Česko má kvalitní lékaře, zkušená výzkumná pracoviště a silnou tradici klinického výzkumu. Jak si ale udržet atraktivitu v době, kdy Evropa ztrácí podíl na globálních klinických studiích a konkurence dalších zemí sílí? Na to ve druhé části rozhovoru pro Zdravotnický deník odpovídá ředitel Sanofi v ČR Vivek Basantani.

Česko představuje pouze 1,7 procenta farmaceutického trhu EU. Má toto číslo nějaký skutečný význam pro klinickou praxi, nebo je důležitější především pro tvůrce politik?

Údaj 1,7 procenta ukazuje především to, že Česko je z pohledu ekonomické velikosti farmaceutického trhu relativně malou zemí. Pro klinický výzkum ale velikost trhu není jediným rozhodujícím kritériem. Důležité jsou také kvalita výzkumných center, dostupnost vhodných pacientů, rychlost jejich náboru a předvídatelnost procesu zahajování studií.

Máme přitom velkou výhodu v podobě špičkových zdravotnických odborníků a lékařů, kvalitních výzkumných pracovišť a nemocnic s dlouholetou tradicí klinického výzkumu. To nám pomohlo přilákat řadu klinických studií. Nemůžeme to ale považovat za samozřejmost. Ve světě, kde o klinická hodnocení soutěží stále více zemí, musíme zvyšovat efektivitu, zjednodušovat procesy a umožnit rychlejší zahajování studií. To je první oblast, na kterou bychom se měli zaměřit.

Vivek Basantani v zákulisí konference Ekonomika zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Druhou je zajištění přístupu k inovativním terapiím. Jsme menší země s relativně malým trhem, a proto potřebujeme transparentní, předvídatelný a udržitelný systém. Musíme přiměřeně investovat do inovací a zajistit jejich odpovídající financování, aby farmaceutické společnosti měly důvod uvádět nové léky na český trh a zpřístupňovat je pacientům.

Mohlo by vás zajímat

Za klíčové tedy považuji dvě věci: zůstat konkurenceschopní při získávání klinických studií a současně správně investovat do inovací, aby se k českým pacientům dostávaly nové léčebné možnosti.

Podle údajů Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) probíhá v Česku téměř 500 klinických studií, kterých se účastní přibližně 17 500 pacientů a do nichž je zapojeno více než 2 300 výzkumných týmů. Co nejvíce brzdí další růst?

Nemyslím si, že existuje jen jedna překážka. Problémů je několik. Nejprve je potřeba ocenit, že Česko má v oblasti klinických studií silnou pozici. Ten počet studií a zapojených pacientů považuji za dobrý výsledek.

Strategie AIFP v této oblasti zdůrazňuje tři hlavní priority. První je rychlejší zahajování klinických studií. Druhou je vyšší míra profesionalizace klinických výzkumných pracovišť. A třetí je připravenost na digitalizaci. AIFP v těchto oblastech připravila komplexní desetibodový plán, který představila ministerstvu zdravotnictví. Jeho cílem je urychlit klinický výzkum v Česku a současně zajistit, aby naše země zůstala atraktivním místem pro realizaci klinických studií.

Co přináší kvalitní portfolio klinických studií nad rámec práce jednotlivých výzkumníků? Jak posiluje postavení nemocnice a výzkumné kapacity českého zdravotnictví jako celku?

Klinické studie přinášejí řadu výhod, ať už pro jednotlivé výzkumníky a nemocnice, nebo pro celou zemi. Jedním z přínosů jsou úspory pro zdravotnický systém. Farmaceutické společnosti totiž do klinického výzkumu investují mimo jiné tím, že poskytují zkoušené léky, jejichž používání může zdravotnickému systému ušetřit náklady. Zároveň nemocnicím a výzkumníkům platí za realizaci studií.

Klinické studie posilují postavení nemocnic a jejich odborníků v mezinárodním akademickém a výzkumném prostředí. Díky tomu mohou přilákat další investice do výzkumu.

Druhou významnou výhodou je rozvoj odborných znalostí, dovedností a zkušeností zdravotnického personálu. Lékaři a další zdravotníci se učí pracovat s novými léčebnými postupy, léčit pacienty novými terapiemi a sledovat jejich stav. Když se pak daný lék stane běžně dostupným, zdravotníci už s ním mají zkušenosti a jsou připraveni jej používat v praxi.

Klinické studie navíc posilují postavení nemocnic a jejich odborníků v mezinárodním akademickém a výzkumném prostředí. Díky tomu mohou přilákat další investice do výzkumu. Přínosů je tedy celá řada.

Potřebujeme atraktivní a předvídatelné prostředí

AIFP uvádí, že farmaceutický průmysl v roce 2025 investoval do klinických studií v Česku 3 miliardy korun, zatímco úspory pro zdravotnický systém dosáhly 2,2 miliardy korun. Co přesně tento údaj o úsporách vyjadřuje?

Tyto dva údaje vyjadřují dvě různé věci a neměly by se přímo srovnávat. Částka 3 miliardy korun představuje celkovou investici do realizace klinických studií, včetně plateb výzkumným pracovištím. Úspory ve výši 2,2 miliardy korun spočívají především v nákladech na alternativní léčbu, kterým se veřejný zdravotnický systém díky účasti pacientů v klinických studiích vyhnul. Náklady na zkoušené léky a péči související s protokolem studie totiž v tomto případě financuje zadavatel.

Jde tedy o dva odlišné ukazatele: celkovou investici farmaceutického průmyslu do klinického výzkumu a úspory, které tento výzkum přináší zdravotnickému systému.

Podíl Evropy na klinických studiích financovaných farmaceutickým průmyslem celosvětově klesl z 22 procent v roce 2013 na 12 procent v roce 2023. Podíl Číny ve stejném období vzrostl na 29 procent. Čelí český systém klinického výzkumu stejnému strukturálnímu odlivu?

Myslím si, že Česko si zatím udržuje poměrně silnou pozici. V klinických studiích si vedeme dobře především díky špičkovým lékařům, kvalitním centrům a zkušeným výzkumným pracovištím.

Naší výhodou je kvalita odborníků a výzkumných pracovišť. Musíme ji ale podpořit efektivnějšími procesy, říká Vivek Basantani. Foto: Sanofi

Ani tuto pozici ale nemůžeme považovat za samozřejmost. Dlouhodobý přesun klinického výzkumu mimo Evropu pokračuje a globální konkurence zůstává velmi silná. Při rozhodování o umístění studie se posuzuje nejen odborná kvalita pracovišť, ale také rychlost zahájení studie, dostupnost vhodných pacientů, schopnost jejich náboru, administrativní náročnost a připravenost pracovat s daty a digitálními nástroji.

Právě proto potřebujeme v Česku atraktivní a předvídatelné prostředí, které bude klinické studie přitahovat a pomůže nám udržet konkurenceschopnost v porovnání s ostatními zeměmi. Naší výhodou je kvalita odborníků a výzkumných pracovišť. Musíme ji ale podpořit efektivnějšími procesy, profesionalizací center a lepší připraveností na digitalizaci klinického výzkumu.

V první části rozhovoru Vivek Basantani mluvil o tom, proč se inovativní léky dostávají k českým pacientům pozdě, co by mohlo dostupnost zlepšit a proč je potřeba do hodnocení léčby promítnout i širší sociální a ekonomické dopady.