Více než 82 tisíc klientů léčených s některým typem demence eviduje v současnosti Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Každý rok jich přitom přibývá. Roční náklady na léčbu demence u VZP přesáhly 3 miliardy korun. Mezi pacienty výrazně převažují ženy, kterých je přibližně dvakrát více než mužů. Podle prognóz by počet lidí s demencí mohl v České republice do roku 2050 vzrůst až na 280 tisíc.
Poruchy orientace, ztráta pojmu o čase, problémy se zvládáním známých úkolů či změny nálad mohou signalizovat Alzheimerovu nemoc nebo jinou formu demence. Příčinou těchto obtíží jsou neurodegenerativní změny v mozku.
„Alzheimerova nemoc významně zasahuje do života nemocného i jeho nejbližšího okolí. Včasné odhalení onemocnění je klíčové nejen pro pacienta, ale také pro rodinu a další osoby, které se o něj starají. Přestože Alzheimerovu nemoc zatím nelze vyléčit, zahájení léčby v rané fázi může pomoci zachovat lepší kvalitu života a zpomalit postup nemoci i nástup dalších příznaků,“ popisuje v tiskové zprávě pojišťovny náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Miroslav Jankůj.
Roční náklady přes 3 miliardy
„Alzheimerovu chorobu lékaři diagnostikovali u 54 454 klientů VZP a jejich léčba stála téměř 1,8 miliardy korun. S jinou formou demence se pak léčí dalších 27 575 klientů,“ vypočítává Jankůj.
S Alzheimerovou nemocí nebo jinou formou demence se léčí 54 908 žen a 27 121 mužů. Celkové náklady na léčbu těchto chorob vzrostly za 5 let o více než třetinu, z 1,8 miliardy korun v roce 2021 na loňské 3 miliardy korun.
Nejvíce klientů VZP se s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence léčilo ve věkové kategorii nad 70 let. Jakákoli forma demence se nicméně může objevit i v mladším věku, tedy před dosažením 65 let.
Podívejte se, jak se meziročně vyvíjel počet pojištěnců VZP nemocných Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence a náklady na jejich léčbu:
| Rok | Počet pacientů | Náklady v tisících korun |
| 2021 | 65 427 | 1 786 052 |
| 2022 | 69 381 | 1 965 941 |
| 2023 | 74 208 | 2 411 165 |
| 2024 | 77 925 | 2 931 298 |
| 2025 | 82 029 | 3 057 313 |
Příznaky, které napoví
Demence postihuje více než 55 milionů lidí na celém světě, přičemž každé 3 sekundy se někde na světě objeví nový případ.
K rozvoji demence mohou přispívat různé rizikové faktory, například poranění hlavy, cukrovka, poruchy sluchu, vysoký krevní tlak nebo deprese. Významnou roli hraje také životní styl, zejména nedostatek pohybové aktivity, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadváha či obezita a omezené sociální kontakty. Riziko mohou ovlivňovat i další okolnosti, jako je znečištěné ovzduší nebo nižší dosažené vzdělání. Svůj vliv mají rovněž věk, pohlaví a rodinná anamnéza.
Mezi první příznaky demence, které můžete u nemocného rozpoznat, patří:
- zapomínání či ztráta věcí nebo nedávných událostí,
- ztráta orientace při chůzi nebo řízení,
- zmatenost i na známých místech,
- ztráta pojmu o čase,
- potíže s řešením problémů nebo rozhodováním,
- problémy se sledováním konverzace, potíže s hledáním slov,
- špatné odhadování vzdálenosti.
S postupujícím onemocněním se mohou objevovat také změny nálady a chování. Lidé s demencí mohou častěji pociťovat úzkost, smutek nebo podrážděnost související se zhoršováním paměti.
Problém často odhalí preventivní prohlídka
Odhalit Alzheimerovu chorobu nebo jinou formu demence pomáhá prevence. V rámci preventivní prohlídky provádí všeobecný praktický lékař jednou za dva roky u pojištěnců ve věku od 65 do 80 let screening Alzheimerovy nemoci. Součástí vyšetření je takzvaný Mini-Cog test, jehož výsledky lékař vyhodnotí a v případě potřeby navrhne další postup.
Pokud je výsledek Mini-Cog testu pozitivní, následuje i u pacienta bez zjevných příznaků podrobnější diagnostika prostřednictvím standardizovaného testu mentálních funkcí MMSE. Tento test se využívá také u lidí s nově zachycenými projevy poruch kognitivních funkcí nebo u pacientů s již diagnostikovanou demencí, kteří jsou dlouhodobě sledováni.
Pokud specialista potvrdí konkrétní diagnózu, například Alzheimerovu nemoc či jiný typ demence, přebírá pacienta do následné péče jeho registrující praktický lékař. Ten pravidelně hodnotí zdravotní stav i úroveň mentálních funkcí a podle možností zapojuje do hodnocení také rodinné příslušníky nebo pečující osoby.
Veškerá vyšetření indikovaná praktickým lékařem nebo specialistou jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
