Chronický stres, nedostatek spánku a pohybu, dlouhé hodiny před obrazovkami nebo nezdravá strava. Moderní životní styl může významně přispívat k rozvoji neurologických onemocnění, od cévní mozkové příhody přes demenci až po migrény. Stále více se také diskutuje o vlivu znečištěného ovzduší a některých chemických látek. Na rizika, ale především na možnosti jejich prevence upozornil profesor Roman Herzig z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové na sympoziu AGEL Civilizační onemocnění – priorita medicíny 21. století.

Neurologická onemocnění představují jednu z největších zdravotních zátěží současnosti. Podle celosvětových dat z roku 2021 žilo s některým neurologickým onemocněním přibližně 3,4 miliardy lidí, tedy 43 procent světové populace. S prodlužující se délkou života navíc přibývá pacientů s nemocemi, jejichž výskyt roste s věkem.

Vedle stárnutí populace však hrají významnou roli také rizikové faktory, které mohou lidé sami ovlivnit. Patří mezi ně kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu, obezita, vysoký krevní tlak nebo cukrovka.

Riziko mrtvice i demence lze ovlivnit

Velkou roli hraje životní styl například u cévní mozkové příhody. Herzig připomněl mezinárodní výzkum INTERSTROKE, do kterého se zapojilo téměř 27 tisíc lidí. Ukázal, že s více než 90 procenty případů mrtvice souvisí deset rizikových faktorů. Patří mezi ně například vysoký krevní tlak, kouření, obezita nebo cukrovka. To ovšem neznamená, že jejich odstraněním dokážeme zabránit devíti z deseti mrtvic. Výsledky především ukazují, jak velký význam může mít prevence.

Mohlo by vás zajímat

Také u demence hraje prevence důležitou roli. Podle údajů, které Herzig představil, souvisí přibližně 45 procent případů s rizikovými faktory, které můžeme ovlivnit. Jejich význam se přitom mění v průběhu života. Ve středním věku jde zejména o vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, obezitu a cukrovku. Ve vyšším věku pak zvyšují riziko demence také poruchy zraku a sluchu, sociální izolace nebo nedostatek pohybu.

Mohou za Parkinsonovu nemoc pesticidy?

Pozornost neurologů se stále více obrací také k vlivům životního prostředí. U Parkinsonovy nemoci se například zkoumá souvislost s vystavením pesticidům, herbicidům a insekticidům.

Metaanalýza zahrnující 124 výzkumů ukázala souvislost mezi expozicí některým chemickým látkám a výskytem Parkinsonovy nemoci. Výsledky je však nutné interpretovat opatrně, protože jednotlivé výzkumy se výrazně lišily kvalitou i metodikou.

„Nejde o přímý důkaz příčinné souvislosti. Tyto práce ukazují asociaci mezi vystavením určitým chemickým látkám, například při práci, a rozvojem Parkinsonovy nemoci,“ vysvětlil Herzig v následné diskusi.

Podobně se zkoumá také možný vliv znečištěného ovzduší a dalších škodlivin na vznik demence. Ani zde však zatím nelze všechny pozorované souvislosti považovat za prokázané příčiny onemocnění.

Obrazovky a stres, migréna je tu

Dopady moderního životního stylu se neomezují pouze na závažná neurodegenerativní nebo cévní onemocnění. Významně se mohou projevit také u migrény a tenzní bolesti hlavy.

Spouštěčem migrenózního záchvatu může být stres, nedostatek spánku, nepravidelný denní režim nebo vystavení světlu z obrazovek. U některých pacientů se uplatňují také určité potraviny, alkohol či nadměrná konzumace kofeinu.

Tyto souvislosti jsou však velmi individuální. To, co vyvolá záchvat u jednoho člověka, nemusí mít na druhého žádný vliv. Některé domnělé spouštěče navíc mohou ve skutečnosti být už časnými příznaky nastupující migrény. Důležité je proto rozpoznat konkrétní rizikové faktory u každého pacienta a podle nich upravit režim nebo preventivní léčbu.

K tématu

S moderním způsobem života souvisejí také některá onemocnění periferních nervů. Typickým příkladem je syndrom karpálního tunelu, někdy označovaný za nemoc „kancelářské civilizace“. Riziko může zvyšovat opakovaná zátěž rukou, nevhodná ergonomie pracoviště i individuální dispozice. Samotná práce na počítači však není jednoznačně prokázanou přímou příčinou.

Dalším problémem je diabetická neuropatie, tedy poškození nervů související s cukrovkou. Metaanalýza 55 výzkumů, kterou Herzig představil, zjistila její výskyt přibližně u 36 procent sledovaných pacientů s diabetem. Závažné případy mohou vést až k amputaci končetiny.

Pro zdravější mozek stačí každodenní návyk

Přestože neurologická onemocnění mohou mít složité příčiny, řada preventivních opatření je podle Herziga poměrně jednoduchá. Základem je pravidelný pohyb, zdravá strava, dostatek spánku, nekouření a kontrola krevního tlaku, cholesterolu či cukrovky.

Doporučené množství pohybu představuje 150 až 300 minut aerobní aktivity střední intenzity týdně, případně 75 až 150 minut intenzivnější aktivity. Význam má také udržování sociálních kontaktů, duševní aktivita a včasná léčba poruch spánku, zraku nebo sluchu.

„Odstranění rizikového faktoru ještě automaticky neznamená prokázané snížení všech klinických rizik. Péče o neurologické zdraví je úkolem všech lékařů. Důležité je léčit vysoký krevní tlak, cukrovku a poruchy metabolismu tuků, ale také poruchy spánku, zraku a sluchu. Nesmíme zapomínat ani na prevenci sociální izolace,“ zdůraznil Herzig.

Jeho poselství je jednoduché: méně stresu, více pohybu, lepší spánek, zdravější strava a čistější prostředí. Právě prevence tak může pomoci snížit část neurologické zátěže, kterou s sebou přináší moderní život.