Zpřístupnění asistované reprodukce ženám bez partnera by odstranilo jednu z bariér, které některým brání v rodičovství. Změna by zároveň mohla omezit využívání neregulovaného darování spermií a cestování za léčbou do zahraničí. „Existuje celá řada nesmyslných bariér a legislativních pravidel, které vůbec neodpovídají praxi,“ upozorňuje Šimon Toman, prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb a předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR.
Reprodukční medicínu je podle Tomana nutné integrovat do ostatních oblastí zdravotní péče. Za zásadní označil také pomoc single ženám, aby měly legální přístup k možnosti asistované reprodukce. Tak tomu totiž aktuálně není. „Existuje celá řada nesmyslných bariér a legislativních pravidel, které vůbec neodpovídají praxi,“ uvedl Toman úterní tiskové konferenci. Tu společně uspořádaly Hospodářská komora ČR, Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) a Spolek center asistované reprodukce (SCAR).
Současná právní úprava vyžaduje k asistované reprodukci společnou písemnou žádost ženy a muže. Žena, která chce mít dítě, ale nemá partnera, nemůže léčbu podstoupit. Ani pokud je na rodičovství připravená a má pro něj odpovídající zázemí. Ministerstvo zdravotnictví v tomto směru plánuje změny právě ve prospěch single žen. ASPZS podle Šimona Tomana tento krok plně podporuje.
Nedůstojná cesta k rodičovství
Výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod upozorňuje, že ženy, které chtějí podstoupit asistovanou reprodukci bez partnera, ale systém jim to neumožňuje, se často musí spoléhat na nedůstojné cesty.
V mnoha případech se například obracejí na neregulované nabídky darování spermií na internetu. „V rámci přípravy této konference jsme zkoušeli na různých fórech procházet inzeráty, které tohle nabízejí. Musím říct, že někdy se mi dělalo až nevolno z toho, co se tam člověk může dočíst. Spíše než pomoc s otěhotněním to byl bizár, úchylné nabídky směřující k ženám,“ konstatuje Rod.
Další možností je řešení v podobě fiktivního partnera nebo v péči v zahraničí. Tam však mnohdy bývá problémem jazyková bariéra a finanční náročnost. Tahle možnost pak podle Roda jen vytváří asymetrii mezi lidmi. „Když máte peníze, konexe, vzdělání, dokážete si to zařídit. Když je nemáte, jste daní na pospas nějakým úchylákům ze sociálních sítí,“ podtrhuje.
Vyšší stovky pacientek ročně, nikoli desetitisíce
Rozšíření přístupu k asistované reprodukci pro single ženy by podle Roda nemělo zásadně změnit demografický vývoj ani představovat významnou zátěž pro veřejné finance. Očekává spíše omezený počet žen, které by tuto možnost využily.
Když se podíváme na zkušenosti z Velké Británie, z Francie nebo ze Španělska, je samozřejmě v tom prvním sledu nakumulovaná poptávka. Kdybychom to ale přepočetli na český systém, můžeme odhadovat, že to budou spíše vyšší stovky případů single žen ročně,“ říká.
Možné dopady jsou podle Roda zřejmé. Porodnosti, která se v Česku aktuálně nachází na historickém minimu, by krok pomohl, zároveň by nepředstavoval žádnou velkou zátěž pro veřejné finance.
„Spíše to zkrátka umožní, co je momentálně skryto, neregulované se všemi nežádoucími externalitami, který s sebou nese šedý nebo černý trh, dát do oficiální ekonomiky a tím pomáhat lepšímu zdraví všech zúčastněných,“ míní ekonom.
„Rozhodně to není tak, jak se někdy můžeme dočíst, že by se najednou někde zjevilo 50 tisíc single žen, které by se nechaly otěhotnět, a pak by stát začaly ždímat o sociální dávky a podpory,“ dodává.
Zatímco změna pravidel by mohla ženám bez partnera otevřít cestu k asistované reprodukci, zásadní roli hraje také čas. S věkem totiž klesá ženská plodnost a možnosti jejího zachování mají své limity. Jakou roli hraje včasná informovanost, pro koho může být zmrazení vajíček vhodnou volbou a proč ani tato metoda nezaručuje budoucí těhotenství, vysvětlí odborníci na reprodukční medicínu v dalším článku.
