Tajemství střelby po pásovcích: V USA přenášejí lepru

Hodně se toho napsalo o amerických případech střelby na pásovce. Střelci ale mají pochopitelný důvod k palbě. Amerikou se totiž šíří lepra a přenášejí ji právě pásovci.

 

Nejmenovaný muž z Texasu se pokusil zastřelit pásovce, nejméně jedna z vypálených kulek se ale odrazila od jeho pancíři podobného pláště a rozdrtila muži čelist.

Muž pásovce zahlédl na svém pozemku nedaleko města Marietta a vypálil na něj tři rány z revolveru ráže 38. Nejméně jedna z kulek se ale odrazila jeho směrem a střelec nyní leží v nemocnici se sdrátovanou čelistí. Osud pásovce se zjistit nepodařilo.

V dubnu tímto způsobem muž v Georgii trefil vlastní tchyni, když ze vzdálenosti asi sto metrů chtěl zastřelit pásovce. Devítimilimetrová kulka se od zvířete odrazila, vletěla do nedalekého karavanu a tam trefila do zad matku jeho ženy.

Zprávy o střelbě na pásovce se množí, aniž by se někdo příliš zajímal o to, proč vlastně lidé po na první pohled neškodných zvířatech střílí.

Hrozný pásovec

“Držte se od nich dál,” říká o pásovcích William Schaffner z Vanderbilt University Medical Center v texaském Nashvillu. Epidemiolog, kterého cituje portál Live Science, upozorňuje na skutečnost, že právě pásovci jsou podle všeho zodpovědní za případy nákazy leprou, které se v posledním roce šíří v celém jižním pásu Spojených států. Jen na Floridě jich v letošním roce napočítali devět, další případy jsou hlášené z Lousisany, Arkansasu, Mississippi, z Texasu, tedy právě ze států, kde je výskyt pásovců celkem běžný.

“Třeba v Texasu ročně diagnostikujeme až pětadvacet případů nákazy leprou, přičemž skutečné číslo bude nejspíš dramaticky vyšší,” konstatuje Chris van Deusen z texaského úřadu pro zdravotní záležitosti.

Roli zde hraje fakt, že američtí lékaři považují lepru za vymýcenou nemoc a proto ji neumějí diagnostikovat. Choroba se od sklonku čtyřicátých let považuje za zlikvidovanou; jak se ukazuje, byla to předčasná radost. Na jihu Spojených států se znovu objevují lidé se znetvořenými prsty a obličeji, došlo už k několika případům nutné amputace nosů. Tyto případy se značně medializují a z toho také plyne strach z pásovců.

Toto zvíře je totiž přenašečem lepry – a vzhledem k tomu, že má politováníhodný zvyk stahovat se k lidským obydlím, je vcelku nasnadě, že se vyděšení a ozbrojení Američané brání.

Bič malomocenství

Ročně se malomocenstvím, leprou nebo také Hansenovou nemocí podle údajů Světové zdravotnické organizace nakazí zhruba čtvrt milionu lidí. Zasaženo je 115 států a teritoriálních celků, přičemž nejvyšší počet nemocných WHO registruje v Angole, Brazílii, Středoafrické republice a v Indii. V mnoha zemích se díky intenzivní péči povedlo v posledních letech malomocenství skoro vymýtit. Jedná se třeba o Demokratickou republiku Kongo nebo Tanzánii. Ještě v roce 2008 tyto země patřily k těm silně postiženým. O pět let později Světové zdravotnická organizace v obou zemích zaznamenávala jednoho nakaženého na sto tisíc obyvatel, což se efektivně rovná likvidaci nákazy. Na jedné straně WHO právem tvrdí, že boj proti lepře vyhrává. To ale ani zdaleka neznamená, že by malomocenství “vzdávalo” boj.

V září loňského roku ohlásilo nakaženého leprou Irsko – jednalo se o přistěhovalce z Brazílie. Vzápětí na to začaly chodit zprávy o výskytu jedné z nejhroznějších chorob z různých koutů starého kontinentu, zejména z jihovýchodních oblastí.  V rumunském Tichilesti koneckonců dodnes funguje poslední evropské shromaždiště malomocných – leprosárium. Vzniklo za vlády Nicolae Ceaucesca a mimo jiné právě odtud se po pádu železné opony lepra opětovně začala šířit.

Ondřej Fér, Ekonomický deník