Zahraniční stáže pro mladé lékaře, hlídání dětí zaměstnanců nebo nabídka práce v jiné nemocnici při omezování provozu. Zdravotnická skupina AGEL hledá nové způsoby, jak získat a udržet zdravotnický personál. Od příštího roku chce vysílat mladé lékaře na stáže do zahraničí, a to i mimo Evropu. Nebojí se přitom, že někteří z nich v cizině zůstanou. Podle personální ředitelky skupiny Lucie Rozbořilové Štěpánkové se na budoucí nedostatek zdravotníků musí připravit všechny nemocnice, státní i soukromé, a změnit svůj přístup k zaměstnancům.
Získat nové zdravotníky nestačí. Nemocnice musí především dokázat udržet ty, které už mají, a nabídnout jim podmínky umožňující skloubit náročnou práci s osobním životem. Právě na kombinaci náboru, zaměstnaneckých benefitů a dlouhodobé péče o personál chce skupina AGEL stavět svou personální strategii.
„Nejde vypíchnout jednu věc nebo jednu aktivitu. Aby celé soukolí fungovalo, musí do sebe jednotlivá opatření zapadat,“ vysvětlila personální ředitelka AGEL Lucie Rozbořilová Štěpánková v rozhovoru pro Zdravotnický deník na akci AGEL JOB.
Podle ní je důležité začít jednat s předstihem. Skupina při plánování personálních potřeb vychází také z demografických prognóz ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška. Opatření, která nemocnice přijmou dnes, se podle personální ředitelky mohou výrazně projevit v horizontu příštích sedmi let.
Mohlo by vás zajímat
Sestry zpátky do nemocnic. Pomoci mají chůvy
Jedním z konkrétních opatření je projekt Chůva v akci, který má usnadnit návrat zdravotních sester po mateřské a rodičovské dovolené. Skupina chce zaměstnankyním pomáhat se zajištěním péče o děti, například prostřednictvím profesionálních chův, jeslí nebo školek.
Právě nedostupnost hlídání může být podle Rozbořilové Štěpánkové jednou z překážek, kvůli kterým se kvalifikované sestry nemohou vrátit do nemocničního provozu, přestože by o práci měly zájem.
„Každá žena ví, že může dobře fungovat v práci pouze tehdy, pokud má jistotu, že je o její dítě postaráno,“ upozornila na důležitý aspekt personální ředitelka.
Cílem je umožnit sestrám dřívější návrat do zaměstnání, aniž by musely volit mezi profesí a rodinným životem. Podle Rozbořilové Štěpánkové totiž nestačí nabízet pouze finanční benefity. Stejně důležité je přizpůsobovat pracovní podmínky životním situacím zaměstnanců.
Na zkušenou do světa. A co když už se nevrátí?
Další novinkou je program zahraničních stáží pro mladé lékaře, který skupina plánuje spustit v roce 2027. Původně měl být zaměřený pouze na skandinávské země, postupně se ale rozšířil pod pracovním názvem Trip Evropa. Přestože název odkazuje na evropské destinace, předběžně se počítá také se Spojenými státy.
Stáže by měly probíhat dvakrát ročně, na jaře a na podzim. V každém termínu chce AGEL vyslat na výměnný pobyt deset lékařů. Podle jejich zkušeností se předpokládají třítýdenní nebo delší, přibližně deset týdnů trvající pobyty.
Mladí lékaři mají získat zkušenosti s organizací péče, novými postupy i fungováním zahraničních nemocnic. Po návratu by je měli předávat svým kolegům, například na anesteziologicko-resuscitačních, gynekologických nebo ortopedických pracovištích.
Zajímavý je především přístup skupiny k riziku, že zahraniční zkušenost některé lékaře přiměje k odchodu z českého zdravotnictví.
„Chceme mladým lékařům umožnit, aby cestovali, poznali medicínu v zahraničí a nejlépe se zase vrátili. Ale nebojíme se ani toho, že tam někteří zůstanou. Zůstanou nám dobré vztahy a mezinárodní kontakty, které mohou fungovat v jiné podobě,“ uvedla Rozbořilová Štěpánková.
Podle ní je otevřenost zahraničním zkušenostem pro nastupující generaci lékařů důležitá. Mladí zdravotníci nemají výrazné jazykové bariéry a možnost profesního rozvoje v zahraničí může být jedním z důvodů, proč si zaměstnavatele vyberou.
Když nemocnice omezí provoz
Personální strategie skupiny se ale netýká pouze náboru a benefitů. Nemocnice musí řešit také situace, kdy kvůli změnám v organizaci péče omezují provoz některých oddělení.
Aktuálně nastala taková situace v nemocnici ve Valašském Meziříčí, kde došlo k dočasnému omezení části provozu. Podle Rozbořilové Štěpánkové je v takových situacích zásadní především včasná a otevřená komunikace se zaměstnanci.
Skupina se podle ní snaží zdravotníkům nabídnout jiné pracovní zařazení, případně možnost přechodu do některé z dalších nemocnic AGEL v regionu, například v Novém Jičíně. Při hledání nového uplatnění zohledňuje také jejich dosaženou kvalifikaci a možnosti práce na jiných odděleních.
„Počítáme s každým zaměstnancem, kterého se změna dotkne, a nabízíme mu jiné role. Určitě nechceme tyto lidi obejít nebo se tvářit, že se nás to netýká,“ zdůraznila personální ředitelka.
Podobné změny podle ní čekají i další zdravotnická zařízení v České republice, nejen nemocnice skupiny AGEL. Proměny struktury poskytované péče tak budou klást stále větší nároky také na personální řízení.
Studenty oslovují i dva roky poté
Při hledání zdravotníků pro nemocnici ve Valašském Meziříčí skupina AGEL využila také kontakty na studenty, kteří se před dvěma lety zúčastnili náborové akce AGEL JOB. Mezitím již dokončili vzdělání, a skupina proto cíleně oslovila ty, kteří dříve projevili zájem o interní obory.
Akce AGEL JOB se letos konala potřetí a podle Rozbořilové Štěpánkové ukazuje, že nábor zdravotníků nemusí končit jednorázovým setkáním se studentem. Nemocnice mohou s budoucími zaměstnanci udržovat kontakt a nabídnout jim pracovní příležitost ve chvíli, kdy dokončí školu.
Právě propojení dlouhodobého náboru, podpory zaměstnanců a možností profesního rozvoje považuje Rozbořilová Štěpánková za cestu, jak se připravit na personální problémy, kterým bude české zdravotnictví v příštích letech čelit.
