Odpůrcům očkování se daří. Spalničky se šíří napříč Evropou

V Evropě řádí spalničky. Většina případů této nemoci se objevila v zemích, kde proočkovanost klesla pod hranici 95 procent – Francie, Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko a Ukrajina. Foto: Koláž ZD

V zemích, kde klesla proočkovanost proti spalničkám, se znovu objevují případy této vysoce nakažlivé infekce, upozorňuje Světová zdravotnická organizace. Během prvních měsíců tohoto roku onemocnělo v Itálii 200 lidí, Rumunsko pak od ledna 2016 hlásí 3 400 případů a také 17 úmrtí. Epidemií spalniček je ohroženo také sousední Slovensko. Fatální komplikace spalniček jsou přitom častější, než se donedávna myslelo. Přesto odpůrci očkování dál trvají na svém, vakcinace je prý zbytečná.

 

Get Adobe Flash player

Jak upozorňuje zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), spalničky jsou vysoce nakažlivé a vzhledem k tomu, jak lidé hodně cestují, žádná země a ani žádný jedinec nemůže být před touto infekcí uchráněn. „Pro dostatečnou ochranu je potřeba, aby alespoň 95 % populace bylo očkováno proti spalničkám. Avšak mnoho zemí má problém tohoto dosáhnout,“ shrnuje současnou situaci ohledně výskytu spalniček v Evropě britský zpravodajský portál BBC News: „Většina případů spalniček se objevila v zemích, kde proočkovanost klesla pod tuto hranici – Francie, Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko a Ukrajina.“ Vlastní infekce pak probíhá v epidemiích v jednotlivých státech.

Předběžné údaje WHO za únor 2017 pak naznačují, že počet případů spalniček prudce roste. „Apeluji na všechny země, kde došlo k epidemiím spalniček, aby přijaly naléhavá opatření k zamezení přenosu spalniček na svém území, a na všechny země, které již tohoto dosáhly, aby udržely vysokou proočkovanost,“ uvedla Zsuzsanna Jakabová, ředitelka WHO pro Evropu. Podle údajů European Centre for Disease Prevention and Control se jen ve Velké Británii od začátku února 2016 do konce ledna 2017 objevilo 575 případů spalniček a to přesto, že je v zemi dostupná vakcína, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

„Je zvláštní paradox, že v době, kdy máme k dispozici účinné očkování a byli jsme blízko eradikaci spalniček, což by následně vedlo k tomu, že by bylo možné zrušit plošné očkování proti nim, stojíme tváří tvář opakujícím se epidemiím tohoto infekčního onemocnění,“ konstatuje docent Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny, a odborný garant sítě Center očkování a cestovní medicíny Avenier. „Odpůrci očkování volají po tom, aby se očkovalo co nejméně, čehož by skutečně v případě spalniček bylo možné dosáhnout, kdyby se podařilo udržet dostatečně vysokou proočkovanost, a spalničky by se tak přestaly vyskytovat. Svým zastrašováním ale dosahují pravého opaku, a proto vyspělé země jako Rakousko nebo Německo mají se spalničkami větší problémy než třeba Honduras či Guatemala, kde je dostatečně vysoká proočkovanost,“ dodává.

Zmizel strach z infekcí, ale narostl strach z očkování

Důvodů poklesu proočkovanosti v evropských zemích, kde se spalničky opět objevily, je více. „V některých zemích, jako například na Ukrajině, byly problémy s dodávkami a nákupy vakcín,“ popsal Robb Butler z regionální kanceláře WHO pro Evropu (o situaci na Ukrajině psal ZD před více než rokem zde) . Někdy je příčina i poměrně jednoduchá, a to sice, že je zajištění očkování pro děti pro rodiče relativně organizačně náročné. Příkladem podle BBC News může být Francie, kde musí rodiče nejprve navštívit svého lékaře, aby si vyzvedli recept na vakcínu. S ním přijít do lékárny, vyzvednout vakcínu a znovu se domluvit s lékařem na termínu vlastního očkování. „Je třeba se dostat do bodu, kdy si uvědomíme, že lidé mají rušný život a různé priority,“ dodal Butler.

Zásadní vliv na pokles proočkovanosti proti spalničkám má pak odmítání očkování. Právě používaná vakcína, která chrání také proti spalničkám, stála u zrodu fámy o tom, že očkování způsobuje autismus. Toto přesvědčení vzniklo na konci devadesátých let, a to na základě práce někdejšího lékaře Andrewa Wakefielda. Jeho studie publikovaná v prestižním žurnálu Lancet byla provedena na pouhých 12 dětech a na základě vzpomínek některých rodičů došla k tomu, že očkování vakcínou MMR má časovou souvislost s negativní změnou ve vývoji dítěte. Sám Wakefield pak začal prohlašovat, že očkování vakcínou MMR je rizikové a rozhodně jej nedoporučuje. Následně však vyšlo najevo, že se dopustil hned několika závažných pochybení.

Nejen, že přijal peníze od právníků rodičů, kteří byli přesvědčeni o tom, že jejich děti poškodilo právě očkování vakcínou MMR, a současně si nechal patentovat vlastní vakcínu, nic z toho však ve studii jako konflikt zájmů neuvedl. Současně prováděl u zkoumaných dětí řadu invazivních zákroků, aniž by měl schválení etické komise, a zejména záměrně zkreslil zjištěné údaje. Žurnál Lancet jeho práci stáhl s tím, že byla „naprosto nepravdivá“. „Wakefield jednal nečestně a nezodpovědně, a jednal též s bezohlednou lhostejností s dětmi zapojenými do své studie prováděním zbytečných a invazivních testů,“ konstatoval během vyšetřování britský General Medical Council, který po vyšetřování Wakefieldových činů rozhodl o odebrání jeho lékařské licence. Stalo se tak právě proto, že manipuloval s daty. Pro odpůrce očkování se pak stal „mučedníkem“ a zároveň hlasatelem „pravdy“. I když žádná z následujících mnoha desítek studií, do nichž byly zahrnuty miliony dětí, Wakefieldovy závěry nepotvrdila, tyto nepravdivé informace stále ovlivňují chování rodičů. Sám Wakefield se pak znovu vrací na výsluní, a to i díky nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Trump podle něj chce „znát pravdu o očkování“, a proto jej velmi těší, že prezidentské klání vyhrál právě on. Více jsme psali zde.

Svou roli v tom hraje i to, že rodiče vnímají autismus jako reálné nebezpečí pro své dítě, zatímco infekční choroby nikoliv. Ukazuje to i nedávný slovenský výzkum, na kterém se podíleli Mária Hatoková z Ústavu experimentálnej psychológie Slovenskej akadémie vied a Radomír Masaryk z Fakulty sociálnych a ekonomických vied Univerzity Komenského. „Začíname sa teda báť toho, s čím sme v kontakte, teda vedľajších účinkov vakcín. A to aj napriek tomu, že sa väčšina ľudí stretne len s bežnými komplikáciami. Ale rodič je aj tak zneistený a má v sebe príliš veľa strachu o dieťa. Ak rodič prežíva veľkú úzkosť, tak neprečíta, že 99,2 percenta detí nemá vedľajšie účinky, ale prečíta si, že 0,8 percenta detí reaguje na vakcínu závažne,“ popsala psycholožka Mária Hatoková pro slovenský zpravodajský portál Denník N. Výzkum, na němž se podílela, popsal právě to, že se váhaví rodiče často rozhodnou pro očkování v okamžiku, kdy se infekce objeví v jejich blízkém okolí a začnou ji vnímat jako možné ohrožení svých dětí. „Niektorí rodičia radi podliehajú rôznym konšpiračným teóriám, a keď sú presvedčení, že očkovanie môže poškodiť zdravie ich dieťaťa, tak sú často odolní voči všetkým logickým i vedeckým argumentom. Niekedy stačí, že sa tieto ochorenia alebo úmrtia objavia, a potom rýchlo menia názor,“ sdělila Denníku N Zuzana Krištúfková, vedoucí katedry epidemiologie Slovenskej zdravotníckej univerzity.

Epidemií spalniček je vzhledem ke klesající proočkovanosti ohroženo také sousední Slovensko. Spalničky se také objevily v Maďarsku. Právě Slovensko bude pravděpodobně další zemí, kde dojde k nárůstu počtu případů spalniček, a to mění chování některých rodičů, kteří ještě donedávna váhali, zda očkovat své děti či nikoliv. „Myslím si, že sme ohrození epidémiou osýpok. Máme tu totiž skupiny nezaočkovaných detí a pri zavlečení vírusu osýpok bude mať vírus podmienky na to, aby vznikli epidémie,“ dodala epidemiožka. Podle zjištění deníku SME se slovenští pediatři nyní setkávají s dotazy rodičů na očkování proti spalničkám. Dokonce se zajímají i to, zda by nebylo možné očkovat děti mladší jednoho roku, byť se plošně očkují až děti starší. „Píšu mi rodičia detí, ktoré sú mladšie ako rok, či by sa nedalo zaočkovať ich skôr,“ popsala deníku dětská lékařka Marta Špániková z Bratislavy. Očkovat podle ní chtějí i ti rodiče, kteří očkování odmítali právě pod vlivem různých antivakcinačních hnutí.

Spalničky by mohly být vymýceny a očkování proti nim zrušeno

Paradoxem v současné situaci je to, že právě spalničky jsou chorobou, která by mohla být eradikována, tedy vymýcena, podobně jako pravé neštovice. Spalničkami totiž netrpí zvířata, a tedy pokud by se jich dokázali zbavit lidé, infekce by se po několika letech přestala vyskytovat úplně. „Pokračujeme v investicích do programů s cílem zvýšit proočkovanost a nakonec předat spalničky do učebnic dějepisu,“ prohlásila pro BBC News Mary Ramsayová, vedoucí oddělení pro očkování Public Health England, tedy úřadu pro veřejné zdraví. Tento úřad mimo jiné monitoruje případy spalniček v zemi a také to, jak se infekce šíří. V minulých letech se jako zdroj infekce ukázaly hudební festivaly a další veřejné akce, kde se shromažďuje velké množství lidí. Zde se často nakazili dospívající a mladí dospělí. „Lidé všech věkových kategorií, kteří nedostali dvě dávky MMR vakcíny, nebo si tím nejsou jisti, by se měli obrátit na svého praktického lékaře. Nikdy není pozdě na očkování a spalničky mohou být vážné také v dospělosti,“ dodala Ramsay.

Spalničky, které se snadno a rychle šíří, mohou mít závažný průběh a vést až k fatálním komplikacím, ty jsou dokonce častější, než se ještě nedávno předpokládalo. Ukázala to studie, která byla zveřejněna v loňském roce na mezinárodní konferenci o infekčních chorobách IDWeek v New Orleans. Až donedávna vědecká komunita vycházela z nedávné německé studie, podle níž je riziko rozvoje subakutní sklerotizující panencefalitidy 1:1 700 u dětí, které prodělaly spalničky před pátými narozeninami. Starší práce pak uváděly četnost této fatální komplikace spalniček, která se rozvíjí i léta po vlastní infekci, 1:100 000. Při tomto onemocnění spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte, až nakonec dojde k úmrtí. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby. Studie ukázala, že pravděpodobnost této fatální komplikace spalniček, která vždy končí úmrtím dítěte, je ve skutečnosti vyšší a to 1:1 387, v případě, že onemocní dítě mladší pěti let. Pokud však onemocní kojenec, který ještě nemohl být vzhledem k věku očkován, je pravděpodobnost rozvoje subakutní sklerotizující panencefalitidy dokonce 1:600.

Statistiky jsou v případě této komplikace spalniček neúprosné, i když se objevuje až po několika letech od prodělání infekce, desetina nemocných umírá ještě během prvních tří měsíců od propuknutí choroby, 80 % nemocných zemře během následujících tří let a zbývajících 10 % zemře do deseti let. „Je to velmi děsivé překvapení,“ okomentoval výsledky výzkumu pro agenturu Reuters profesor James Cherry, který jako pediatr specializující se na infekční choroby působí na University of California a podílel se na této vědecké práci. „Je nutné očkovat každého a vytvořit tak kolektivní imunitu, která ochrání ty vůči spalničkám a subakutní sklerotizující panencefalitidě nejzranitelnější,“ popsal vědec. Kolektivní imunita, kdy je drtivá většina populace proti spalničkám očkovaná, chrání právě ty, kteří nemohou být očkovaní, ať už kvůli věku, protože jsou mladší 12 měsíců, nebo jejich imunitní systém není v takovém stavu, aby bylo možné provést vakcinaci. Více o možných komplikacích spalniček zde.

Spalničky se obvykle projevují v podobě horečky, kašle, rýmy a vyrážky, avšak u dětí mladších pěti let a dospělých je onemocnění často doprovázeno komplikacemi. Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention musí být každý čtvrtý nemocný kvůli infekci hospitalizován. U každého dvacátého dítěte, které spalničkami onemocní, se objeví zápal plic, ten je také nejčastější příčinou úmrtí u dětí v důsledku této choroby. Pokud onemocní těhotná žena, může infekce způsobit předčasný porod a narození dítěte, které si do života ponese těžší start než ostatní. Přesto bývají ze strany odpůrců očkování označovány jako běžné dětské onemocnění. „Pokaždé, když slyším, že spalničky nejsou nic nebezpečného, vzpomenu si na děti, které jsem viděla v nemocnici umírat právě na spalničky,“ vzpomíná docentka Vilma Marešová, která působí na I. infekční klinice 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Krušnou skutečností je to, že k těmto úmrtím dětí může znovu docházet, třeba proto, že onemocní ty nejzranitelnější, které nemohou být kvůli svému věku či vážnému zdravotnímu stavu očkovány.

Ludmila Hamplová