Podaří se dosáhnout nějakého rozumného stavu přijatelného pro pacienty? Ministerstvo i SÚKL se snaží napravit, co bylo v minulosti zanedbáno. Registr už je funkční, teď je na řadě vyhláška. Foto: Funny HD Wallpaper

Jaké změny přinese připravovaná novela “konopné vyhlášky“?

Novelou zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, byl s účinností od 1. dubna 2013 zaveden do českého právního řádu institut léčebného konopí. Aby bylo možné tuto novou kategorii léčiv předepisovat a vydávat byla přijata dne 25. července 2013 (účinnost k 1. srpnu) vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití („konopná vyhláška“). Ta se musí novelizovat.

 

Chronickou neschopností bývalého vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv navrhnout a zprovoznit nutný informační systém jsme se dostali do stavu, že ještě rok a čtvrt po účinnosti příslušných právních předpisů se nemocní léčí konopím vypěstovaným na balkóně, ve skříni či získaným různě pokoutním způsobem.

Nyní se zdá, že minimálně z technického hlediska nestojí léčebnému konopí nic v cestě. Ministerstvo zdravotnictví ovšem zjistilo, že dosavadní znění konopné vyhlášky je spíše součástí problému než jeho řešení, a proto ještě před tím, než se začne konopí běžně předepisovat, rozhodlo o její novelizaci. Ta zahrnuje řadu oblastí (podle dosavadního návrhu v připomínkovém řízení), které by jako celek měly zajistit zvýšení atraktivity léčebného konopí a usnadnění jeho předepisování i distribuce.

Mimo úprav spíše administrativního (jemnější kategorizace druhů, typů a podtypů léčebného konopí, zrušení taxativního výčtu cest podání ve vyhlášce, upřesnění povinných náležitostí receptu na léčebné konopí a doplnění povinnosti označit léčebné konopí jakožto surovinu) a legislativně-technického charakteru se jedná především o navýšení maximálního povoleného předepsaného množství na 180 g z dosavadních 30 g. Tento limit by dle tvrzení ministerstva měl představovat 150% průměrného množství předepsaného na měsíc. Zkušenosti z USA, kde je v některých státech užití marihuany pro léčebné účely povoleno, naznačuje spíš potřebu dalšího zvyšování limitu v budoucnu (v Oregonu je povoleno vlastnit 1,5 libry marihuany v kterémkoli okamžiku), ale při očekávaných cenách (nehrazeného!) konopí v českých lékárnách je otázka, kolik pacientů by vůbec o takový nákup stálo.

Ministerstvo dále plánuje prolomit hranici 18 let pro předepisování léčebného konopí, i když jen za velmi omezujících podmínek a pouze pro vnější užití. Jde jednoznačně o krok správným směrem, ale např. terminálně nemocným dětem s rakovinou příliš nepomůže. I zde tedy je, jak se zdá, prostor pro další liberalizaci.

Poslední významnou změnou konopné vyhlášky je rozšíření odborností předepisujících lékařů a indikací. Výčet diagnóz, při kterých může být léčebné konopí předepsáno, je samozřejmě otázkou na prvním místě odbornou, ale do jisté míry i politickou. Snaha, aby sem nespadaly choroby, které je jednoduché simulovat, ale zároveň aby se pomoc dostala ke všem potřebným, byla v českých podmínkách řešena diskusí na půdě vládní Pracovní skupiny pro revizi postupu zavádění zákona pro léčbu konopím. Z ní vyplynulo rozšíření indikací o léčbu bolesti při glaukomu, povrchovou léčbu kožních defektů a defektů sliznic nebo experimentální zařazení léčby epilepsie s častými záchvaty. Rovněž odpadlo omezení pro internisty, kteří zjevně nesmyslně podle stávajícího znění konopné vyhlášky mohou předepisovat léčebné konopí pouze v případě hospitalizace pacienta.

Celkově se zdá, že se ministerstvo zdravotnictví po létech ideologického odporu a házení konopí pro léčebné účely klacky pod nohy, konečně snaží dovést právní úpravu i praxi samotnou do použitelného a používaného stavu. Není však zdaleka jisté, zda bude toto snažení nakonec korunováno úspěchem. Pro většinu pacientů je konopí, jakkoli nepříliš legálně, dostupné bez problémů, administrativních omezení a podstatně levněji než v lékárně, již dnes. Měla by se možná spíše vést racionální, odborná, věcná a nehysterická diskuse o možnostech legalizace samopěstitelství.

Česká společnost se celkem bez obtíží dokázala vyrovnat s faktem, že polovina mladistvých má zkušenosti s kouřením marihuany. Neporadila by si snad i s důchodci, kterým vedle rajčat legálně roste ve skleníku i pár rostlinek, o něž se pak podělí s podobně nemocnými sousedy?

Jan Klusáček