Nejstarší fakultky v Brně a Praze slaví 2. leden jako den svého vzniku

VFN v Praze (vlevo) a Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně (vpravo) léčí pacienty 225, resp. 230 let. Foto: VFN a FNUSA

Druhý leden si připomínají jak brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA), tak Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN), jako den svého vzniku. Za ten vděčí císaři Josefu II, který v 18. století vydal pravidla pro budování všeobecných nemocnic a následně první z nich vznikly ve Vídni (1784), Brně (1786), Olomouci (1787) a Praze (1791). VFN je dnes podstatně větší, avšak FNUSA zůstane navždy o pět let starším sourozencem.

Get Adobe Flash player

 

 

Brněnská svatá Anna

FNUSA
FNUSA

Dnešní brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny zahájila svůj provoz před 230 lety, 2. ledna 1786, pod názvem Císařsko-královský všeobecný zaopatřovací ústav. O jeho zřízení se zasloužil osvícenský habsburský císař Josef II., který zrušil a nechal přestavět místní klášter dominikánek, vybudovaný již za vlády Jana Lucemburského počátkem 14. století. Základ nemocnice tvořily dva velké sály, jeden pro ženy, druhý pro muže. Měla pouhá dvě oddělení, interní a „externí“ neboli chirurgické. Infekční pacienti se vzteklinou či pravými neštovicemi byli izolováni ve dvou dřevěných domcích na zahradě.

Nemocnice původně měla 80 lůžek, po dvaceti lůžkách bylo v porodnici, nalezinci a sirotčinci a pět lůžek v oddělení pro pomatené. V průběhu 19. století se v nemocnici postupně zaváděly moderní léčebné metody a v jeho druhé polovině, kdy budovy u sv. Anny přestaly vyhovovat novým provozním a hygienickým požadavkům, prošel její areál rozsáhlou rekonstrukcí. Na jejím konci stoupla kapacita nemocnice na bezmála 800 lůžek.

FNUSA
FNUSA

Další rozmach přišel v průběhu 20. století, kdy zde vznikla i klinická pracoviště nové Masarykovy univerzity. Dnes je nemocnice u svaté Anny, pod kterou spadá i několik detašovaných pracovišť, jednou ze dvou fakultních nemocnic v Brně. Zaměstnává 3100 lidí a nabízí 913 lůžek. V roce 2014 zde bylo hospitalizováno zhruba 27.000 pacientů a více než 1,250.000 osob zde bylo ambulantně ošetřeno a vyšetřeno.

 

 

 

 

Pražská Všeobecná

VFN
VFN

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN), sídlící na Karlově náměstí, patří mezi nejstarší a dnes i mezi nejvýznamnější nemocnice v hlavním městě a v České republice. Svému účelu slouží už 225 let, první část byla otevřena 1. prosince 1790, pravidelný příjem nemocných zahájila 2. ledna 1791.

Za svůj vznik vděčí císaři Josefu II. a jeho nástupci Leopoldovi II., jak o tom dodnes svědčí nápis na průčelí. Pravidla pro budování všeobecných nemocnic vydal Josef II. v roce 1781. První z nich vznikly ve Vídni (1784), Brně (1786) a Olomouci (1787).

V Praze se prostor pro nemocnici našel v málo využité budově novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů na Karlově náměstí. Po nákladné přestavbě budova v době otevření nabízela 300 lůžek pro všechny pacienty bez ohledu na jejich stav, náboženství či národnost. Nemajetní Pražané, pokud žili ve městě nejméně deset let a předložili vysvědčení chudoby, měli péči zdarma. Pro platící pacienty byly pokoje první a druhé třídy. Nemocnice se také může chlubit i nejdelší tradicí akademické medicíny, klinická výuka tu funguje už od roku 1791.

VFN
VFN

V současnosti VFN tvoří 44 zdravotnických pracovišť (klinik, ústavů a samostatných oddělení) a patří k největším nemocnicím nejen v ČR. Má zhruba 1500 lůžek, v roce 2014 hospitalizovala přes 62.000 pacientů a poskytla více než 1,360.000 ambulantních vyšetření. Ke konci loňského roku měla VFN 5734 zaměstnanců, z toho 754 lékařů. Ve vazbě na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy má VFN nezastupitelné místo v systému poskytování zdravotní péče, výuce a výzkumu.

-čtk-