Lidé s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) mohou mít v seniorním věku vyšší riziko kognitivní poruchy nebo demence. Upozornil na to časopis JAMA Psychiatry. Naznačuje, že souvislost může přetrvávat i po zohlednění dalších zdravotních a životních faktorů. Zatím ale není jasné, proč vzniká ani zda jí lze předejít léčbou ADHD.
ADHD se obvykle spojuje především s dětstvím a dospíváním. U části lidí však přetrvává i v dospělosti a ovlivňuje jejich život až do vyššího věku. Nová studie upozorňuje, že by porucha mohla hrát roli také v pozdějším kognitivním zdraví, tedy ve schopnosti soustředit se, pamatovat si informace a zvládat další duševní činnosti.
Vědci analyzovali zdravotní záznamy a genetická data 187 341 lidí ve věku 50 let a více, kteří se zapojili do amerického výzkumného programu All of Us. Průměrná doba jejich sledování přesáhla deset let. Ve skupině mělo mírnou kognitivní poruchu nebo demenci 6,7 % účastníků s ADHD, zatímco u lidí bez ADHD šlo jen o 3,4 %, píše JAMA Psychiatry.
Čtyřnásobné riziko
Když vědci zohlednili další faktory spojené se zdravotním stavem a demografickými charakteristikami, vyšlo jim u lidí s ADHD riziko vzniku demence a dalších poruch více než čtyřnásobné. Pokud ale výzkumníci do analýzy zahrnuli další psychiatrické diagnózy, jako například depresi nebo úzkostné poruchy, souvislost sice zeslábla, ale nezmizela.
Výsledky studie tedy neznamenají, že lidé s ADHD nutně onemocní demencí. Absolutní podíl lidí, u kterých se během sledování objevila kognitivní porucha, zůstal v obou skupinách relativně nízký. Studie navíc sledovala souvislosti, nikoli přímý příčinný vztah. Z výsledků proto nelze vyvodit, že ADHD způsobuje demenci samo o sobě.
Riziko naznačují i genetická data
Výzkumníci se navíc nezaměřili pouze na lidi s klinicky zaznamenanou diagnózou ADHD. Zkoumali i genetickou predispozici k této poruše, kterou odhadovali pomocí souhrnného skóre založeného na mnoha genetických variantách.
Účastníci s nejvyšším genetickým předpokladem k ADHD měli o 35 % vyšší riziko mírné kognitivní poruchy nebo demence než lidé s nejnižší predispozicí. Ani genetické skóre ale samo o sobě neurčuje, zda se u člověka ADHD nebo demence skutečně rozvine.
Souvislost je neznámá
Proč tedy mají lidé s ADHD vyšší riziko demence ve stáří? Autoři nabízejí hned několik možných vysvětlení. Lidé s ADHD mívají od mládí obtíže s pozorností a takzvanými výkonnými funkcemi, které pomáhají plánovat, rozhodovat se a řídit vlastní chování. S přibývajícím věkem a dalšími změnami mozku by pak mohli mít menší rezervu pro zvládání nových kognitivních potíží.
Může ale jít také o působení faktorů, které se s ADHD v průběhu života často pojí. Jde například o dlouhodobý stres, poruchy spánku či fyzickou pasivitu. Studie však nedokázala určit, jak velký podíl jednotlivé mechanismy mají.
Co ale vědci potvrdili, je fakt, že lidé s ADHD, u nichž se už rozvinula mírná kognitivní porucha nebo demence, hodnotili své duševní zdraví, kvalitu života a spokojenost se sociálními vztahy negativněji. Častěji také využívali ambulantní zdravotní péči. Celkový počet kontaktů se zdravotnictvím byl v této skupině o 20 % vyšší.
Výsledky mají svá omezení
Zda je riziko pozdějších kognitivních poruch spojené s léčbou ADHD, nedokázala studie dostatečně neposoudit. Z jejích výsledků tedy nelze určit, zda by včasná diagnóza nebo konkrétní terapie mohly vzniku demence zabránit. Studie sledovala dospělé od 50 let, takže ze studie také nelze vyvozovat, jaké riziko hrozí dětem nebo mladším lidem s ADHD.
Studie má i další omezení. Vycházela ze zdravotních záznamů a genetických dat, která nemusejí zachycovat všechny diagnózy a okolnosti života účastníků. Nelze proto zcela vyloučit i vliv dalších faktorů. Výsledky mohl ovlivnit také fakt, že lidé s ADHD přicházejí častěji do kontaktu se zdravotnictvím, a jejich další potíže tak mohou lékaři snáze odhalit.
Zjištění tak přinášejí další důvod zkoumat ADHD jako celoživotní poruchu, nikoli pouze jako problém dětského věku. K potvrzení příčinných souvislostí a k určení toho, jak případně snížit pozdější rizika, však budou potřeba další studie.
