České zdravotnictví potřebuje zásadní a rychlou změnu celé nemocniční sítě. Nejnáročnější péče se má více centralizovat, zatímco základní péče by se měla přesunout z velkých nemocnic do regionů. Shodli se na tom šéfové Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) na čtvrteční tiskové konferenci k jejich vstupu do Hospodářské komory.
„Naším zájmem je společně s Hospodářskou komorou prosazovat v rámci českého zdravotnictví změny, které povedou k tomu, aby regionální nemocnice mohly do budoucna fungovat za důstojných ekonomických podmínek. Aby se mohly rozvíjet,“ ocenil vstup do komory předseda AČMN Michal Čarvaš. A dodal: „Role regionálních zařízení je zcela nezastupitelná. Péči poskytují kvalitní a za nižší náklady,“ dodal.
Za klíčový společný úkol Hospodářské komory, AČMN a ASPZS považuje restrukturalizaci nemocniční péče. „Restrukturalizovat se ale musí celá síť – nejen malé nemocnice, ale i ty velké,“ upozornil.
A uvedl i příklad z oblasti porodnictví a dětských oddělení. „V posledních třech letech se rodí o třetinu méně dětí. A je proto logické, že končí malé regionální porodnice, kde je velmi složité zajistit péči. Ale v Praze se také narodilo o třetinu méně dětí. A pražské zdravotnictví by samozřejmě mělo reagovat a k restrukturalizaci sáhnout. Jde o trvalý trend,“ popsal Čarvaš. A připomněl i nedostatek lůžek následné péče, kterých i v Praze chybí.
Základní péče do regionů
Spolu s centralizací nejnáročnějších operací je podle Čarvaše potřeba přesunout základní péči z fakultních do regionálních nemocnic a zároveň změnit podmínky vzdělávání lékařů, aby je mohly splnit i regionální nemocnice.
„Centralizovat se mají výkony, kterých se dělají desítky ročně v celé ČR,“ řekl Čarvaš. U nejnáročnějších operací podle něj rozpory nejsou, dál chce ale s ministerstvem zdravotnictví řešit operace nádorů ledvin a prostaty. Z nemocnic, které si po schválení přístrojovou komisí ministerstva zdravotnictví nakoupily robotické operační přístroje, by podle něj mohla vzniknout centra nižší úrovně. Jde podle něj například o nemocnice v Kolíně či Náchodě.
Kousnout do kyselého jablka
„Hospodářská komora posiluje svou zdravotní část. Chceme podílet a přispět k tomu, že se podaří české zdravotnictví zreformovat tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné a ufinancovatelné. A to při nezměněné nebo zlepšující se kvalitě a rozsahu poskytované péče,“ ocenil rozšíření Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček.
Podle něj se dnes už nelze obejít bez zásahu do systému a jeho zefektivnění. A právě k tomu má vstup AČMN a ASPZS pomoci. Společně se všechny tři subjekty hodlají primárně zabývat otázkami centralizace a decentralizace. „Stojíme před komplexním problémem. Ale musíme do toho kyselého jablka kousnout. Protože pokud by systém fungoval nadále stejně, budou se zvedat odvody za zaměstnance,“ upozornil Zajíček s tím, že už dnes jsou v Česku jedny z nejvyšších v EU.
Ekonomika potřebuje zdravé zaměstnance
Na velký objem poskytované zdravotní péče členů Hospodářské komory upozornil Šimon Toman, šéf ASPZS a zároveň předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory. „Máme zastoupení více než 320 zdravotnických zařízení, která se starají o více než tři miliony pacientů. Náš hlas je silný a chceme toho využít,“ řekl. A dodal: „Je v zájmu ekonomiky, abychom měli zdravé zaměstnance a ti měli delší produktivní život a život ve zdraví.“
„Zaměstnavatelé ročně odvádějí do systému veřejného zdravotního pojištění 350 miliard korun. A je proto zcela legitimní, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci měli slovo v tom, zda je s jejich prostředky zacházeno efektivně,“ upozornil také Toman.
