Britští praktičtí lékaři se nechtějí zapojovat do kontrol imigrantů. Objevují se totiž tlaky, aby praktici ověřovali status pacienta, který je v ordinaci navštívil. S tím ale mají mnozí morální a etický problém. Pochybnosti má i Britská lékařská společnost, poukázal deník Independent.
Lékaři jsou prý tlačeni k tomu, aby se chovali jako pohraniční stráž. Důvodem je tvrdý postup vlády proti takzvané zdravotní turistice. Péče praktických lékařů je totiž poskytována pacientům zdarma, nehledě na to, zda jde o cizince. Mnohé praxe jsou ale pod stoupajícím tlakem, aby identifikovali pacienty, kteří by za péči měli platit.
Lékařské odbory v rámci Britské lékařské společnosti (BMA) se nyní rozhodují, jak se postaví k požadavkům lékařů v Londýně a Manchesteru. Otázkou je zda doporučí neparticipovat na procesu monitorování či rozhodování v otázce statutu migrantů. Návrh, který je probírán na výroční konferenci v Liverpoolu, uvádí, že praktici „jsou nyní žádáni, aby prováděli práci imigračních úředníků a kontrolovali právo lidí na to, zda mohou čerpat péči poskytovanou britskou Národní zdravotní službou (NHS)“.
Nové poplatky pro imigranty
Nové poplatky pro ty, kdo nejsou britskými rezidenty, byly zveřejněny v dubnu. Vláda si od nich slibuje příjem zhruba 500 milionů liber (tj. 19,14 miliardy Kč). Ordinace praktiků sice od nikoho peníze za péči nevybírají, mohou ale odesílat „zkasírovatelné“ pacienty do nemocnic, kde už je možné poplatky účtovat.
Praktický lékař Elliott Singer z Waltham Forestu řekl, že tento postup staví praktické lékaře do nepěkné pozice. Mají totiž předávat dál pacienty s často velmi nízkým příjmem, kteří přitom na nemocniční péči zdarma nemají nárok. „Nemocnice NHS se rozhodně chtějí ujistit, zda dostanou za lidi, které léčí, zaplaceno. V oblastech s vysokým počtem imigrantů je to skutečný problém a lékaři vedou etické diskuse o tom, co všechno bychom měli poskytovat. Naši profesi to rozděluje. Měli bychom fakt, že je možné za péči od pacienta vybrat peníze, uvést do pacientovy zprávy? Eticky nás to staví do opravdu hrozné pozice a nemyslím si, že je to naše práce,“ zdůrazňuje Singer.
Mark Porter, předseda BMA, už dříve prohlásil, že povinnost lékaře léčit pacienta léčit je na prvním místě. Lékař by se tedy neměl chovat jako pohraniční stráž.
Bez kontroly infekčních chorob
Nový návrh, který předložili někteří lékaři volá po tom, aby BMA poskytla jednoznačnou podporu každému lékaři, který se stává obětí, protože se odmítá zapojovat do monitorování statusu imigrantů. Zároveň by prý mělo být vydáno jednotné doporučení všem zaměstnancům NHS, aby se nezapojovali do monitorování rozhodování o pacientově statusu.
Phil Murwill z organizace poskytující podporu zranitelným imigrantům, kteří si nemohou dovolit poplatky NHS, návrh podpořil s tím, že mnoho lidí se už nyní bojí k praktickému lékaři jít. „Zranitelní migranti už přestali využívat klíčové služby, protože se bojí, že se jich lékaři budou ptát na otázky o imigračním statusu, což někdy mívá tragické důsledky. Praktici také hrají zásadní roli ve screeningu infekčních nemocí, takže odrazování lidí, aby k nim chodili, úplně postrádá smysl,“ nechápe Murwill.
Místopředseda Rady praktických lékařů při BMA Richard Vautrey se domnívá, že tlak na zjištění imigrantova statusu může znamenat velké břemeno pro už beztak přepracovaný personál v ordinacích praktických lékařů. „Jsme tu, abychom bránili a podporovali lékaře. Jestliže jsou přesvědčováni k nevhodnému úkolu a mají etické a morální pochybnosti ohledně toho, o co jsou žádáni, pak by BMA měla pevně stát za nimi. Chceme se ujistit, že lékaři mohou léčit, a je na jiných, aby rozhodli o zajištění financování služeb,“ uvádí Vautrey.
Ministerstvo zdravotnictví ústy svého mluvčího uvedlo, že nezamýšlí, aby lékaři a sestry přejali roli imigračních úředníků. „NHS je vytíženější než kdy dříve,“ říká ministerstvo s tím, že se manažeři musí snažit zvyšovat příjmy od návštěvníků nemocnic a napomohli tak k dlouhodobé udržitelnosti péče.
-mk-
