Svět stále nemá jasný přehled o tom, kolik financí vlastně vynakládá na přípravu proti budoucím zdravotním hrozbám. Evropská unie proto prosazuje vznik globálního systému pro sledování výdajů. Snahy o nápravu však narážejí na geopolitické spory. Zástupci zemí na půdě OSN se v minulých dnech rozcházeli v názorech a jednání tak skončila bez přijetí klíčové deklarace.
„Stále nemáme jasný obrázek o tom, kolik svět za připravenost utrácí, kam tyto peníze směřují a kde jsou největší mezery,“ upozornila eurokomisařka pro připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová na zasedání Nezávislého panelu vysoké úrovně G20 v New Yorku. Později podrobila ostré kritice návrh deklarace OSN o pandemické připravenosti, protože tento problém zcela opomíjí. „Litujeme, že se deklarace o globálním finančním trackeru vůbec nezmiňuje,“ prohlásila na summitu OSN. Světoví lídři nakonec setkání opustili, aniž by dokument schválili.
Když síla slibu kopíruje křivku nákazy
Otázka financování je přitom naléhavá. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pocházejí v nízkopříjmových zemích přibližně tři čtvrtiny prostředků na pandemickou připravenost z oficiální rozvojové pomoci. OECD však odhaduje, že pomoc zaměřená na infekční nemoci mezi lety 2024 a 2026 klesne o 40 %.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před nebezpečným vzorcem chování: „Když virus udeří poprvé, peníze proudí a sliby se množí. Jakmile však šíření nákazy zpomalí, závazky začínají slábnout. Tento cyklus nesmíme dopustit.“
Zářijové zasedání OSN mělo zhodnotit dosavadní pokrok a přijmout novou politickou deklaraci. Projevům sice podpora nechyběla, shoda na výsledném textu ale nenastala. Předseda Valného shromáždění Khalilur Rahman potvrzuje, že dokument se vrací k dalším jednáním mezi členskými státy.
Červené linie podle Bruselu
Sama Evropská unie deklaraci v současné podobě odmítla podpořit, ačkoli se k jejím základním cílům nadále hlásí. Eurokomisařka Lahbibová formulovala tři hlavní výhrady EU: financování, předávání know-how a uznání klíčových institucí.
V oblasti financí EU vítá, aby státy posilovaly vlastní rozpočty na zdravotnictví a snižovaly závislost na pomoci. Zároveň ale požaduje, aby v textu byla vyváženě zastoupena i doplňková mezinárodní pomoc a závazky byly reálné. EU sama patří k největším dárcům – v rámci iniciativy Team Europe poskytla 42 % rozpočtu globálního Pandemického fondu. Pro zprůhlednění toků peněz už unijní orgány pracují s WHO a OECD na pilotním projektu sledování výdajů.
Spor o patenty a vynechaná centra
Druhým sporným bodem je transfer technologií. Rozvojové země požadují jednodušší přístup k know-how pro výrobu vakcín a léků. Například Burundi vystupující za Africkou skupinu vyzvalo k „neomezenému přenosu technologií“. EU naopak trvá na tom, že sdílení patentů a výrobních postupů musí zůstat přísně dobrovolné a na základě vzájemné dohody, aby se nenarušily výzkum a inovace.
Třetí výhrada se týká opomíjení klíčových hráčů. V návrhu textu chybí například zmínka o Sledovacím centru WHO pro pandemie a epidemie v Berlíně, které slouží k včasnému odhalování zdravotních hrozeb. Výhrady k dokumentu vyjádřily také Spojené státy, kterým vadily odkazy na nedokončenou pandemickou úmluvu i „rozdělující ideologie“.
Zablokovaná jednání v Ženevě
Souběžně s politickou deklarací OSN vzniká na půdě WHO v Ženevě samostatná pandemická úmluva. Její schválení však brzdí spor o klíčovou přílohu zvanou PABS (přístup k patogenům a sdílení přínosů). Ta má zajistit, že státy budou rychle sdílet vzorky nebezpečných virů a výměnou za to získají přístup k nově vyvinutým vakcínám a lékům.
Jednání se však zasekla na otázkách, kdo a za jakých podmínek může vzorky získat a zda lze k povinnému sdílení zavázat soukromé firmy. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzývá k co nejrychlejšímu dokončení dohody s tím, že průtahy „stojí všechny země příliš mnoho“. Lhůta pro dosažení shody se už posunula na květen 2027 a evropský vyjednavač Americo Zampetti přiznává, že řešení v nejbližších měsících nečeká.
Politická deklarace OSN se tak nyní vrací k projednání Valnému shromáždění. Příležitostí k pokroku by mohl být nadcházející zdravotnický summit OSN v příštím roce.
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
