Na klimatickém summitu OSN (COP31) v turecké Antalyi vznikla nová globální aliance na podporu výzkumu klimatu a zdraví. Chudé státy ale upozorňují, že jim chybí především reálné peníze na ochranu nemocnic a obyvatel před dopady změny klimatu.
Čtyřicet osm rozvojových zemí odhaduje, že na přípravu svých zdravotnických systémů na klimatickou změnu potřebuje ročně 3,3 miliardy dolarů (přibližně 73 miliard korun). Podle letošní zprávy Lancet Countdown však mezinárodní financování v roce 2024 pokrylo necelých 34 procent této částky. Zatímco Evropská unie na summitu COP31 přichází se závazkem podpořit výzkum, kritici varují před nedostatkem přímých investic.
Summit konkrétních činů, nikoli dalších slibů
V Antalyi sílí tlak na to, aby státy přestaly jen slibovat a začaly jednat. „COP31 musí být summitem realizace,“ zdůraznil brazilský ministr zdravotnictví Alexandre Padilha, jehož země hostila loňskou konferenci. „Více než politické závazky potřebujeme proměnit je v konkrétní činy.“
Před stejným problémem varoval i generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Rizikem nyní není nedostatek ambicí, ale roztříštěnost,“ uvedl na adresu předsednických zemí jednotlivých summitů. Podle něj každé předsednictví spouští něco nového, „zatímco dřívější závazky zůstávají bez financí a bez kontroly“.
Mohlo by vás zajímat
Šéf WHO připomněl, jak se téma zdraví postupně dostávalo do popředí – od prvních závazků k odolnému zdravotnictví ve Velké Británii přes historicky první Den zdraví ve Spojených arabských emirátech až po loňský akční plán z brazilského Belému. Letošní hostitelská země, Turecko, proto 9. listopadu spolu s WHO spustila Antalyjskou iniciativu pro odolnost zdraví (AIR). Tato dobrovolná platforma má zemím umožnit sdílet zkušenosti s tím, co při klimatických šocích zafungovalo a co naopak selhalo.
Evropský příspěvek: Nová výzkumná aliance
Evropská komise 13. listopadu společně s nadací Wellcome Trust a veřejnými institucemi z pěti kontinentů založila Mnohostrannou iniciativu pro financování výzkumu klimatu a zdraví. Má jít o vůbec první globální alianci svého druhu, jejímž cílem je sladit investice a výzkumné priority tak, aby se vědecké poznatky rychleji promítaly do praxe.
„V době, kdy je multilateralismus pod tlakem, spojujeme síly s poskytovateli financí na výzkum z celého světa. Společně sladíme naše investice a proměníme vědecké důkazy v činy ku prospěchu občanů,“ uvedla eurokomisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharievová.
Komise bude v letech 2027 až 2029 financovat sekretariát aliance, který povedou instituce z Francie, Nizozemska, Kanady a Rumunska. Nový rozpočet na samotný výzkum však oznámen nebyl.
Evropa už nyní v této oblasti drží prvenství. Její podíl na globálním výzkumu klimatu a zdraví je dvojnásobný oproti Severní Americe. Přesto zpráva Lancet Countdown upozorňuje na dvě zásadní slabiny. První je závislost na Spojených státech, odkud pochází 36,2 procenta financí, což ukazuje na „zranitelnost globálního výzkumu klimatu a zdraví vůči změnám politického postoje USA ke změně klimatu“. Druhým problémem je obrovská nerovnováha: celých 88 procent grantů míří k vědcům v nejbohatších státech, zatímco do nejchudších zemí jde jen jediné procento.
Kde peníze skutečně chybí
Výzkum je však jen jednou stranou mince. Mnohem palčivější je nedostatek prostředků na samotnou adaptaci zdravotnictví na vlny veder, povodně a šíření nemocí.
Ze 48 rozvojových zemí, které vyčíslily své potřeby pro roky 2025 až 2030, činí celkový účet přes 16 miliard dolarů (asi 355 miliard korun). V roce 2024 přitom na tyto projekty ze zahraničí přitekla jen 1,1 miliardy dolarů. Plány tak často zůstávají jen na papíře. Z 56 členských států WHO, které měly v roce 2025 vypracovaný národní adaptační plán pro zdraví, jich jen třináct hlásilo jeho vysokou míru naplňování. Hlavní brzdou je nedostatek peněz a personálu.
Část peněz se snaží doplnit soukromí dárci. Koalice pro financování klimatu a zdraví už vyplatila přes 225 milionů dolarů a na začátku COP31 přidala dalších 150 milionů. Brazílie zároveň představila finanční rámec pro svůj akční plán z Belému, který má nyní podporu 40 zemí. Ten sice nevytváří nový fond, ale mapuje stávající zdroje peněz. „Adaptace zdravotnictví není náklad. Je to investice do silnějších zdravotnických systémů, zdravějších lidí a odolnějších komunit,“ připomíná brazilský ministr Padilha.
Kritika zdrženlivosti a dluhová past
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu v Antalyi zdůraznila, že „Evropa je největším světovým poskytovatelem financování v oblasti klimatu“. V roce 2025 poskytla EU a její členské státy rozvojovým zemím z veřejných zdrojů 32,3 miliardy eur a evropské vlády podporují snahu do roku 2035 alespoň ztrojnásobit finance na adaptaci. Zároveň však celková rozvojová pomoc ve světě loni klesla o 23,1 procenta, což Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) označila za „největší roční pokles“ v historii měření.
Právě neochota otevírat peněženky vyvolává kritiku. „EU zatím varovala, že na COP31 neexistuje politická vůle k novým finančním závazkům,“ napsala belgická europoslankyně za Zelené Sara Matthieuová. „Vím, že rozpočty jsou napjaté. Ale slib bez peněz nikoho před další povodní neochrání.“ Matthieuová zároveň požaduje, aby peníze proudily formou grantů, „aniž bychom nakládali nové dluhy na země, které tuto krizi způsobily nejméně“.
Stejný požadavek vznáší i zpráva Lancet Countdown, která vlády vyzývá, aby „zvýšily poskytování grantového a vysoce zvýhodněného financování pro opatření v oblasti změny klimatu a zdraví“. Šéf WHO Tedros pak apeluje na hostitele summitu, aby využili svůj vliv a dostali ke společnému stolu i ministry financí a energetiky.
Co bude dál?
Summit COP31 končí 20. listopadu a sekretariát nové výzkumné aliance zahájí činnost v lednu. Evropská unie má ale co dohánět i na domácí půdě. Jen za letošní léto napočítala ve sledovaných zemích přes 35 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Slíbila sice brzké představení evropského plánu proti vlnám veder, zdravotníkům to ale nestačí. Více než 1 200 odborníků z 27 zemí proto 10. prosince zašle Evropskému parlamentu a Evropské komisi otevřený dopis s požadavkem na závazná evropská pravidla pro ochranu před extrémními vedry.
Jak totiž shrnul šéf WHO Tedros: „Deklarace lidi nechrání. Chrání je jejich uvádění do praxe.“
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
