerstvo získat další zhruba 3 miliardy úsporami na straně zdravotních pojišťoven. Zbývá tedy dofinancovat přibližně 26 miliard. A to je podle mě horní hranice realistického scénáře založeného na očekávaném růstu nominálního objemu mezd,“ konstatuje Rod.

A vysvětluje, že výběr pojistného není přímo navázán na růst hrubého domácího produktu, ale především na růst mzdových prostředků. „Ten může být s ohledem na předchozí stagnaci reálných mezd, valorizace a oživení v hlavních sektorech poměrně robustní,“ míní Rod.

Takový nárůst inkasa je tedy podle něj možný. „Byl bych ale raději opatrný, než abych už dnes vytvářel prostor pro další deficit systému,“ uzavírá.