V Clarion Congress Hotelu Ostrava se 8. a 9. října 2026 uskutečnilo XII. edukační sympozium Moderní léčba selhání ledvin, které nabídlo prostor pro sdílení aktuálních poznatků a praktických zkušeností z nefrologie. Mezi hlavní témata patřila reoferéza u pacientů s chronickým onemocněním ledvin, možnosti domácí dialýzy a využití telemedicíny v klinické praxi. Odborný program, který spojil české a zahraniční experty probíhal pod záštitou České nefrologické společnosti a za podpory společnosti Fresenius Medical Care. Rozhovor při této příležitosti poskytl Olivier Moranne, profesor na lékařské fakultě Université de Montpellier-Nîmes a vedoucí oddělení nefrologie, dialýzy a aferézy v Centre Hospitalier Universitaire de Nîmes.
Počátkem října jste se jako jeden z hlavních zahraničních přednášejících zúčastnil vzdělávacího sympozia v Ostravě věnovaného moderním přístupům k léčbě selhání ledvin. Jaké jsou vaše bezprostřední dojmy z této akce a z diskusí s vašimi českými kolegy?
Sympozium bylo velmi dobře zorganizované a výměna názorů s účastníky velmi podnětná. Naše otevřené diskuse potvrdily pevné odhodlání dále rozvíjet klinickou péči o pacienty s chronickým onemocněním ledvin a přidruženými onemocněními v celé Evropě.
Velkou výzvu představují přidružené infekce
Na sympoziu jste představil své zkušenosti s reoferézou u dialyzovaných pacientů s kritickou končetinovou ischémií a kalcifylaxí. Mohl byste nejprve vysvětlit, co je kritická končetinová ischemie, jaké jsou její dopady na dialyzované pacienty a proč představuje tak závažný klinický problém?
V naší populaci se jedná o velmi časté onemocnění, které způsobuje silnou bolest a časté komplikace. Účinná léčba tohoto stavu vyžaduje multidisciplinární tým zahrnující nefrologa a cévního chirurga, u vybraných pacientů pak přichází v úvahu reoferéza. Nepříznivý průběh onemocnění může vyústit až v amputaci končetiny.
Proč je kritická končetinová ischemie u pacientů s pokročilým chronickým onemocněním ledvin obzvláště obtížně léčitelná a jaké faktory přispívají ke špatnému prokrvení tkání a nehojení ischemických ran?
Možnosti léčby jsou omezené a zahrnují revaskularizační operaci, antikoagulační terapii a reoferézu. Velkou výzvu, zejména u diabetických pacientů, pak představuje přidružená infekce. Závažná infekce a mikrovaskulární okluze výrazně zhoršují hojení ran. Kromě cílených terapií, které snižují viskozitu krve a obnovují tak lokální prokrvení, tedy zbývá jen málo léčebných možností.
Pokud to možnosti dovolují, zůstávají standardem revaskularizační zákroky, jako je angioplastika nebo cévní chirurgie. Jaká jsou jejich omezení u dialyzovaných pacientů a v jakých případech by se reoferéza mohla potenciálně začlenit do celkové léčebné strategie?
Cévní onemocnění u těchto pacientů je často distální a postihuje malé cévy bez proximální arteriální stenózy, která by byla vhodná pro chirurgický zákrok nebo angioplastiku. Řešení v takových případech nabízí právě reoferéza. Tím, že snižuje viskozitu plazmy, zlepšuje mikrovaskulární prokrvení v distálních tkáních, které jsou pro chirurgické zákroky nedostupné.
Úleva od bolesti, lepší hojení ran i záchrana končetiny
Jaká klinická zlepšení jste pozoroval u dialyzovaných pacientů s kritickou končetinovou ischemií, kteří byli léčeni reoferézou? Zaznamenal jste zlepšení zejména v oblasti ischemické bolesti, prokrvení tkání, hojení ran nebo záchrany končetin?
U vybraných pacientů pozorujeme výrazné zlepšení. Dochází k úlevě od bolesti, lepšímu hojení ran i k záchraně končetiny. Tato klinická pozorování jsou podpořena výraznou protizánětlivou reakcí, která se projevuje snížením hladiny CRP a fibrinogenu spolu se zvýšením protizánětlivého interleukinu-10. Předpovědět, u koho lze očekávat pozitivní odezvu na léčbu, zůstává nicméně obtížné.
Studie RHEO-PAD byla navržena s cílem zkoumat účinnost a bezpečnost reoferézy u hemodialyzovaných pacientů s periferním arteriálním onemocněním a ischémii ohrožující končetinu. Co vás přivedlo k realizaci této studie a na jaké nejdůležitější otázky má odpovědět?
Randomizovaná kontrolovaná studie nám umožňuje získat silné vědecké podklady o terapeutickém účinku reoferézy. Cílem této studie je poskytnout definitivní důkaz o jejím pozitivním efektu na hojení ran a zachování končetiny. Pomůže nám také identifikovat klíčové klinické charakteristiky pacientů, u nichž lze očekávat dobrou odezvu na léčbu.
Jak důležité by mohly být výsledky studie RHEO-PAD pro rozhodnutí, zda by se reoferéza mohla stát pevnou součástí léčebné strategie u dialyzovaných pacientů s těžkým onemocněním periferních tepen a ischémií ohrožující končetinu?
Výsledky této studie budou zásadní. Umožní opřít léčebná doporučení o pevné vědecké důkazy a zároveň nám dají mnohem jasnější představu o reálných přínosech terapie pro pacienty. Potvrzení účinnosti reoferézy podpoří její zařazení do oficiálních doporučených postupů, což usnadní přístup k této specializované péči širšímu okruhu pacientů s těžkou ischémií ohrožující končetinu.
Včasný zásah představuje nejlepší šanci
Kteří pacienti s kritickou končetinovou ischemií mají podle vašich dosavadních zkušeností největší šanci na úspěch při léčbě reoferézou a jak důležité je zahájit léčbu ještě předtím, než dojde k nevratnému poškození tkáně?
Největší prospěch z ní mají pacienti bez aktivní infekce, a ačkoli optimální časový okamžik pro zahájení léčby zatím není přesně stanoven, klíčový bude pravděpodobně včasný zásah. Jako slibné se jeví zahájení terapie před vznikem nevratné tkáňové nekrózy. Včasný zásah představuje pro vybrané vysoce rizikové pacienty nejlepší šanci, jak obnovit lokální perfuzi a zachránit končetinu. Tento předpoklad nicméně musí ověřit randomizovaná kontrolovaná studie.
Pojďme se nyní věnovat kalcifylaxi. Mohl byste vysvětlit, co je kalcifylaxe a proč představuje tak závažnou komplikaci pokročilého onemocnění ledvin?
Kalcifylaxe je komplexní onemocnění kombinující systémovou metabolickou dysfunkci s kalcifikací malých kožních tepen. Způsobuje extrémně bolestivé kožní léze a ischemickou nekrózu tkáně. Vzhledem k častým sekundárním infekcím a rychlé progresi má u pacientů s terminálním selháním ledvin velmi vysokou úmrtnost.
Kteří pacienti jsou rozvojem kalcifylaxe ohrožení nejvíce a jaké klinické příznaky nebo rizikové faktory by měly lékaře upozornit na možnost tohoto onemocnění?
Mezi pacienty s vysokým rizikem patří ti, kteří dostávají nedostatečné dialyzační dávky, pacienti s hyperparatyreózou a zvýšeným kalciofosfátovým součinem nebo pacienti léčení antagonisty vitaminu K. Lékaři by měli mít podezření na kalcifylaxi, pokud se u pacientů s těmito základními metabolickými rizikovými faktory setkají s bolestivými ischemickými lézemi.
Úplné zhojení ran je mimořádně obtížné
Jak vypadá standardní léčba kalcifylaxe v běžné praxi a proč je tento stav i přes veškerou péči stále tak obtížně léčitelný?
Standardní léčba před zvážením reoferézy zahrnuje kontrolu metabolické rovnováhy, vysazení léků zhoršujících stav, suplementaci vitaminu K, intenzivnější dialýzu a každodenní lokální péči o rány. Navzdory intenzivní multimodální terapii je však dosažení úplného zhojení ran vzhledem k již vzniklé kalcifikaci mimořádné obtížné.
Jak vznikl nápad využít reoferézu právě k léčbě kalcifylaxe a jaké poznatky jste doposud získal ze svých klinických zkušeností a ze studie RHEO-CAL?
Vycházeli jsme z toho, že kalcifylaxe je v principu mikrovaskulární onemocnění. Nasazení reoferézy ke zlepšení mikrovaskulárního průtoku má tudíž jasné biologické opodstatnění. Reálný klinický přínos této adjuvantní terapie studie RHEO-CAL právě nyní ověřuje.
Jak efektivně se daří sdílet poznatky s léčbou kalcifylaxe se zahraničními pracovišti a jakou roli v tom hrají odborná setkání?
V časopise American Journal of Kidney Diseases bude brzy publikována národní retrospektivní studie hodnotící prognózu pacientů po reoferéze. Mezinárodní setkání takové publikace vhodně doplňují, neboť dávají lékařům prostor pro přímou výměnu praktických protokolů a zkušeností z léčby.
Zásadní zůstává včasný záchyt v primární péči
Kromě rheoferézy se intenzivně věnujete epidemiologii chronického onemocnění ledvin. Pokud se podíváme na data z francouzského národního registru REIN, který sleduje pacienty v programech náhrady funkce ledvin, jaké hlavní epidemiologické trendy v posledních letech pozorujete?
Incidence pacientů indikovaných k chronické náhradě funkce ledvin prozatím neklesá. Zásadní proto zůstává včasný záchyt v primární péči. Jedině tak lze včas zahájit moderní nefroprotektivní léčbu, jež zpomaluje progresi onemocnění a pomáhá předcházet komplikacím.
Na závěr se ještě vraťme k vaší návštěvě České republiky. Co považujete za největší přínos ostravského sympozia pro rozvoj nefrologické péče a co vás osobně nejvíce obohatilo při setkání s vašimi českými kolegy?
Návštěva Dolních Vítkovic a diskuse s českými nefrology, pro mě byly příjemným zážitkem. Za velmi přínosnou pak považuji výměnu zkušeností z praxe a pohledů na organizaci péče. Právě porovnávání modelů zdravotní péče je tím, co nám umožňuje společně zdokonalovat naše každodenní klinické postupy.
