Spolkovou radu (horní komoru německého parlamentu) čeká projednávání státního rozpočtu na rok 2027. A v jeho rámci také návrhů na zvýšení daní z neřestí, jako jsou alkohol nebo tabák, stejně jako zavedení daně z cukru. Zdá se ale, že předložené návrhy neprojdou, neboť v jednotlivých spolkových zemích proti nim zesiluje odpor. „Za současné situace bychom jakékoli zvyšování daní měli odmítnout,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt hesenského ministra pro spolkové záležitosti Manfreda Pentze (CDU).

Necelý měsíc poté, co německé spolkové ministerstvo financí předložilo návrh na zdanění slazených nápojů, se zdá, že v konečném důsledku půjde jen o jakési rétorické cvičení. O navrhované dani z cukru, ale i zvýšení daní na další neřesti má jednat Spolková rada.

Horní komora německého parlamentu ale s vysokou mírou pravděpodobnosti návrh na zvyšování daní z neřestí i zavádění daní nových odmítne. Podle Deutsches Ärzteblatt totiž mezi spolkovými zeměmi, jejichž zástupci Spolkovou radu tvoří, roste k takovému kroku odpor.

„Za současné situace bychom měli odmítnout jakékoli zvyšování daní – ať už jde o šumivé víno, cukr nebo tabák,“ uvedl Pentz. Podle něj „nelze lidem na jedné straně finančně ulevovat u čerpacích stanic a na druhé straně je v obchodech obírat o peníze“. Pentz je připraven ve Spolkové radě prosazovat, aby zvyšování daní u neřestí neprošlo.

Zdražení až o čtvrtinu

Pokud zejména návrh na zdanění cukru (slazených nápojů) skutečně narazí, vytvoří to určitou čáru přes rozpočet pro spolkového ministra financí Larse Klingbeila (SPD). Ten totiž ve svých rozpočtových plánech s touto daní do značné míry počítal. Stejně tak bývalá ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU), předchůdkyně současného šéfa zdravotnického resortu Carstena Linnemanna (CDU).

Spolkové ministerstvo zdravotnictví v červenci odhadovalo, že v příštím roce tento příjem dosáhne přibližně 650 milionů eur. Ministerstvo financí však během léta nebylo ochotno tyto odhady zcela potvrdit. V současné době pracuje na podrobnostech a přesná podoba opatření zůstávala nejasná i v okamžiku zahájení rozpočtových jednání.

Sazba daně u slazených nápojů by se však podle ministerstva financí měla odvíjet od obsahu cukru. U nápojů s obsahem cukru nad 4,5 gramu na 100 mililitrů plány počítají se 26 centy na litr. U nápojů s více než sedmi gramy cukru na 100 mililitrů by sazba činila 32 centů na litr. A u nápojů s více než deseti gramy 38 centů na litr.

V praxi by to znamenalo, že dvoulitrové balení ledového čaje, které dnes stojí v průměru 2,10 eura, by po zavedení daně vyšlo na 2,62 eura. Vztahovala by se na něj totiž daň ve výši 26 centů na litr, uvedl Deutsches Ärzteblatt. V tomto případě by tedy došlo ke zdražení téměř o čtvrtinu, pokud by se daň zcela promítla do ceny takového nápoje.

Spolkové ministerstvo financí podle zjištění Deutsches Ärteblatt počítá se zavedením daně z cukru už v příštím roce. Původní plány ale směřovaly k počátku roku 2028. Daň měla být navíc účelově svázána tak, aby výnosy z ní směřovaly do zdravotnictví. Nakonec ale nejspíše půjde o obecnou daň bez jasného účelového svázání.

Náznaky neprůchodnosti už ve vládě

Jenže ještě než se k projednávání návrhu vůbec stačila dostat Spolková rada, Klingbeil musel čelit námitkám ze strany svého koaličního partnera, tedy CDU, už na úrovni poslanců a poslankyň Spolkového sněmu (dolní parlamentní komory). Původně se totiž daň z cukru měla vztahovat i na nápoje typu „zero“, tedy s umělými sladidly.

„Kategoricky odmítám zdanění nápojů typu ‚zero‘,“ reagovala na tuto možnost mluvčí parlamentní frakce CDU/CSU pro zdravotní politiku Simone Borchardtová. Podle ní se totiž takové opatření odchyluje od skutečného cíle zdravotní politiky vlády a „narušuje záměry, na kterých se koalice dohodla“.

Proti záměru se také vyjádřilo spolkové ministerstvo zemědělství, v jehož čele stojí Alois Rainer (CSU). Podle Rainera je tento návrh „výrazně nad rámec doporučení Finanční komise pro zdravotnictví“. Ta totiž navrhla, aby se daň vztahovala jen na doslazované nápoje a nikoli na nápoje obsahující umělá sladidla.

Dříve spolkové země daň z cukru chtěly

Pozoruhodné ovšem je, že některé spolkové země se pro zavedení daně z cukru u nealkoholických nápojů v minulosti vyslovovaly. Před více než dvěma lety Braniborsko, Hamburk, Brémy, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Porýní-Falc, Sársko, Sasko a Durynsko vyjádřily požadavek na zavedení spotřební daně na nealkoholické nápoje, které obsahují cukr.

Požadavek ovšem tehdy narazil v tehdejší spolkové vládě složené ze sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných (FDP). Proti zavedení daně z cukru se výrazně stavěli právě Svobodní, zatímco Zelení by si takové zdanění představit dovedli. Vzhledem k tomu, že návrh neměl dostatečnou oporu ve Spolkovém sněmu, k zavedení daně z cukru tehdejší spolková vláda pod vedením Olafa Scholze (SPD) nepřistoupila.