V každém kraji by měla vzniknout krizová centra pro první pomoc při duševních potížích, kam mohou lidé přijít bez doporučení lékaře. Do konce roku 2028 by měla být v pěti z nich. V dnešní tiskové zprávě k sobotnímu Světovému dni duševního zdraví to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Vznik center je i součástí letos aktualizovaného Národního akčního plánu pro duševní zdraví do roku 2030, který připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd).
„Výskyt duševních onemocnění v české populaci výrazně vzrostl během pandemie covid-19 a od té doby neklesl. V roce 2022 celopopulační výzkum zjistil výskyt úzkostných poruch u zhruba 12 procent dospělé populace, poruch nálady u asi devíti procent, poruch souvisejících s užíváním alkoholu u přibližně 11,5 procenta a rizika sebevražednosti u 11 procent dospělé populace,“ uvedl v tiskové zprávě předseda odborné společnosti Tomáš Kašpárek.
Výrazný nárůst odborníci sledují hlavně u dětí a dospívajících do 20 let. „Počet léčených na psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 procent, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil,“ dodal.
V Česku už působí 62 krizových linek
V současné době podle odborné společnosti existuje poměrně pestrá nabídka krizových služeb, chybí však celostátní provázaný systém a liší se dostupnost v jednotlivých regionech.
Cílem těchto služeb je rychlé zjištění, jak závažný stav pacienta je a jaký druh pomoci je pro něj nejvhodnější, včasná intervence, podpora a navázání na další služby. Příčina některých krizí podle odborníků nemusí být medicínská, ale může mít původ v oblasti sociální.
V Česku podle člena Pracovní skupiny pro osoby v krizi Jana Lorence, který je jedním z autorů koncepce nového systému krizové péče, působí pět hlavních zdravotnických krizových služeb pro dospělé a pět pro děti, k tomu existuje téměř 40 center duševního zdraví a sociálně krizová centra, z nichž 15 je určeno dětem a adolescentům, osm pro dospělé a 14 pro obě skupiny. Navíc v ČR působí 62 krizových linek.
„Problémem je, že tato péče není systematizována. Její dostupnost není rovnoměrná, převážně jsou pokryta velká města, nikoliv regiony,“ uvedl. Potřebná je podle něj také standardizace takových služeb. „Krizová služba nemusí zajišťovat všechny služby, je ale nutná provázaná síť, která celý komplex funkcí poskytne. To však zatím nefunguje,“ dodal.
22 milionů z evropských fondů
Nové nastavení začalo vznikat v září letošního roku. Cílem je v každém kraji minimálně jedna nonstop fungující služba. „Koncepce počítá s využitím existujících zařízení, která se ujmou jednotlivých funkcí, jako je například ambulantní a terénní krizová pomoc 24/7,“ doplnil. Počítá se i se zajištěním služeb pro specifické skupiny uživatelů, například pomoc při domácím násilí, v sociální nouzi nebo pro závislé.
Podle dokumentu MZd se na splnění cíle vytvoření komplexní sítě při zapojení stávajících služeb a její pilotní ověření v prvních krajích počítá do roku 2030 s 22 miliony korun z evropských fondů.
Počítá se i s rozvojem center pro děti a adolescenty. „Současný systém je orientován na práci s pacientem a nedostatečně propojuje zdravotní a sociální složku. Chybí včasné, koordinované a nízkoprahové intervence, které stabilizují situaci dříve, než vyústí v hospitalizaci,“ uvedlo MZd. Čekací doba na klinického psychologa či psychiatra se počítá na měsíce, přičemž v regionech je situace horší než v Praze. Na vznik jednoho centra MZd počítá s 6,4 milionu korun z evropských a norských fondů, přičemž 30 miliony korun z fondů obecně prospěšných činností by měly vzdělávání lékařů podpořit zdravotní pojišťovny.
