Nemocničnímu informačnímu systému (NIS) Zlatokop se otevřely brány další nemocnice – té největší v zemi. Jeho zavádění ale od počátku provázejí pochybnosti o hospodárnosti i férovosti soutěží. Fakultní nemocnice Motol a Homolka uzavřela smlouvy na licence a jejich podporu s maximálním finančním rámcem 279,4 milionu korun. Šest konkurenčních dodavatelů nyní upozorňuje ministerstvo zdravotnictví, že zvolený model omezuje hospodářskou soutěž a přenáší náklady i rizika na nemocnice.

NIS Zlatokop vznikl před více než dvěma dekádami v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V letech 2021 až 2022 jej pod názvem HooD zavedla Nemocnice Na Homolce. Všeobecná fakultní nemocnice o převzetí usilovala, soutěž na licence ale po zásahu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v roce 2022 zrušila. Licenci získalo v roce 2023 i brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, které letos přesto vypsalo soutěž na komplexní NIS. Po sloučení FN Motol s Homolkou se ke Zlatokopu/HooDu přiklonila i největší nemocnice v zemi – FN Motol a Homolka.

Způsob, jakým pro ni byl NIS vybrán a licence pro něj soutěženy, ale kritizují velcí hráči na poli dodávání nemocničních informačních systémů. Upozorňují na nehospodárnost řešení, které v Motole zvolili, a nemocnici viní z toho, že vypsala soutěž jen naoko – takovým způsobem, který ostatním zájemcům znemožnil, aby se o zakázku ucházeli.

Společně proto sepsali stanovisko, které má Zdravotnický deník k dispozici. Podepsali ho zástupci konkurenčních společností Steiner (což je dosavadní dodavatel NIS pro Motol), STAPRO, Medicalc software, ICZ, OR-CZ a Seyfor a společně ho předali představitelům ministerstva zdravotnictví. Adresovali ho sekci centrálních agend a týká se celého modelu Zlatokop, nejen Motola.

Mohlo by vás zajímat

Dodavatelé: Došlo k obcházení soutěže

Dodavatelé informačních systémů upozorňují ministerstvo na rizika spojená s modelem, jakým je Zlatokop šířen do dalších nemocnic. „Obchází soutěž o NIS, zvýhodňuje jednoho zahraničního výrobce databázové platformy a přenáší veškerá rizika spojená s provozováním NIS na nemocnice. Dopadá to na veřejné rozpočty, na bezpečnost provozu nemocnic a v konečném důsledku na pacienty,“ tvrdí signatáři stanoviska.

Licence k platformě, implementaci i provoz si nemocnice zajišťuje a platí sama.

Podle nich je způsob pořizování systému Zlatokop dražší, než je oficiálně uváděno, a neodpovídá tomu, co o něm nemocnice říkají. Zlatokop podle stanoviska adresovaného ministerstvu v mnoha ohledech nedosahuje stejného rozsahu plnění a záruk jako typický NIS. IKEM předá nemocnici zdrojový kód zdarma, ale bez podpory a záruk. Licence k platformě, implementaci i provoz si nemocnice zajišťuje a platí sama.

V tom je zakopaný pes. Pokud si totiž nemocnice pořídí systém Zlatokop/HooD, musí si nutně spolu s ním pořídit i licence InterSystems. Systém bez nich totiž nelze provozovat. A čím více souběžných uživatelů NIS nemocnice potřebuje, tím více musí zaplatit za licence.

FN Motol a Homolka uzavřela se slovenskou firmou Goldmann Systems, která vyhrála zakázku na soutěž o licence americké firmy InterSystems, smlouvy v maximální hodnotě 279,4 milionu korun, zhruba rovným dílem za až tři tisíce nových licencí a za čtyři roky jejich podpory (jde o podporu licencí platformy, ne o podporu NIS, pozn. red.).“

Předražené ceny? Nemocnice svůj postup hájí

Signatáři kritizují, že nemocnice nenakoupila nejprve menší počet vývojářských licencí a nedokoupila provozní licence až po dokončení implementace. Vývoj a nasazení NIS v Motole má podle nich trvat nejméně pět let. Podpora se přitom platí od doby dodání každé licence, i když se ještě nepoužívá. Jde o 6 850 korun ročně za každého souběžného uživatele. Pokud by nemocnice odebrala celý objem hned, stála by podpora přes 30 milionů ročně a za pět let by převýšila cenu samotných licencí. Smlouva ale umožňuje odebírat licence postupně. Kolik licencí nemocnice skutečně objednala, zatím není známo.

FN Motol a Homolka svůj postup hájí. A zdůrazňuje, že celková hodnota uzavřené rámcové smlouvy s Goldmann Systems představuje maximální možný finanční rámec, ne částku, kterou je nemocnice povinna vyčerpat.

„Při hodnocení hospodárnosti tohoto postupu je podstatné posuzovat celkové náklady na provoz a rozvoj nemocničního informačního systému, nikoliv pouze cenu jednotlivých technologických licencí. Vlastní vývoj, možnost sdílení odborných kapacit a využití už existujícího řešení představují významné předpoklady pro dlouhodobě efektivní hospodaření. Pořizování dalšího komerčního systému by naopak znamenalo nové náklady na implementaci, provoz, servis i jeho následný rozvoj,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí FN Motol a Homolka Martina Dostálová.

Bez servisu

I kdyby ale zmíněná částka nebyla zcela vyčerpána, nebude představovat veškeré náklady nemocnice s implementací NIS spojené. Aby ji zvládla, nezbyde jí podle signatářů nic jiného než se obrátit na externisty. Proč?

Zkušenosti ukazují, že nemocnice nemají vlastní personální IT kapacity na to, aby si poradily samy.

Běžné soutěžené smlouvy na dodávku NIS zavazují dodavatele, aby v nemocnici vyškolil a certifikoval tamní vývojáře. U HooDu to ale funguje jinak. IKEM podle licenční smlouvy nezajišťuje implementační ani servisní služby. Nemocnice se v licenční smlouvě také zavázala, že deset let od podpisu nenabídne práci odborníkům IKEM, kteří se na formování systému podíleli.

Zkušenosti ukazují, že nemocnice nemají vlastní personální IT kapacity na to, aby si poradily samy. Sáhnou proto po externích firmách. Nemocnice Na Homolce v předběžné tržní konzultaci v roce 2019 uváděla, že bude systém rozvíjet „vlastními silami“, a přesto najala externí programátory. S těmi v letech 2020 až 2022 uzavřela smlouvy až za 23,3 milionu korun. A čím je nemocnice větší, tím takové náklady stoupají.

„Zlatokop není plnohodnotným NIS, jak odpovídá jeho vymezení ve vypsaných otevřených soutěžích. Jedná se naopak jen o fragment ‚systému‘ (chybí řada odborností/modulů i klíčový modul pro vykazování péče), u něhož všechno, co soutěžený systém zahrnuje v ceně a pod odpovědností dodavatele, platí a nemocnice sama, která také na sebe přebírá veškerá rizika spojená s odpovědností za provoz. Proto nelze srovnávat cenu Zlatokopu s cenou soutěženého NIS, a přebírání Zlatokopu nemůže nahradit soutěžní prostředí v oblasti pořizování a provozování NIS,“ píšou signatáři stanoviska adresovaného ministerstvu zdravotnictví.

Soutěž bez soutěže

Trnem v oku je konkurenčním firmám dodávajícím NIS především fakt, že je pro ně v praxi nemožné o zakázky nemocnic na licence soutěžit. Ty jsou totiž podle nich šity na míru firmě InterSystems.

Zakázku v předpokládané hodnotě 279,4 milionu korun vypsala nemocnice 15. května. Nabídky přijímala do 26. května, tedy 11 kalendářních dnů, zákonné minimum je 10 dní. Nabídku mohl podat jen ten, kdo byl v dynamickém nákupním systému zařazen, a o nové žádosti mohl zadavatel rozhodovat až 10 pracovních dnů. Firma Steiner požádala o zařazení 22. května a o prodloužení lhůty 25. května. Nemocnice lhůtu neprodloužila a firmu zařadila 1. června, šest dní po jejím konci. Nemocnice namítá, že systém je otevřený od roku 2020 a firma se mohla přihlásit dříve. Firma uvádí, že o zakázce nevěděla a nemocnice ji nezmínila ani na jednání 19. května.

Nemocnice postup hájí tím, že poptávala ‚pouze‘ licence a jejich podporu, nikoli NIS.

Podle podání firmy Steiner na ÚOHS nebyl adekvátní ani samotný způsob vypsání zakázky. K tomu došlo nestandardně skrz takzvaný dynamický nákupní systém. Ten jinak nemocnice používá spíše pro drobné nákupy, například potravin, léků nebo počítačů. Licence InterSystems ale podle firmy běžně dostupné nejsou, protože je lze nabídnout jen se souhlasem výrobce. Nemocnice postup hájí tím, že poptávala ‚pouze‘ licence a jejich podporu, nikoli NIS, a že zákon pro tento postup hodnotový limit nestanovuje.

„Zadavatel vytvořil zadávací podmínky, které sice formálně respektují zákonná minima, avšak fakticky vedou k omezení hospodářské soutěže a porušení zásad transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace,“ argumentuje firma Steiner v podnětu, který v červnu adresovala ÚOHS.

Úřad řízení nezahájil, smlouvy podepsány

Podle zjištění webu Seznam Zprávy ÚOHS předběžně dospěl k závěru, že nemocnice mohla porušit zákon, protože licence InterSystems nemusí být běžně dostupným plněním, jaké zákon pro dynamický nákupní systém vyžaduje. Formální řízení zatím nezahájil. Nemocnice mezitím 4. srpna smlouvy uzavřela.

Podle vyjádření FN Motol a Homolka byly ale podmínky soutěžení v pořádku. „Nemocnice je přesvědčena, že při zadávání zakázky postupovala v souladu se zákonem. Fakultní nemocnice Motol a Homolka nadále spolupracuje se stávajícími dodavateli při zajišťování provozu dosavadních systémů. Současně však odpovídá za jejich budoucí rozvoj a za to, aby zdravotnická pracoviště využívala technologie odpovídající současným požadavkům na kvalitu, bezpečnost a efektivitu poskytované péče. Využití systému HooD proto považujeme za odborně i ekonomicky odůvodněné rozhodnutí,“ sdělila mluvčí Dostálová.

ÚOHS řešil i předchozí soutěže na licence. U Homolky návrh na zrušení soutěže v roce 2020 zamítl a nemocnice se na to dnes odvolává. U VFN ale předseda úřadu v roce 2022 zamítavé rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Upozornil, že v obou soutěžích přišla jediná nabídka, a to s účastí InterSystems, což označil za další indicii, že o předmět zakázky neprobíhá zákonem vyžadovaná soutěž.