Chůze je zadarmo a dělá zázraky, říká Storová. Prozradila, co lékárnice nosí v kabelce

Šidíme regeneraci a naivně věříme, že tělo vydrží všechno. Z rychlého tempa se pak snadno stane nebezpečný zlozvyk, varuje ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) Irena Storová. Jako odbornice s dlouholetou praxí vidí data i realitu českého zdravotnictví z první ruky. V rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, proč jsou chůze, spánek a vnitřní pohoda nejlepší prevencí civilizačních chorob, jak vypadá její osobní recept na mentální restart a co všechno má v kabelce správná lékárnice.

Z pohledu expertky na lékovou politiku a lékárenství vidíte data i realitu českého zdravotnictví z první ruky. Který zlozvyk české populace podle vás nejvíce zatěžuje náš zdravotní i lékárenský systém?

Bez obalu: je to kombinace chronického stresu, nedostatku pohybu a nedostatku kvalitního spánku a nekvalitního stravování. Jsme národ, který pořád něco dohání, šidí regeneraci a naivně věří, že tělo vydrží všechno. Navíc to dobře znám z vlastní zkušenosti. Jsem blíženec a v živlech „rtuť“, takže u mě chvíle klidu nepřicházejí úplně přirozeně. Právě proto vím, jak snadno se z rychlého tempa stane zlozvyk. Dlouhodobý stres a nedostatek spánku spouštějí řadu civilizačních chorob. Lidé pak přijdou do lékárny nebo do ordinace, až když jim rezervy dojdou. Přitom obyčejný odpočinek, spánek a pohyb jsou nejpřirozenější prevencí.

Jak se udržujete ve formě? Jste spíše typ, co má permanentku do fitka, nebo raději sportujete venku?

Považuji se za volnočasového sportovce nebo možná za nesportovce. Permanentku do fitka nemám, můj životní styl míří jednoznačně ven. Nejraději mám procházky. Když jdu pěšky do práce, můžu se na chvíli zastavit, podívat se do nebe a vyčistit si hlavu, dívat se na všechno kolem nás, všímat si věcí, kterých si z auta nevšimnete.

Školu jsem měla téměř dva kilometry od domu a byly dny, kdy jsem šla i vícekrát tam a zpět.

K tomu patří kolo, taneční parket a práce na zahradě, která je skvělé cvičení, i když se tak netváří. Na golf jsem v posledních letech neměla čas, ale doufám, že se k němu vrátím. Pohyb je u nás dnes hlavně spojený s rodinou, protože se do něj zapojují tři dcery i naše čtyřměsíční vnučka, byť zatím spíš v kočárku.

Vedli vás k pohybu rodiče od dětství, nebo jste k němu přišla později?

Vyrostla jsem na malém městě na Moravě. Pohyb tam byl naprosto samozřejmý, běhali jsme venku a nikdo to nemusel řešit. Školu jsem měla téměř dva kilometry od domu a byly dny, kdy jsem šla i vícekrát tam a zpět.

Pak přišla farmacie, roky v nemocniční lékárně, na ministerstvu a ve vedení státní instituce. V některých fázích jsem pracovala dlouho do noci a pohyb šel stranou. Dnes se vědomě učím najít udržitelný balanc. Dělám svou práci naplno a s vášní, ale vím, že tělo i hlava potřebují pravidelný restart na čerstvém vzduchu.

Jak moc řešíte stravu?

Přísný jídelníček nemám, na to je můj program příliš dynamický. Ráda ale vařím a peču, takže jídlo je pro mě radost, ne dieta. Sázím na zdravý rozum a střídmost. Celý život jsem zvyklá se hlídat. Hlídám si porce, co jím a naslouchám tělu a vím, že když většinu dne sedím na jednáních a konferencích, nemůžu ho zatěžovat zbytečně.

K dobrému jídlu samozřejmě patří i sklenka dobrého vína, protože jsem přece jen z Moravy. Mám ráda sladké, ale vím, že dostatkem bílkovin je možné to v klidu omezovat. Důležité je, aby to bylo v rovnováze.

Jako odbornice na léčiva a farmacii máte blízko k doplňkům stravy. Užíváte sama nějaké vitamíny či suplementy?

Ano. Doplňky stravy vnímám jako dobrého pomocníka moderního člověka, ale jen když se k nim přistupuje s rozumem a odborností. Doplňuji hlavně klíčové vitamíny a minerály, vždy podle ročního období a aktuální zátěže, protože tělo má v zimě jiné nároky než v létě. Také musím zohlednit pohlaví a věk, co je třeba tělu dodat i z tohoto pohledu.

Člověk nemusí úplně vypnout, aby si odpočinul.

Jako lékárnice s „profesní deformací“ mám v kabelce vždycky i drobnosti z lékárny. Nějaký vitamín, pastilky na bolení v krku, analgetikum, a vzhledem k věku nejmladší dcery i mast na případné malé úrazy, náplasti a vitamínové nebo bylinkové lízátko.

Jak náročné je skloubit vysoké manažerské tempo, práci pro lékárenský sektor, rodinu a cvičení? Kde se pohyb nachází na vašem žebříčku priorit?

Upřímně? Je to každodenní logistická i mentální disciplína. Zastupuji lékárenské sítě, tedy stovky lékáren po celé zemi. K tomu mám tři dcery a novou roli babičky. Volného času moc nezbývá a pohyb proto nesmí být dalším úkolem na seznamu, který by mě stresoval. Zapojuji ho tedy do běžného dne – cesta do práce je delší procházka, o víkendu je to zahrada, kolo nebo rodinný výlet. A když se naskytne příležitost, tak i tanec.

Ani na dovolené nevypínám úplně. Letos jsem si vzala notebook „pro jistotu“ s sebou. Zjistila jsem ale, že člověk nemusí úplně vypnout, aby si odpočinul. Na dovolené se snažím chodit „po svých“ maximálně, protože tak člověk i lépe pozná prostředí a zvyklosti v daném místě.

Mladé lidi mohou ke zdravému stylu motivovat známé osobnosti. Měla jste – nebo máte – vy sama nějaké osobní vzory v oblasti sportu nebo zdravého životního stylu?

Obdivuji ty, kdo při náročné práci a rodině stíhají pravidelně a efektivně cvičit, ale pro mě osobně takový režim není. Nikdy jsem neměla jeden sportovní idol. Mnohem víc mě inspirují běžní lidé kolem mě, kteří dokážou žít s lehkostí, úsměvem a v pohybu, ať jsou v jakémkoli věku a s jakkoli plným diářem. Vzorem je pro mě každý, kdo si zachová optimismus, radost z malých věcí a najde si čas na procházku, i když má za sebou náročný den.

Lékárník by neměl být jen ten, kdo vydá krabičku s léky, ale kvalifikovaný průvodce zdravým životním stylem.

Co může lékárenský sektor a prevence v lékárnách udělat pro to, aby byla péče o zdraví, pohyb a prevenci dostupnější a přirozenější pro co nejširší veřejnost?

Lékárny odvádějí obrovský kus práce už dnes – jsou koneckonců nejdostupnějšími zdravotnickými zařízeními. Dnes už se, doufám, navíc nebavíme o tom, zda se kompetence lékárníků rozšíří, ale kdy a jak. Jednáme o konkrétních parametrech. Lékárník by neměl být jen ten, kdo vydá krabičku s léky, ale kvalifikovaný průvodce zdravým životním stylem. Lékárna je totiž ideální místo pro záchyt prvních rizikových faktorů, prevenci, poradenství i očkování, protože Česko trápí nízká proočkovanost a nedostatek lékařů. Chceme, aby lidé vnímali lékárny jako přirozené centrum zdraví, nejen jako místo, kam jdou, když jsou nemocní.

Jaký jeden jednoduchý návyk byste doporučila každému, kdo chce prožít delší a hlavně zdravější život bez zbytečné závislosti na lécích?

Vnitřní pohoda spojená s nejpřirozenějším pohybem. Pěstujte si radost a spokojenost, aktivně snižujte stres a choďte pěšky, kdykoli je to trochu možné. Chůze je zadarmo, nevyžaduje vybavení a dělá zázraky s tělem i hlavou.

Nedávno jsem někde četla, že déle zdraví a mladí zůstávají lidé, kteří jsou zvídaví a chtějí se neustále něco nového učit. A pokud vám jde i tanec nebo kolo, tím líp. Stačí se zvednout a jít.