Kolik stupňů by mělo být ideálně doma, aby nám bylo příjemně a zároveň jsme zbytečně nezatěžovali své zdraví? A může nám škodit, když si v zimě byt příliš vytápíme? Podle vedoucího Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu Bohumila Kotlíka není dobré ani přetápění, ani příliš chladné prostředí. Velmi důležitou roli hraje vlhkost vzduchu a pravidelné větrání.
V zimních měsících máme často tendenci vytápět domácnosti na co nejvyšší teplotu. Zatímco někdo se cítí dobře při 23 stupních, jiný si doma udržuje i výrazně více. Jenže příliš teplý vzduch nemusí být pro naše zdraví ideální.
Jaká teplota je tedy pro domácnost nejvhodnější? „Optimální je udržovat teplotní rozmezí v hodnotách 22 stupňů, plus minus dva stupně,“ doporučuje Kotlík. Upozorňuje přitom, že toto rozmezí souvisí především s ekonomickým efektem vytápění. Případné zdravotní dopady příliš vysokých nebo naopak nízkých teplot jsou podle něj spíše sekundární.
Přetopený byt vysušuje sliznice a může zhoršit alergie
Příliš vysoká teplota v bytě má ale vliv především na vlhkost vzduchu. S rostoucí teplotou totiž klesá jeho relativní vlhkost. „Následkem toho se lidem vysušují sliznice dýchacích cest, což zvyšuje náchylnost k virovým a bakteriálním infekcím,“ vysvětluje Kotlík. A to obzvláště nyní, na podzim, kdy začíná chřipková sezona, není ideální.
Mohlo by vás zajímat
Problémem je také teplý a suchý vzduch, ve kterém dochází k výraznějšímu víření prachu a roztočů. To může dráždit dýchací cesty a zhoršovat obtíže lidí, kteří trpí alergiemi nebo astmatem.
Přetopená místnost navíc nemusí prospívat ani našemu odpočinku. „Vyšší teploty obecně zhoršují i kvalitu spánku,“ upozorňuje odborník. Pokud se tedy v noci často budíme, špatně usínáme nebo se ráno cítíme unavení, může být jedním z faktorů také příliš vytopená ložnice.
Děti a senioři jsou citlivější
Dopady nevhodné teploty a vlhkosti v domácnosti se neprojevují u všech stejně. Záleží především na aktuálním zdravotním stavu člověka. Citlivější jsou zejména děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními.
U dětí mohou sliznice vysychat rychleji, což zvyšuje jejich náchylnost k respiračním onemocněním. Senioři zase hůře snášejí teplotní výkyvy, například přechody z teplého prostředí do chladného. Často také mívají nižší pocit žízně, a nemusí si proto včas uvědomit, že potřebují doplnit tekutiny.
Právě u těchto skupin je proto důležité dbát na stabilní a přiměřenou teplotu v domácnosti a nepodceňovat ani dostatečnou vlhkost vzduchu.
Ani příliš nízká teplota není řešením
Zatímco někteří lidé mají tendenci doma přetápět, jiní se snaží šetřit za každou cenu a topení omezují na minimum. Ani opačný extrém ale není ideální.
Při nízké teplotě a současně vyšší relativní vlhkosti vzduchu se totiž mohou zvyšovat podmínky pro růst plísní na površích. S tím souvisí i vyšší mikrobiologická zátěž v domácnosti.
Důležitou roli hraje také větrání. Pokud se snažíte udržet veškeré teplo uvnitř a okna prakticky neotevíráte, může se v interiéru hromadit vlhkost vznikající při běžných domácích činnostech. Zároveň se zvyšuje koncentrace dalších škodlivin ve vnitřním prostředí.
„Je třeba si dávat pozor i na nedostatečné větrání, které přispívá k vyšší relativní vlhkosti v obydlí,“ zdůrazňuje Kotlík.
Ovlivňuje ideální teplotu v domácnosti globální oteplování?
S měnícím se klimatem se proměňují také nároky na tepelnou pohodu v domácnostech. Zatímco v zimě si lidé regulují teplotu pomocí vytápění, v létě stále častěji sahají po klimatizaci. Snaží se tak dosáhnout podmínek, které jsou pro ně příjemné. V souvislosti s oteplováním je ale patrný rostoucí trend používání klimatizací.
I u té je však potřeba dodržovat pravidla a doporučení pro její správné používání. Nevhodně nastavená nebo nesprávně používaná klimatizace totiž může způsobit i zdravotní problémy.
