Do českého zdravotnictví příští rok přiteče 605 miliard korun, tedy o 44 miliard víc než letos. První návrh úhradové vyhlášky slibuje vyrovnané hospodaření, přestože stát za své pojištěnce zaplatí o 11 miliard méně, než původně sliboval. Komu ministerstvo přidá nejvíce a jak dopadlo dělení peněz v segmentech, které se nedohodly v dohodovacím řízení?

První nástřel úhradové vyhlášky pro příští rok je na světě. Ministerstvo zdravotnictví do ní promítlo dohody 11 segmentů vzešlé z dohodovacího řízení a jednu dohodu parciální u laboratoří. Společné slovo se nepodařilo najít nemocnicím, následné péči, ambulantním specialistům a zobrazovacím metodám.

I u těchto segmentů ale byla velká snaha najít kompromis. Na společném návrhu se pojišťovny shodly s malými a středními nemocnicemi, u ambulantních specialistů dohodu zablokovaly dvě zaměstnanecké pojišťovny. V radiodiagnostice padla domluva v podstatě na všem s výjimkou magnetických rezonancí.

A následná péče se uvolila pilotně vyzkoušet nový institut v podobě smírčího řízení. Na něm z návrhu plátců a poskytovatelů zvolil rozhodce variantu předloženou pojišťovnami, obě předložená řešení si ovšem byla o dost blíže než v dohodovacím řízení. Nic z toho, na čem padla shoda v segmentech bez domluvy, ovšem není pro ministerstvo při psaní úhradové vyhlášky závazné. Návrhy nicméně úřad zanalyzoval a při psaní vyhlášky využil.

Ministerstvo nedalo zapravdu domácí péči ve sporu s praktiky

Ještě před prázdninami se ovšem rozhořel spor také ohledně dohody v segmentu praktických lékařů. Jablkem sváru s poskytovateli domácí péče se staly domácí návštěvy sester, které dostaly nová úhradová pravidla. Zatímco praktici obhajovali úpravu tím, že jde beztak o zavedenou praxi, kterou je ovšem při stárnutí populace potřeba posílit, domácí péče kontrovala, že si změna může vyžádat náklady až pět miliard navíc.

„Proti dohodě ve skupině poskytovatelů v odbornostech všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost vznesla protest skupina poskytovatelů domácí zdravotní péče, po projednání tohoto protestu jak v rámci dohodovacího řízení, tak následně na půdě ministerstva, nebyl tento protest ve výsledné podobě návrhu vyhlášky zohledněn,“ stojí v odůvodnění návrhu úhradové vyhlášky.

Náklady na péči budou zřejmě letos oproti plánu nižší

Ministerstvo si při nastavování úhrad stanovilo několik priorit. Vedle vyrovnaného hospodaření jde o:

  • podporu primární péče a prevence,
  • podporu péče ve vlastním sociálním prostředí,
  • zvýšení kvality a efektivity poskytované péče,
  • centralizaci vysoce specializované péče,
  • podporu péče o duševní zdraví,
  • podporu úhrad na principu value-based healthcare.

A z čeho mohl úřad vycházet? Zdravotní pojišťovny měly na konci loňska zůstatky ve výši 43,2 miliardy, na konci letoška by jim pak na účtech mělo ležet 33,2 miliardy. Rozdíl tak reflektuje saldo, které má podle zdravotně-pojistných plánů dosáhnout minus 15 miliard, ale také očekávané zlepšení hospodaření o zhruba 5 miliard plynoucí z vyššího výběru pojistného a nižšího růstu nákladů.

Vypadá to totiž, že náklady na zdravotní služby budou o dvě miliardy nižší, než se počítalo – a to ještě při konzervativním odhadu. Menší náklady si zřejmě vyžádá reforma stomatologie, nemocnice včetně centrové léčby, záchranka a méně zřejmě spolkne také očkování. Naopak vyšší náklady oproti plánům pravděpodobně půjdou do reformy gynekologie a jednodenní péče, jejíž objem roste.

Plánované saldo: plus 0,2 miliardy

Příští rok by mělo jít do systému 605 miliard, tedy o 44,4 miliardy víc než letos (nárůst necelých 8 %). Stát dá ovšem za své pojištěnce méně peněz, než se myslelo. Místo původně proklamovaných 24 miliard půjde jen o 13 miliard.

Náklady by se příští rok měly vyšplhat na 604,8 miliardy, přičemž náklady na zdravotní služby budou 583,5 miliardy. To je o 27,1 miliardy více, než se plánuje letos. 21,3 miliardy budou tvořit ostatní náklady, tedy na provoz včetně fondů veřejně prospěšných činností, které vzrostou o 240 milionů, nebo fondy prevence, na něž půjde navíc miliarda. Vedle toho se počítá z tím, že pojišťovny přepošlou z provozních fondů tři miliardy na péči.  

Řada segmentů dostane více vzhledem k růstu produkce

A jaké mají být nárůsty v jednotlivých segmentech? Nejvíce by si vzhledem k prioritizaci měla polepšit primární péče, kde dostanou poskytovatelé navíc 4 až 5,5 %. Naopak domácí péče, péče v zařízeních sociálních služeb, radiodiagnostika či jednodenní péče dostanou více vzhledem k předpokládanému růstu produkce. S menším růstem než v předchozích letech se naopak počítá u centrové léčby.

Co se týče nedohodnutých segmentů, u ambulantních specialistů se ministerstvo odpíchlo od téměř schválené dohody s tím, že by měli růst o 5 %. V následné péči byl zase základem návrh vzešlý ze smírčího řízení a úhrady se mají navýšit o 6,3 %.

„Poslední, ale objemově nejvýznamnější segment bez dohody – segment poskytovatelů akutní lůžkové péče, má stanoven růst úhrad vyplývají ze zbývajících disponibilních prostředků systému veřejného zdravotního pojištění do vyrovnaného salda systému, což vychází na růst o 3,5 %, ale s řadou nejistot oběma směry,“ konstatuje ministerstvo v důvodové zprávě.

K tématu se Zdravotnický deník podrobně vrátí v příštích dnech.