Figurína, která dokáže krvácet i odpovídat na otázky. Operační sál, jednotka intenzivní péče i porodnice, kde se ale nikdy neléčí nebo nerodí skutečný člověk. Za posledních pět let vyrostla u českých lékařských fakult zařízení, díky nimž budoucí lékaři zvládnou svůj první krizový scénář dávno předtím, než vstoupí do nemocnice. Podle děkanů dvou z nich jde o jednu z největších změn, kterou výuka medicíny v posledních letech prodělala.
Studium medicíny mělo dlouhá desetiletí podobu, kterou by poznal i lékař z minulého století: přednášky, pitevna, učebnice a pak přechod k lůžku pacienta, kde se student poprvé učí na živém člověku. Právě tento skok – z teorie rovnou do reálné praxe – se dnes na českých lékařských fakultách zkracuje. Postarala se o to simulační medicína, tedy výuka na technicky vyspělých modelech, které dokážou napodobit lidské tělo i jeho selhání.
Od kojeneckých figurín po heliport
„Simulační centra udělala ve vzdělávání velkou změnu. Takové centrum dokáže studenta připravit daleko lépe na klinickou praxi,“ popsal pro Zdravotnický deník děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko. „Studenti si v něm vyzkouší všechny možnosti, které jim nabízí simulovaná medicína.“
Brněnské simulační centrum SIMU, které stojí v areálu v Bohunicích, patří rozlohou k největším v Evropě. Na osmi tisících metrech čtverečních a pěti nadzemních podlažích se nachází urgentní příjem, operační sály, jednotky intenzivní péče, porodní sál i standardní lůžková oddělení. Na střeše se dokonce nachází heliport.
Fakulta má v centru více než tisíc simulátorů a výukových modelů, od kojeneckých figurín po geriatrické, včetně desítek zubařských trenažérů a virtuálních 3D simulátorů. Stavba i vybavení vyšly na více než miliardu korun, přičemž drtivou většinu částky pokryly evropské dotace. Výuka se do centra naplno přesunula na podzim roku 2020 a hned v prvním roce jí prošly dva tisíce studentů všeobecného a zubního lékařství.
Rozbor chyb jako standard
Podstata takové výuky ale nespočívá jen v technice. Student v simulovaném prostředí zvládne napravit chybu, která by u skutečného pacienta mohla mít vážné následky. Ale hlavně si ji může v klidu rozebrat. Součástí scénářů totiž bývá takzvaný debriefing, tedy rozbor záznamu z kamer, při kterém tým prochází, co udělal dobře a kde ztrácel čas. Trénuje se přitom nejen výkon samotný, ale i komunikace s pacientem a spolupráce v týmu, tedy dovednosti, které se z učebnice naučit nedají.
Ani nejlepší simulátor sice podle Repka nedokáže nahradit skutečného nemocného člověka. Změní ale to, s čím k němu student přichází. „Simulace nikdy nenahradí kontakt s reálným pacientem, ale ten člověk už přesně ví, do čeho jde, ví, jak s tím pacientem má komunikovat, a ví, jakým způsobem má aplikovat dovednosti a znalosti, které v průběhu studia získával,“ popisuje děkan. „Myslím si, že simulační medicína je jeden z velkých faktorů.“
Velký skok ve zkvalitňování přípravy studentů
Brno v tom není samo. Podobným směrem jde i Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, kde Centrum telemedicíny a simulátorů Olomouc (CENTESIMO) funguje od června 2014. „To se musí vidět. Ty moderní simulátory dokážou nasimulovat a vyhodnotit úplně všechno. Dokonce si s vámi povídají,“ popsal pro Zdravotnický deník děkan Milan Kolář.
Olomoucká univerzita v současné době staví pro budoucí lékaře a zdravotníky novou budovu s velkou posluchárnou pro zhruba čtyři stovky lidí a celým podlažím vyhrazeným právě simulační výuce. Stavba za více než 640 milionů korun začala v září 2023 a měla být dokončena na počátku letošního roku.
Rozšíření simulační výuky přitom nezůstalo záležitostí jedné či dvou fakult. „Simulačním centrem už dnes disponuje každá lékařská fakulta v České republice a ten přínos je jednoznačně pozitivní. Navíc rozvoj simulační medicíny je za posledních pět let obrovský,“ shrnuje Repko.
Otázkou zůstává, co přijde dál. Nabízí se umělá inteligence, která už dnes proniká do diagnostiky i do práce s odbornou literaturou a která by mohla proměnit i samotnou výuku. Podle brněnského děkana je to téma, jehož dopady se teprve ukážou. Zatím ale nic z toho nemá takovou váhu jako proměna, kterou přinesly simulátory. „Umělá inteligence je určitě do budoucna něco, co může změnit spoustu věcí v tomto směru. Řekl bych však, že simulační medicína jsou přesně to, co v poslední době nejlépe změnilo a zkvalitnilo přípravu studentů,“ uzavírá Repko.
