Umělá sladidla se často prezentují jako vhodnější alternativa běžného cukru. Nejnovější poznatky ale varují – většina z těchto hojně využívaných látek může mít negativní důsledky pro dlouhodobé fungování mozku. 62% pokles paměťových a dalších kognitivních funkcí u lidí s nejvyšším příjmem umělých sladidel odhalil brazilský výzkum zveřejněný v žurnálu Neurology, na který upozornil web ScienceDaily.

Studie, do níž se zapojilo téměř 13 tisíc dospělých, ukázala výraznější zhoršování paměti a kognitivních funkcí u lidí s nejvyšší spotřebou nízkoenergetických a bezenergetických sladidel. Výraznější souvislost se přitom ukázala u osob trpících cukrovkou.

V limonádách i jogurtech

V rámci výzkumu se odborníci zaměřili na sedm sladidel, která se běžně přidávají do potravin a nápojů. Lze se s nimi setkat zejména ve vysoce průmyslově zpracovaných produktech, například v dietních limonádách, ochucených vodách, energetických nápojích, jogurtech nebo dezertech se sníženým obsahem kalorií. Některá sladidla jsou navíc dostupná také samostatně a používají se k doslazování jídel a nápojů.

Aby vědci zjistili, zda může užívání náhražek cukru souviset se stavem kognitivních funkcí, vyhodnotili údaje od 12 772 dospělých pocházejících z různých částí Brazílie. Průměrný věk účastníků při zahájení výzkumu činil 52 let a jejich zdravotní stav i kognitivní schopnosti byly sledovány přibližně osm let. Na počátku studie všichni účastníci vyplnili podrobné stravovací dotazníky. V nich zaznamenávali, jaké potraviny a nápoje konzumovali během předchozích dvanácti měsíců. Na základě získaných informací následně výzkumníci vypočítali odhad průměrného denního příjmu každého ze sedmi sledovaných sladidel.

Podle množství přijímaných sladidel byli účastníci rozděleni do tří kategorií. V nejnižší skupině činila průměrná denní spotřeba 20 miligramů, zatímco u lidí s nejvyšším příjmem dosahovala 191 miligramů denně. Pro lepší představu lze uvést, že právě 191 miligramů aspartamu zhruba odpovídá přibližnému množství umělého sladidla v jedné plechovce dietní limonády.

Důkladné osmileté sledování

Pod drobnohled vědců se dostala následující umělá sladidla:

  • aspartam,
  • sacharin,
  • acesulfam-K,
  • erythritol,
  • sorbitol,
  • tagatóza,
  • xylitol.

Z jednotlivých zkoumaných látek se nejvíce konzumoval sorbitol. Jeho průměrný denní příjem dosahoval 64 miligramů. Během osmiletého sledování absolvovali účastníci kognitivní vyšetření celkem třikrát – při zahájení studie, v jejím průběhu a na jejím konci. Testování se zaměřovalo na několik oblastí důležitých pro běžné duševní fungování. Hodnotilo zejména paměť, jazykové schopnosti a rychlost zpracovávání informací.

Součástí vyšetření byla například verbální plynulost, která vyjadřuje schopnost rychle si vybavovat a vyslovovat slova. Pozornost vědci věnovali také pracovní paměti, díky níž dokážeme po určitou dobu uchovávat informace a současně s nimi pracovat. Další testy prověřovaly schopnost zapamatovat si a následně vybavit slova i rychlost, s jakou mozek zpracovává informace. Díky opakovanému testování mohli odborníci sledovat, jak se jednotlivé schopnosti v průběhu let měnily.

Problém i u menších dávek

Vyhodnocení získaných údajů ukázalo výrazné rozdíly mezi účastníky s nejvyšší a nejnižší spotřebou sladidel. Výzkumníci při analýze zohlednili také další okolnosti, které mohou mít vliv na kognitivní zdraví. Patřil mezi ně věk, pohlaví, vysoký krevní tlak i přítomnost kardiovaskulárních onemocnění. Ani po započítání těchto faktorů však zjištěné rozdíly nezmizely.

U lidí zařazených do skupiny s nejvyšším příjmem sladidel byl zaznamenán o 62 % rychlejší úbytek celkových kognitivních schopností a paměti než u lidí, kteří těchto látek konzumovali nejméně. Rozdíl odpovídal přibližně 1,6 roku dodatečného kognitivního stárnutí v průběhu sledovaného období. Zajímavé je, že měřitelné rozdíly se objevily i u účastníků se střední spotřebou. V této skupině byl pokles kognitivních funkcí o 35 % rychlejší než u osob s nejnižším příjmem sladidel. Přepočteno na kognitivní stárnutí to představovalo přibližně 1,3 roku navíc.

„Nízkokalorická a bezkalorická sladidla jsou mnohdy považována za zdravější náhradu cukru. Naše výsledky ale naznačují, že některé z těchto látek mohou mít v dlouhodobém horizontu nepříznivý vliv na zdraví mozku,“ vysvětlila hlavní autorka studie Claudia Kimie Suemotová z Univerzity v São Paulu v Brazílii.

Podle brazilského týmu vědců je ovšem důležité správně interpretovat, co tato čísla znamenají. Vyjadřují rozdíly ve vývoji výsledků kognitivních testů, nikoli skutečné měření biologického stárnutí mozku. Zároveň z nich nelze vyvozovat, že každý člověk konzumující umělá sladidla musí zákonitě zaznamenat problémy s pamětí nebo jinými duševními schopnostmi.

Největší nebezpečí pro diabetiky

Podrobnější analýza ukázala, že vztah mezi konzumací sladidel a zhoršováním kognitivních funkcí nebyl ve všech skupinách účastníků stejně výrazný. U lidí mladších 60 let byla vyšší spotřeba těchto látek spojena s rychlejším zhoršováním verbální plynulosti i celkové kognitivní výkonnosti. Naproti tomu u účastníků starších 60 let se obdobná souvislost prokázat nepodařila.

Výraznější vztah vědci zaznamenali rovněž u lidí s cukrovkou. U diabetiků byla souvislost mezi vyšším příjmem sladidel a rychlejším kognitivním úpadkem silnější než u lidí bez tohoto onemocnění. Toto zjištění je zajímavé také proto, že lidé s cukrovkou často sahají po náhražkách cukru ve snaze lépe kontrolovat jeho příjem.

Odborníci se následně zaměřili i na jednotlivé druhy sladidel, aby zjistili, zda se jejich souvislost s kognitivním zdravím liší. Výsledky ukázaly, že šest ze sedmi sledovaných látek bylo spojeno s rychlejším zhoršováním celkové kognitivní výkonnosti, především pak paměti. Jedinou látkou, u níž se podobná souvislost neprokázala, byla tagatóza.

Brazilští vědci konstatovali, že by výzkum měl pokračovat. „K potvrzení našich výsledků a objasnění jejich významu bude potřeba další výzkum. Ten by měl mimo jiné prověřit, zda by vhodnou alternativou rafinovaného cukru nemohly být jiné produkty, například jablečné pyré, med, javorový sirup nebo kokosový cukr,“ vysvětlila Claudia Kimie Suemoto.

Autoři studie zároveň upozornili, že výzkum například nezahrnoval všechny druhy umělých sladidel dostupných na trhu. Zjištěné závěry proto nelze automaticky vztahovat na veškeré náhražky cukru.