Zdravotně-sociální služby by se v příštím roce měly dočkat navýšení financí ze strany zdravotního pojištění. Na sněmovním zdravotnickém výboru to minulý týden řekl náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp. Navyšování peněz souvisí se snahou o koncepčnější nastavení zdravotně-sociálního pomezí, které kvůli nedostatku financí trpí čím dál propastnějším nedostatkem zdravotnického personálu. Klientela, která v těchto zařízeních pobývá, je přitom dnes téměř stejná jako v LDN.
„Když se sešli ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí, dohodli se, že pro příští rok pro tento segment uděláme krok nestandardní vůči ostatním segmentům, kde bývá navyšováno zhruba o tři procenta. Tady navýšíme v zásadě o desítky procent a uvolníme do segmentu zhruba 250 milionů. Tuto dohodu tedy budeme respektovat v úhradové vyhlášce. Co se týče letošního roku, sešel se ředitel VZP Kabátek se sociálními partnery a jednali o navýšení, respektive změkčení tříprocentního limitu pro letošní rok na pětiprocentní či vyšší. Vyčkávají ale, jak se vyvine situace s výběrem pojistného a zda zdravotně-pojistný plán tuto věc umožní,“ popisuje náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp. Pro letošní rok se odhaduje, že na zdravotně-sociální služby půjde ze zdravotního pojištění 1,6 miliardy korun.
Změny ovšem chystá také ministerstvo práce a sociálních věcí. To v tuto chvíli dodělává velkou novelu zákona o sociálních službách, kam po 40. zasedání výboru pro sociální politiku, kde se projednávaly hospice, zařadilo také paliativní péči. Obecně by tato novela měla revidovat sociální péči pro seniory, která by nově podle vedoucího oddělení koncepce sociálních služeb MPSV Jana Vrbického neměla být tak roztříštěná a rozškatulkovaná. Spektrum služeb, které dnes jsou v zákoně 108/2006 o sociálních službách, by mělo být sjednoceno do jedné služby s jednotnými podmínkami, personálním zabezpečením a financováním. Mělo by také být jasněji stanoveno, kdo může poskytovat péči a kdo ne. „Velká novela bude mít na segment dopad i v tom, že budeme požadovat více financí,“ dodává Vrbický. Tento měsíc by přitom novela měla jít do připomínkového řízení, v červnu by ji měla dostat vláda.
Změnový zákon znovu výbor projedná v září
Na světlo světa se také dostává změnový zákon ošetřující sociálně-zdravotní pomezí, na němž rok dělala meziresortní pracovní skupina vedená náměstkyní MPSV Zuzanou Jentschke Stöcklovou. Měnit by se tak měl zákon o zdravotních službách, o zdravotním pojištění a sociálních službách. „V tuto chvíli ho na úrovni meziresortní skupiny komunikujeme, respektive si v uvozovkách přátelsky vyříkáváme věci s ministerstvem zdravotnictví, zástupci zdravotních pojišťoven, Asociací poskytovatelů sociálních služeb, Unií zaměstnavatelských svazů a odbory. Věřím v to, že tento zákon dokáže zajistit lepší dostupnost sociální i zdravotní péče pro seniory,“ říká Jan Vrbický z MPSV. Změnový zákon chce znovu zdravotnický výbor projednat v září, kdy by mělo být vypořádáno vnější připomínkové řízení.
Praktickou pomoc pak MPSV poskytlo těm, kdo řeší nasmlouvávání lůžek na hranici zdravotní a sociální péče. „Vydali jsme doporučený postup, jak lůžko registrované jako zdravotnické zároveň registrovat jako sociální, případně lůžko odlehčovací služby,“ přibližuje konání MPSV Vrbický.
Co se týče „rychlých“ peněz, které zdravotně-sociální zařízení potřebují, nabízí MPSV dotace. „Stále je v jednání zvýšení alokace financí na dotační řízení na sociální služby. Bavíme se o částce 300 milionů korun, které naše paní ministryně uvolnila pro tento rok. I naši partneři a Asociace krajů by něco ráda navýšila,“ doplňuje Vrbický s tím, že částka, která na sociální služby jde, každoročně roste. Tento přístup ovšem kritizuje poslankyně Soňa Marková (KSČM). „Spoléhat se na to, že opět pomohou kraje či granty, není úplně dobře. To jsou peníze, které jednou jsou a podruhé nejsou. Tady musí jít peníze systematicky,“ apeluje Marková.
Reálné náklady má u dvou chorob objasnit pilotní projekt
Právě ke koncepčnějšímu financování by přitom měla přispět práce skupiny vzniklé při sociálním výboru, která se zaměřuje na problematiku stárnutí. „Rozhodli jsme se, že jako první krok zmapujeme situaci v dostupnosti informací jak v oblasti zdravotnické, tak sociální. Vybraly se dva pilotní projekty, které mají svůj odraz jak v systému zdravotním, tak sociálním. Jde o roztroušenou sklerózu a ankylozující spodylitidu. Chceme shromáždit data o přímých zdravotních nákladech, přímé nemedicínské náklady, nepřímé náklady, což znamená ztrátu pracovní produktivity, a pak sociální náklady jak pojistné, tak nepojistné, a konečně náklady spojené s neformální péčí,“ přibližuje Pavel Vepřek, předseda občanského sdružení Občan a také člen pracovní skupiny při sněmovním výboru pro sociální politiku ustavené v červnu loňského roku. Momentálně jsou projekty ve fázi sběru dat, cílem pak je ověřit, zda jsme schopni vůbec nějaká kvalitní data dát dohromady.
„Pokud u roztroušené sklerózy zařadíme k biologické léčbě rehabilitaci, tak se nám může prodloužit účinnost biologické léčby o několik let. Takový člověk je pochopitelně spokojený, může pracovat, je bez klinických příznaků a nezatěžuje sociální systém. Projekt by to chtěl dopočítat a posčítat pro jednotlivé diagnózy, abychom měli určité mapy ve smyslu, jakým způsobem třeba přitlačit ve zdravotnictví a ušetřit v sociálu, což jsou provázané struktury, a přiblížit také financování. Člověk je stále jen jeden, i když je jednu dobu jen ve zdravotní, pak ve zdravotně-sociální a nato pouze v sociální péči. Je to tedy o tom, abychom se nehandrkovali, což se děje u péče v pečovatelských domech. Pilotní projekt by měl přispět k tomu, kdo by měl na co platit. Ideální by bylo, a teď to berte jako pracovní názor, vytvoření virtuálního účtu pro daného člověka, kde by se shromažďovaly údaje ze sociálu a ze zdravotnictví. Z toho by se platila péče, takže by nedocházelo k hádání, co je ještě sociální a co zdravotní,“ doplňuje poslanec David Kasal (Ano).
Michaela Koubová
