Stárnoucí Česko čeká velká výzva. Geriatrička vysvětluje, jak připravit urgenty na nápor seniorů

Silným trendem amerického zdravotnictví se staly geriatrické pohotovosti a urgentní příjmy. Ty poskytují péči lidem každého věku, mají ale připraveny postupy přizpůsobené seniorům. Mohlo by takové řešení fungovat i v Česku? A jak jsou naše urgenty na starší pacienty připraveny? Zdravotnický deník se zeptal profesorky Evy Topinkové, přednostky Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN a vědecké sekretářky České geriatrické a gerontologické společnosti.

Je podle vás model geriatrických pohotovostí a urgentních příjmů, který zažívá velký rozmach v USA, aplikovatelný i v českém prostředí?

Osobně se domnívám, že zřizovat u nás specializované urgentní příjmy pro staré lidi není cesta. V USA je situace jiná.

V čem se liší?

Systém urgentních příjmů v USA supluje chybějící praktické lékaře. Primární péče je tam naprosto nedostatečná. Navíc desítky milionů Američanů nemají zdravotní pojištění a systém pohotovostí zahlcují.

U nás by měl fungovat praktik a pohotovost, aby se na urgentní příjmy dostávali jen lidé, kteří se tam dostat opravdu potřebují.

Sledovat riziko deliria

V americkém modelu jsou urgenty specializované na seniory připraveny vybavit je potřebnými pomůckami, například chodítky. To pro české prostředí není inspirativní?

Není. Součástí vybavenosti českých urgentů by ale mělo být například umístění starších pacientů do tichého prostředí nebo sledování toho, zda dostanou napít. Zdravotníci by měli na urgentech bedlivě sledovat riziko deliria. Velká část akutních problémů je totiž spojená s delirentním stavem.

Klíčová je edukace zdravotníků. A to nejen lékařů a sester provádějících triáže na urgentech, ale i záchranářů, kteří jezdí za pacienty domů. Organizačně je pak potřeba zajistit, aby na urgentech bylo prostředí „user-friendly“ a „older-friendly“. Aby se na nich starší lidé cítili komfortně.

Každý starší pacient by měl mít ze strany zdravotníků zajištěn komplexnější pohled.

Na co by zdravotníci měli myslet především?

Starší pacienti většinou mají mnohočetné problémy a jsou klinicky komplexní. Mají i další potřeby, například ve smyslu sociální péče. To by se mělo promítnout v triáži.

Každý starší pacient by měl mít ze strany zdravotníků zajištěn komplexnější pohled, říkáme tomu comprehensive geriatric assessment (česky komplexní geriatrické hodnocení, pozn. red.). Běžně ho zajišťuje geriatr, ale je žádoucí, aby ho ve zjednodušené podobě dokázal provést i praktik nebo zdravotník na urgentním příjmu.

Doporučujeme velmi jednoduché testy s pěti nebo šesti otázkami. Primárně cílí na sestry na urgentech, které by díky nim měly odhalit komplexnost a rizika pacientů. Krátký test se zaměřuje například na případné poruchy paměti, zraku a sluchu, na přidružené diagnózy nebo na užívané léky.

Mohlo by vás zajímat

Mateřství, předsudky a zběsilé tempo. Onkoložka otevřeně popisuje, co zažívají ženy v medicíně

Podílíte se tedy na vzniku edukativních materiálů. Jak s nimi zdravotníky na urgentech seznamujete?

S vědeckou sekretářkou Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof Janou Šeblovou a dalšími kolegy z geriatrie i urgentů jsme připravili kurz pro pracovníky a týmy urgentních příjmů nazvaný Geriatrický pacient na oddělení urgentního příjmu. Běží už třetím rokem v rámci vzdělávání na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Kurz postupně nabízíme v různých městech ČR.

V rámci IPVZ jsme také vydali 150stránkový učební text, v němž popisujeme, jaké jsou nejčastější problémy starších lidí na urgentech a jak je řešit. Do značné míry vycházíme z doporučení Evropské geriatrické společnosti (EUGMS) i Evropské společnosti urgentní medicíny (EUSEM).

Jak intenzivní zmíněné kurzy jsou?

Kurzy jsou složené z více částí. Začínáme dvoudenní výukou, následuje vlastní praxe na urgentním příjmu v rozsahu 16 hodin – buď na vlastním, nebo na jiném pracovišti. Součástí jsou také webináře a webcasty, nabízíme prakticky orientovaná videa s kazuistikami. Celková časová délka celého kurzu je 40 hodin. Kurzy už prošlo kolem 130 účastníků.

Bylo by přínosem, kdyby byl pro starší pacienty na urgentech v reálném čase dostupný i sociální pracovník.

Oblast, o které se nemluvilo

Jak široké je na začátku povědomí zdravotníků, kteří na kurz nastoupí, o péči o geriatrické pacienty na urgentních příjmech?

Pro mnoho z nich jde o nové informace, protože je to oblast, o které se zatím v Česku moc nemluvilo.

Ale vzhledem k tomu, že se u nás síť urgentních příjmů stále vytváří a vznikají nové týmy, jsem optimistou. Pokud by měli vzdělání v oblasti péče o geriatrické pacienty tři nebo čtyři lidé z každého urgentního příjmu, posuneme se hodně dopředu.

Jaké máte na kurzy ohlasy?

Ohlasy bývají pozitivní. A my vidíme reálné výsledky. Před kurzem a po něm vyhodnocujeme progres účastníků v různých kompetencích a u naprosté většiny je zlepšení jasně patrné.

Máte i nějaký negativní ohlas?

Pro některé účastníky je těžké zvládnout při náročné práci hodinový rozsah kurzu.

Navrhujete v rámci svých doporučení i nějaké personální rozšiřování pracovníků na urgentních příjmech?

Do budoucna by bylo přínosem, kdyby byl pro starší pacienty na urgentech v reálném čase dostupný i sociální pracovník. Ten by mohl například objednat pečovatelskou službu nebo dovážku obědů už od následujícího dne. Zajistil by také vyšetření specialistou v oboru geriatrie, například formou geriatrického konzilia během pacientova pobytu na urgentním příjmu nebo na ambulanci. Umožnilo by to řešit časté geriatrické problémy, například opakované pády, úpravou medikace nebo indikací návštěvy sestry domácí péče u pacienta propouštěného domů.

Mám samozřejmě na mysli péči o pacienty, kteří nejsou v život ohrožujícím stavu. A kteří jsou po ošetření na urgentním příjmu propuštěni domů.

Určitě by se také vyplatilo mít na urgentním příjmu koordinátora péče. Snížilo by to administrativní zátěž lékařů a sester a zvýšilo kvalitu péče z pohledu pacienta.