Každý druhý pacient s infarktem komplikovaným kardiogenním šokem umírá. Změnit tuto hrozivou statistiku se snaží česká kardioložka Zuzana Moťovská z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Se svým mezinárodním týmem zkoumala, zda může pacientům pomoci lék podávaný přímo do žíly, který účinkuje během několika minut. Výsledky naznačují, že by mohl přispět k lepšímu zotavení srdce. Výzkum nyní získal mimořádné světové uznání – jeho výsledky současně zveřejnily prestižní časopisy The Lancet a Circulation. O úspěchu informovala Univerzita Karlova.
Když člověka postihne infarkt, rozhodují minuty. Lékaři musí co nejrychleji obnovit průtok krve ucpanou srdeční tepnou, aby zabránili nevratnému poškození srdečního svalu. U části pacientů se však rozvine ještě závažnější komplikace – kardiogenní šok. Srdce v takovém případě nedokáže přečerpávat dostatek krve, aby zásobovalo životně důležité orgány.
Navzdory pokrokům v léčbě zůstává úmrtnost těchto pacientů mimořádně vysoká. Přibližně polovina nemocných nepřežije, přičemž většina úmrtí nastává během prvního měsíce.
Právě hledání účinnější léčby těchto pacientů se věnovala profesorka Zuzana Moťovská z Kardiocentra 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Společně s profesorem Deepakem L. Bhattem z newyorské Mount Sinai Fuster Heart Hospital vedla mezinárodní klinickou studii DAPT-SHOCK-AMI (PRAGUE-23).
Mohlo by vás zajímat
„Každý pacient, který lékaři zemře, vede k zamyšlení, zda se nedalo udělat víc. U nemocných s infarktem a kardiogenním šokem umírá stále každý druhý. Studie vznikla z přesvědčení, že lék podávaný přímo do žíly, který okamžitě zastaví další narůstání sraženiny v srdeční tepně, může právě těmto pacientům pomoci,“ vysvětlila Moťovská.
Proč běžné tablety nemusí stačit
Součástí léčby infarktu jsou léky, které brání krevním destičkám ve shlukování a vytváření dalších sraženin. Problém nastává ve chvíli, kdy pacient upadne do kardiogenního šoku. Kvůli nedostatečnému prokrvení trávicího traktu se totiž léky podávané ústy mohou vstřebávat pomalu a nespolehlivě. Jejich účinek tak nemusí nastoupit dostatečně rychle.
Alternativou je cangrelor, který lékaři podávají přímo do žíly. Účinkuje během několika minut a dokáže rychle potlačit shlukování krevních destiček. Dosud však chyběly spolehlivé důkazy, zda tato výhoda přináší pacientům s infarktem a kardiogenním šokem také lepší výsledky léčby.
Mezinárodní tým proto porovnal nitrožilní cangrelor s ticagrelorem, který pacienti dostávali v podobě rozdrcených tablet. Do výzkumu se zapojilo 605 pacientů z 29 nemocnic v České republice, Německu, Francii, Polsku a na Slovensku.
Šlo o první randomizované srovnání těchto dvou způsobů protidestičkové léčby u pacientů s infarktem komplikovaným kardiogenním šokem a podle Univerzity Karlovy také o historicky největší klinickou studii léku u této skupiny nemocných.
Výsledky naznačují lepší zotavení srdce
Výsledky přinesly dva důležité poznatky. Cangrelor dokázal výrazně rychleji a spolehlivěji potlačit shlukování krevních destiček. Ve skupině pacientů, u nichž lékaři tento účinek měřili, dosáhli požadovaného výsledku všichni nemocní léčení cangrelorem, zatímco při podání rozdrcených tablet ticagreloru pouze 22 procent.
Zásadní otázkou ovšem bylo, zda rychlejší účinek léku také sníží riziko úmrtí, dalšího infarktu nebo ischemické cévní mozkové příhody. Během prvních 30 dnů postihla některá z těchto komplikací 38 procent pacientů léčených cangrelorem a 41 procent pacientů užívajících ticagrelor.
K tématu
- Předejděte infarktu. Jak mít spokojené srdce? Změňte těchto 5 věcí ve svém životě
- Očkování chrání i před infarktem. Lidé netuší, jak je chřipka riziková, upozorňuje infektolog Trojánek
- Až o 43 % vyšší riziko infarktu. Zjistěte, jak chronický stres a zánět tiše mění vaše srdce
Další zajímavé poznatky přinesla zobrazovací část výzkumu. Lékaři pomocí ultrazvuku a magnetické rezonance sledovali, jak se srdce pacientů zotavuje po infarktu. U nemocných léčených cangrelorem zjistili méně časté poškození průtoku krve v nejmenších cévách srdečního svalu. Tento problém může přetrvávat i poté, co lékaři úspěšně zprůchodní hlavní ucpanou tepnu.
Víme, kde hledat dál
Po jednom roce se navíc u pacientů léčených cangrelorem výrazněji zlepšila schopnost levé srdeční komory pumpovat krev. Velikost samotného infarktu se však mezi oběma skupinami významně nelišila. Výsledky zobrazovacího vyšetření jsou slibné, vzhledem k menšímu počtu vyšetřených pacientů je ale musí potvrdit další výzkum.
„Studie poprvé přinesla spolehlivá data o protidestičkové léčbě u skupiny nemocných, které všechny předchozí studie vylučovaly. Ukázala, že nitrožilní lék funguje přesně tak, jak má, a naznačila, kde hledat jeho přínos. Zároveň dává budoucím studiím pevný základ, jak je navrhnout,“ uvedla Moťovská.
Český výzkum zaujal světovou kardiologii
Významný úspěch představuje také samotné mezinárodní uznání práce českého týmu. Hlavní výsledky zveřejnil prestižní lékařský časopis The Lancet, zatímco zobrazovací část výzkumu vyšla současně v jednom z nejvýznamnějších světových kardiologických časopisů Circulation. Výsledky této části představila Moťovská 7. listopadu na výročním kongresu American Heart Association v Chicagu.
Projekt navrhla už v roce 2018 a na jeho realizaci spolupracovala s desítkami odborníků z pěti evropských zemí. Výzkum financovaly výhradně veřejné a nekomerční zdroje, mimo jiné ministerstvo zdravotnictví, Univerzita Karlova a evropský program NextGenerationEU. Výrobce zkoumaného léku se na financování nepodílel.
„Bez desítek kolegů v pěti zemích, kteří do projektu šli bez nároku na odměnu, by studie nikdy nevznikla,“ připomněla Moťovská. Ta vede divizi akutní kardiologie Kardiocentra 3. LF UK a FNKV a působí také v odborných strukturách Evropské kardiologické společnosti. V roce 2023 získala Národní cenu vlády Česká hlava.
