Plán vlády nahradit závazné výživové normy školního stravování odbornými doporučeními vyvolal ostré protesty. Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Štěpána Svačiny a přednosty Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol a Homolka Lukáše Zlatohlávka však měla už samotná příprava novely významné nedostatky. Svačina po čtvrtečním jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) pro Zdravotnický deník uvedl, že nová metodika by mohla vzniknout během jednoho roku. Změna pravidel podle obou internistů zdraví dětí neohrozí, naopak otevře cestu k lepšímu řešení.
Rozhodnutí ministerstev školství a zdravotnictví nahradit závazné výživové normy odbornými metodickými doporučeními vyvolalo v posledních dnech značné emoce. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková varovala před ohrožením zdraví budoucích generací, opozice hovoří o nezodpovědném kroku. Podle dalších odborníků na výživu však problém spočívá už v samotné podobě a přípravě novely. Její požadavky podle nich nebyly dostatečně vyvážené a při přípravě nezazněly včas všechny relevantní odborné připomínky.
Podle docenta Zlatohlávka byla novela nastavena příliš přísně a kladla nadměrný důraz na zdravou stravu, místy až s prvky vegetariánského stravování. Takový přístup podle něj nemusí odpovídat stravovacím návykům všech dětí. Zvláště u těch, které jsou z domova zvyklé na tradiční českou kuchyni, může příliš rychlá změna jídelníčku vyvolat odmítání školních obědů.
„Hrozilo, že děti zvyklé na tradiční jídelníček nebudou nová jídla přijímat a místo školních obědů si začnou kupovat nezdravé potraviny. Smyslem rozhodnutí vlády je najít přijatelný kompromis, který děti udrží ve školních jídelnách a zároveň zajistí, aby jejich strava splňovala potřebné výživové standardy,“ uvedl pro Zdravotnický deník Zlatohlávek, který se vedle klinické praxe věnuje i výuce nutriční terapie na lékařských fakultách UK.
Mohlo by vás zajímat
O zdraví dětí rozhoduje především rodina
Podobně situaci hodnotí také profesor Svačina, internista, který se dlouhodobě zabývá obezitou, diabetem a metabolickými onemocněními. Podle něj se význam školního stravování pro dlouhodobé zdraví dětí v současné debatě přeceňuje.
Zásadní vliv na vznik obezity a dalších zdravotních problémů má totiž prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Rodina ovlivňuje nejen to, co dítě jí, ale také jeho vztah k pohybu, pravidelnost stravování a celkový životní styl. Školní jídelna může zdravé návyky podporovat, sama však nedokáže vyrovnat dlouhodobě nevhodný způsob života v domácnosti.
„To, jestli dítě bude mít problémy s obezitou, jak bude zdravé a zda bude sportovat, ovlivňuje především rodina. Škola její vliv těžko vyrovná. Důležitější je vést rodiny k aktivnějšímu a zdravějšímu způsobu života,“ zdůraznil Svačina pro Zdravotnický deník.
Připomněl také zahraniční výzkum zaměřený na školní stravování a zdravotní výchovu, podle něhož mají samotné školní jídelníčky na dlouhodobé zdravotní návyky dětí omezený vliv ve srovnání s rodinným prostředím.
Svačina proto nepředpokládá, že by přechod na nezávazná výživová doporučení sám o sobě vedl k zásadnímu zhoršení zdravotního stavu dětské populace. Podle jeho odhadu už přibližně 80 procent škol vaří podle nových pravidel, a není tedy důvod očekávat, že by se jejich jídelníčky ze dne na den dramaticky změnily.
Nová pravidla potřebují širší odbornou shodu
Svačina současně říká, že příprava dosavadní novely neproběhla optimálně. Odborníci, kteří na lékařských fakultách vyučují nutriční terapii, podle něj upozorňovali na její nedostatky ještě před schválením. ČLS JEP dostala návrh k vyjádření až v pozdní fázi přípravy.
Proto podle Svačiny nakonec nezaujala k návrhu ani souhlasné, ani odmítavé stanovisko. Přesto považoval změnu předchozích pravidel za potřebnou, protože předchozí vyhláška už neodpovídala současným požadavkům na výživu.
Nynější situace tak podle něj vytváří prostor pro důkladnější odbornou diskusi. Svačina po jednání s ministrem pro Zdravotnický deník uvedl, že příprava nových metodických doporučení by mohla trvat asi rok. Na jejich podobě by se podle něj měli podílet také odborníci na výživu z lékařských fakult, kteří už dříve upozorňovali na nedostatky původní novely.
Výhodou metodického doporučení oproti závazné vyhlášce je podle Svačiny také možnost pružnějších úprav. Zatímco změna právního předpisu vyžaduje legislativní proces, odbornou metodiku lze snadněji aktualizovat podle nových poznatků o výživě a potřebách dětské populace. Rozhodující bude odborná kvalita doporučení a ochota školních jídelen je dodržovat.
Ministerstvo chce jídelnám ponechat větší volnost
Ministerstvo zdravotnictví ve svém středečním stanovisku zdůraznilo, že zdravé školní stravování nadále považuje za prioritu. Výživové standardy mají zůstat odborným vodítkem pro přípravu pestré a vyvážené stravy, jídelny však získají větší prostor při sestavování jídelníčků.
Psali jsme
- „Jako lékařka nemohu uvěřit, co se děje.“ Šéfka SZÚ tepe Vojtěcha kvůli školním obědům
- „Progresivistické zlo“ na talíři? Vláda škrtla 3 roky práce na zdraví dětí, zuří opozice
- „Vládě na dětech nezáleží.“ ODS kritizuje rušení povinných norem pro obědy, Plaga situaci krotí
- „Babišův byznys a lobbing kdoví koho.“ STAN ostře odsuzuje změny ve školních jídelnách
„Mění se způsob, jakým budeme výživové standardy uplatňovat, nikoliv náš cíl,“ uvedl ministr Vojtěch. Ministerstvo počítá také s pokračující odbornou podporou školních jídelen ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.
Podle Svačiny a Zlatohlávka mohou školní jídelny získat větší volnost při sestavování jídelníčků, aniž by od zásad zdravého stravování ustoupily. Oba zdůrazňují, že výživová doporučení musí respektovat nejen zdravotní potřeby dětí, ale také jejich skutečné stravovací návyky. Jídelníček musí zajistit, aby dostávaly kvalitní, nutričně vyvážené obědy, které ale zároveň budou ochotné jíst.
