Není tajemstvím, že německý spolkový ministr zdravotnictví Carsten Linnemann (CDU) chce snížit počet zdravotních pojišťoven. V minulosti tento svůj záměr avizoval už několikrát. Podle něj jich je totiž na německém trhu až příliš. Chce proto navrhnout postup, podle kterého by se jejich počet zredukoval. Mohlo by se zdát, že první na odpis jsou malé pojišťovací domy, jenže ministr toto jednoduché kritérium odmítá. „Nejde mi jen o velikost pojišťoven, nýbrž o to, co musí být schopna v digitální době zajistit,“ uvedl ministr v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt.

Že chce německý spolkový ministr zdravotnictví Linnemann snížit počet zdravotních pojišťoven, naznačil už letos v dubnu. Podle něj by namísto současných více než devíti desítek pojišťovacích domů mělo na německém trhu stačit maximálně dvacet pojišťoven, jež by financovaly zdravotní péči poskytovanou v rámci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV).

Rozhodovat s rozvahou

Linnemann však nehodlá postupovat v této věci zbrkle. Chce si počkat na zprávu Finanční komise pro zdravotnictví, která by měla své návrhy reforem ve zdravotnictví představit koncem letošního roku. Jejich součástí by měla být i strategie, podle které by se počet zdravotních pojišťoven mohl snižovat.

Při posuzování, které pojišťovny na německém trhu zůstanou, a které ne, však spolkový ministr zdravotnictví nechce vycházet pouze z jejich velikosti, respektive počtu pojištěnců.

„Nejde mi jen o velikost, nýbrž o to, co musí být zdravotní pojišťovna schopna v digitální době zajistit,“ řekl Linnemann v rozhovoru pro deník Handelsblatt. Podle něj hrají klíčovou roli také zpracování dat a využití umělé inteligence. „Právě proto se musí změnit i struktury zdravotních pojišťoven,“ dodal politik.

Čtvrt milionu pojištěnců?

Linnemann předpokládá, že snížení počtu zdravotních pojišťoven by vedlo především ke snížení administrativní zátěže a nižším nákladům. Tento krok by se mohl realizovat například prostřednictvím fúzí těch malých. V minulosti ve veřejném prostoru padla hranice 250 tisíc pojištěnců jako minimální pro zachování dané pojišťovny.

Jenže podle současné právní úpravy může fúze zdravotních pojišťoven proběhnout pouze dobrovolně. K nucenému slučování by tedy mohlo dojít po změně legislativy. Navíc samotná velikost pojišťovny nemusí být dostatečným kritériem ani v případě, kdy se argumentace opírá o efektivnější využívání digitálních technologií či umělé inteligence.

„Výhoda snižování administrativních nákladů může být jen zdánlivá,“ uvedla pro Handelsblatt Annika Herrová, ekonomka zaměřující se na zdravotnictví, která pracuje na Leibnitzově univerzitě v Hannoveru. Podle ní totiž zavádění a údržba digitálních technologií a aplikací přináší obrovské náklady.

Spolupráce a sdílení

Může se tedy zdát, že velké pojišťovny tyto náklady snáze umoří právě skrze mnohem větší počty obsluhovaných pacientů. Jenže malé pojišťovny se mohou o náklady na využívání digitálních technologií podělit. To znamená, že mohou rovněž ušetřit nemalé administrativní náklady skrze sdílení digitálních technologií.

„Klíčovým slovem je spolupráce a sdílení infrastruktury prostřednictvím centrálních poskytovatelů služeb,“ uvedla pro Handelsblatt Anne-Kathrin Klemmová ze zdravotní pojišťovny BKK. Podle ní by pojišťovnám rovněž pomohlo zavedení jednodušších pravidel pro vývoj vlastních modelů umělé inteligence. „To by umožnilo společné využití dat z různých zdravotních pojišťoven při současném dodržení předpisů o ochraně osobních údajů,“ dodala.

Linnemann je podle deníku Handelsblatt přístupný všem argumentům. Konkrétní návrh na snížení počtu zdravotních pojišťoven včetně způsobu, jak to provést, se však na stole objeví nejdříve počátkem příštího roku.