Odbory prosazují platové tabulky a požadují zvýšit odvody státu za své pojišťence

Odbory budou tlačit na politiky, aby razantně stouply odvody státu do zdravotnictví. Dosavadní "kosmetické" úpravy podle nich potřeby nepokryjí. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče reprezentují předsedkyně Dagmar Žitniková (vpravo) a místopředsedkyně Ivana Břeňková (vlevo). Foto: Tomáš Cikrt

Zdravotnické odbory požadují platové tabulky ve všech nemocnicích, které fungují ve veřejném zdravotnictví a kde péči hradí zdravotní pojišťovny. Odměny v akciových společnostech jsou nyní měsíčně v průměru o 5000 korun nižší než ve státních nemocnicích, kde platové tabulky mají. Novinářům to po dnešní poradě odborářů z nemocnic z celé republiky řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) ale právní analýzy ukazují, že by to bylo v rozporu s ústavou.

Get Adobe Flash player

 

„V českých nemocnicích pobírá 98.000 zaměstnanců plat a 50.000 mzdu. Nemocnice jsou napojeny na veřejné zdravotní pojištění, vstupy jsou regulované, výstupy jsou regulované, proto si myslíme, že by měly být regulované i platy,“ řekla. Plat dostávají zaměstnanci státu a organizací spravovaných nebo dotovaných státem. Mzda je finanční odměna pro zaměstnance u soukromých zaměstnavatelů.

Platové tabulky stanoví vláda. Lékaři ve státních nemocnicích loni brali v průměru měsíčně přes 63.000 korun, zdravotní sestry 28.000 korun.

Němeček se k návrhu odborů vyjádřil už dříve v médiích s tím, že není zcela proti sjednocení odměňování, má však k dispozici právní rozbory, podle nichž není návrh v souladu s ústavou.

Podle Žitníkové ale je změna proveditelná velmi snadno, stačí rozšířit v zákoníku práce paragraf 109 o formulaci, že všichni zaměstnanci v nemocnicích hrazených z veřejného pojištění budou odměňováni platem.

Právník Asociace českých a moravských nemocnice (AČMN) Stanislav Fiala ČTK řekl, že odboráři „pletou hrušky s jablky“. Rozdíl 5000 korun vyplývá z toho, že ve fakultních nemocnicích se specializovanou medicínou jsou platy výrazně vyšší než v akciové společnosti třeba na Šumavě. V AČMN jsou nemocnice příspěvkové i soukromé, problémy mají prý stejné, ať mají tabulkové platy či mzdy bez tabulek.

Přechod na státní tarify by nebyl podle Fialy ani právně možný. Řešením naopak by podle něj bylo zavést tarify v chystaných neziskových nemocnicích, kde za to budou pro nemocnice výhody, jako slevy na dani a trvalá smlouva.

Odbory budou podle Žitníkové tlačit na politiky, aby razantně stouply odvody státu do zdravotnictví. Dosavadní „kosmetické“ úpravy podle nich potřeby nepokryjí. Stát by měl podle odborů platit alespoň tolik, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, místo dosavadních 870 korun měsíčně tedy alespoň 1334 korun.

Zdravotnictví by to přineslo ročně navíc 34 miliard korun, takže by mohly být navýšeny počty lékařů a sester v nemocnicích, které se nyní potýkají s jejich nedostatkem, navýšeny platy a přidáno by mohli dostat například i praktičtí lékaři, kterých také je nedostatek, tvrdí odbory.

Odboráři si letos podobně jako loni mapují, zda nemocnice od ledna zvýšily o pět procent základní platy. Úhradová vyhláška jim na to dává peníze. Státní nemocnice platy zvýšily, problém je v akciových společnostech, ať jde o soukromá zařízení nebo nemocnice krajů.

Jednání o platech v nemocnicích ještě pokračují, například v Karlovarském kraji by mohly stoupnout o 3,5 procenta, v Plzeňském o tři procenta, v Jihočeském kraji o pět procent, ale až od dubna. V soukromých nemocnicích se nepřidává vůbec, nebo výběrově sestrám, případně jen lidem s minimální mzdou, shrnula Žitníková a varovala, že nízké platy vyhánějí personál z nemocnic. Nástupní plat sestry je podle ní nižší, než kolik dostane za mnohem méně fyzicky i psychicky náročnou práci, například jako skladnice či prodavačka ve stánku.

-čtk-