Svět očima autisty. Vědci zjistili, v čem se liší vnímání lidí s PAS

Zatímco běžní lidé věnují pozornost matce se slůnětem, autisté se dívají do středu fotografie. Foto: Xi Zhao

Že lidé s autismem vnímají svět okolo sebe jinak než ostatní, je známá věc. Vědci z výzkumné instituce Caltech ale nyní zjistili, jaké jsou rozdíly v tom, čemu věnují pozornost autisté v porovnání s lidmi, kteří poruchou autistického spektra netrpí. Na sedmi stovkách fotografií totiž vysledovali, na co přesně se na jednotlivých obrázcích dívají. Výsledek? Zatímco běžně lidé věnují pozornost lidským obličejům, autisté se většinou dívají do středu obrázku – i když v něm zrovna nic není – a také na kontrastní či barevně výrazné předměty. Svá zjištění, která by mohla pomoci zdokonalit diagnostiku a také přizpůsobit léčbu jednotlivým pacientům, nyní odborníci publikovali v časopise Neuron.

 

PASs6
Vlevo obrázek ukazující, kam se dívá člověk s PAS, vpravo kam člověk bez poruchy. Foto: Xi Zhao

Už od raného dětství vnímají lidé s poruchou autistického spektra (PAS) obrazy i sociální podněty jinak než ostatní. To se podepisuje na sociálních vztazích, komunikačních schopnostech, odlišných zájmech či opakujícím se chování. Výzkumníci přitom nyní přišli s tím, že některé z těchto příznaků jsou ovlivněny tím, jak člověk s poruchou autistického spektra cítí, vnímá a přistupuje ke světu kolem sebe. Nová studie se proto zaměřila na to, jak jsou v mozku člověka s autismem interpretovány vizuální vjemy. Prozkoumala také dlouhodobé předpoklady, které jsou s diagnózou spjaty – např. to, že autisté většinou nevnímají výrazy obličeje, což vede k neschopnosti adekvátně reagovat v sociálních situacích.

PASs1
Foto: Xi Zhao

„Je známo, že lidé s PAS mají často problém z postoje těla či výrazu obličeje pochopit, jak se jiní lidé cítí nebo co znamenají společenská gesta. Důvodem může být to, že se na ně dívají jinak,“ uvedl pro Huffington Post Ralph Adolphs, profesor psychologie, neurovědy a biologie z Brenu, v jehož laboratoři se studie prováděla. „Naše práce mimo jiné ukazuje, že to s tvrzením, že „se lidé s poruchami autistického spektra nedívají do obličeje běžným způsobem“, není tak jednoduché. Oni se totiž typickým způsobem nedívají na většinu věcí,“ zdůrazňuje Adolphs. Aby zjistil více, spojil se spolu se svými kolegy s docentem počítačového inženýrství na Národní univerzitě v Singapuru Xi Zhaem, který vyvinul a rozpracoval použitou metodu.

PASs2
Foto: Xi Zhao

Výzkumníci předložili 39 subjektům, z nichž 20 trpělo PAS, sedm set obrázků. Kontrolní skupina přitom odpovídala té s PAS věkem, pohlavím, rasou, úrovní vzdělání i IQ. Obrázky zachycovaly různé přirozené a situace a výjevy dávající smysl, nešlo tedy o samostatně stojící předměty jako v řadě jiných studií nebo koláže věcí, které k sobě nepatří. Každý testovaný se na jednotlivé obrázky díval tři vteřiny, přičemž speciální snímací zařízení zaznamenávalo, kam přesně se dívá.

PASs4
Foto: Xi Zhao

Nejzajímavější je střed

Zjištění ukazují, že lidé s PAS tolik nepřitahují společenské výjevy, naopak je častěji zajímají jednoduché okraje a vzory v obrázcích spíše než lidské obličeje. Mnohem více se také dívají do středu obrázku bez ohledu na to, co se tam nachází. Častěji také věnují pozornost tomu, co vyniká, např. rozdílem v barvě nebo kontrastem. „To zřejmě lidem s autismem ztěžuje socializaci, zvláště v prostředí večírku. Mohou mít totiž problém s tím, kam upřít svou pozornost,“ vysvětluje Ralph Adolphs.

PASs3
Foto: Xi Zhao

Největší význam by přitom podle autorů měla studie mít pro diagnostiku. „Autismus je celá řada věcí. Naše studie je prvním krokem v pokusu objevit, jaké různé druhy autismu tu vlastně existují. Dalším krokem bude zjistit, jestli se u všech lidí s autismem vyskytuje vzorec, který jsme objevili. Zřejmě tu jsou mezi jednotlivými lidmi s PAS rozdíly, a tyto rozdíly by mohly souviset s rozdíly v diagnostice, například objevením subtypů autismu. Jakmile subtypy rozlišíme, můžeme se začít ptát, jestli by pro každý subtyp nebyla lepší jiná léčba,“ přibližuje profesor Adolphs. Ten už plánuje pokračování výzkumu za použití magnetické rezonance. Chce tak prozkoumat mozkovou aktivitu lidí s PAS, zatímco se v laboratoři budou dívat na obrázky podobné těm použitým v dosavadním výzkumu.

PASs5
Foto: Xi Zhao

-mk-