Peníze na léčbu i zvýšení zdravotníků v systému máme, jen je musíme správně využít, ne shromažďovat na účtech zdravotních pojišťoven. Odboráři vyzbrojeni touto argumentací žádají, aby ministerstvo přepsalo úhradovou vyhlášku na příští rok. Žádají i zvýšení platů a mezd zdravotníků a dalších zaměstnanců.

Návrh úhradové vyhlášky na rok 2027 nepokrývá odpovídajícím způsobem růst nákladů zdravotnických zařízení. A nezajišťuje dostatek peněz na platy a mzdy, tvrdí Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP).

„Podle podkladů k návrhu úhradové vyhlášky mají příjmy veřejného zdravotního pojištění v roce 2027 meziročně vzrůst o 44,4 miliardy korun. Tedy o 7,9 %. Náklady na zdravotní služby se však mají zvýšit jen o 27,1 miliardy korun. Rozdíl činí 17,3 miliardy korun. Právě tato část růstu příjmů by podle současného návrhu nebyla využita na zdravotní péči,“ napsaly odbory ve stanovisku zveřejněném na jejich webu.

Odboráři požadují, aby zmíněný meziroční nárůst příjmů nebyl ponechán na účtech zdravotních pojišťoven. „Smyslem veřejného zdravotního pojištění není hromadit peníze na účtech, zatímco se prodlužují čekací doby a zdravotnická zařízení hledají, kde ušetřit,“ píší odbory.

Argumentují i tím, že od 1. ledna 2026 zákon zdravotním pojišťovnám neukládá povinnost udržovat rezervní fond v dřívější zákonné výši. „Platná právní úprava neurčuje, že na účtech pojišťoven musí na konci roku zůstat konkrétní částka, určitý počet měsíčních úhrad ani pevně stanovené procento ročních výdajů,“ stojí ve stanovisku OSZSP.

18 miliard navíc na platy

Na základě své argumentace odbory požadují meziroční zvýšení platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví o 6 %. To má podle nich kopírovat předpokládaný meziroční růst průměrné mzdy v Česku o 6,2 %. „Chceme stejné zvýšení, aby lidé, kteří poskytují zdravotní péči nebo se na ní podílejí, dál nezaostávali za vývojem mezd v ekonomice,“ stojí ve stanovisku.

Odboráři zároveň i vyčíslili, na kolik by jejich návrh vyšel peněz. „Podle orientačního propočtu odborového svazu by šestiprocentní zvýšení platů a mezd v akutní lůžkové péči, následné a dlouhodobé péči, lázních a ozdravovnách, zdravotnické záchranné službě a pobytových zařízeních sociálních služeb vyžadovalo 12,56 miliardy korun včetně zákonných odvodů zaměstnavatelů. Pokud by se zvýšení vztahovalo na všechny skupiny poskytovatelů napojené na veřejné zdravotní pojištění, činila by celková potřeba přibližně 18,19 miliardy korun,“ uvádějí. A tvrdí, že těmito penězi systém disponuje.

Podle odborů by ale nestačilo jen zvýšit úhrady poskytovatelům, aby se peníze určené zaměstnancům skutečně promítly do platů a mezd. Finance na zvýšení platů a mezd by podle nich v úhradové vyhlášce měly být vyčleněny jako samostatná účelově určená složka úhrady. „Nárok poskytovatele na tyto prostředky má být podmíněn prokazatelným zvýšením platů a mezd nejméně o 6 %,“ vysvětluje OSZSP s tím, že by poté bylo využití peněz přísně kontrolováno.

Pokles úhrad? Nepřijatelné

Odbory kritizují také konkrétní změny výše úhrad v jednotlivých segmentech. Vadí jim navrhované navýšení o 3,5 % u nemocničního segmentu. „Takové zvýšení u části nemocnic nepokryje předpokládaný růst osobních ani ostatních nákladů. A u části nemocnic může znamenat reálný pokles financování,“ míní odboráři. Považují za příliš nízký i nárůst úhrad pro fakultní nemocnice, které má podle návrhu meziročně činit 1,55 %.

Ještě silněji varuje OSZSP před plánovaným meziročním snížením celkových úhrad psychiatrickým nemocnicím (o 6,3 %) a specializovaným ústavům (o 4,7 %). „Odbory požadují, aby u žádného typu nemocnice nedošlo k meziročnímu poklesu úhrad. A aby zvýšení pokrylo předpokládaný růst cen i oprávněných osobních nákladů,“ uvádí stanovisko.

Odbory kritizují i návrh na vyjmutí pravidla pro úhradu totálních endoprotéz kyčle a kolena z úhradové vyhlášky. Nově by ceny určovala výhradně dohoda nemocnic s pojišťovnami. „Návrh nestanoví závazný způsob úhrady pro případ, že se nemocnice s pojišťovnou nedohodne. Takové nastavení může vést k rozdílům v dostupnosti operací podle zdravotní pojišťovny pacienta, k výběru méně náročných pacientů i k dalšímu prodlužování už dnes dlouhých čekacích dob,“ argumentují odbory. A upozorňují, že může jít až o tříleté čekání, během něhož se pacientův stav zhoršuje.