In vitro byznys a teorie pravděpodobnosti

„Vítejte ve fertilizačním kasinu, které svůj úspěch staví na nejméně pravděpodobné variantě, která může nastat,“ píše list New York Times. Foto: Koláž ZD

Umělé oplodnění není žádná levná záležitost. České podmínky jsou však jedny z nejpřívětivějších na světě. In vitro fertilizace stojí tuzemské páry zlomek toho, co například v USA.

 

Usilovat o pořízení si dítěte za pomoci moderních reprodukčních metod může někdy připomínat návštěvu kasina. Aspoň takto se na některé nabídky výhodných balíčků IVF klinik dívají Kristi a Carleton Chambersovi z amerického města Leesburg ve státě Virginia.

Po několika nezdarech s početím a donošením dítěte se pár rozhodl využít nabídku a zaplatit 50 tisíc dolarů (1,25 milionu korun) za in vitro oplodnění včetně všech souvisejících služeb. Věděli, že je to asi o 20 tisíc víc, než byla běžná cena za jeden cyklus. Kývli totiž na akční balíček, v němž se klinika zaručila, že když se oplodnění nebude ani opakovaně dařit, peníze Chambersovým vrátí.

Casino Fertale

Akční balíček měl ale jeden nepatrný háček. Pokud by paní Chambersová otěhotněla napoprvé, klinika by si všechny peníze nechala. A to přesně se také – k velké radosti do té doby bezdětného páru – stalo. Když odcházel z porodnice s novorozenětem, podepsal s klinikou novou podobnou smlouvu a narodila se jim dvojčata.

„Vítejte ve fertilizačním kasinu, které svůj úspěch staví na nejméně pravděpodobné variantě, která může nastat,“ píše list New York Times a dodává: „Komerční klinika prodává svým zákazníkům potenciální finanční ztrátu výměnou za velkorysou nabídku in vitro procedur.“ Lidé tak zaplatí desítky tisíc dolarů za to, že když se jim narodí dítě, často na tom v porovnání s jinými možnostmi prodělají.

„A kdo je tedy vítěz,“ ptají se New York Times. Klinika, potažmo lékaři v ní pracující, případně třetí strana, která klinice se sestavováním akčních balíčků pomáhá tak, aby minimalizovala její finanční riziko. Byznysmodel je totiž postavený na pravděpodobnosti. Základem je mít dostatek informací o potenciálních klientech k tomu, aby se do celého procesu dostaly jen ty páry, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že otěhotní pokud možno na první pokus.

„Je to vlastně hra, ve které klinika vsadí na váš úspěch, zatímco vy vsadíte na svůj neúspěch,“ řekla listu New York Times Sarah Burkeová z Pittsbourghu, která na podobnu nabídku úspěšně kývla v minulosti.

Dvě třetiny úspěšných

Podle statistik, které má NY Times k dispozici, se do inkriminovaného programu „dítě, nebo peníze zpět“ přihlásilo 54 párů, z nichž 30 s otěhotněním uspělo na první pokus. Nikoli v rámci prvního cyklu, během něhož lékaři ženě odeberou potřebný počet vajíček, ale hned po prvním zavedení embrya do dělohy. Tedy skutečně hned při první možnosti otěhotnění metodou in vitro.

Vezmeme-li v potaz úspěšnost celého jednoho IVF cyklu, pak hned v tom prvním se podařilo otěhotnět dvěma třetinám žen. To je o dvacet procentních bodů více než činí celonárodní průměr u této metody umělého oplodnění v případě žen ve srovnatelném věku.

Čím se tedy ženy, respektive páry, které se do „balíčkového“ programu dostanou, tolik liší? Jake Anderson a Deborah Bialisová, zakladatelé a majitelé jiní kliniky pro umělé oplodnění jsou přesvědčeni, že lékaři si vybírají jen ty klienty, kteří mají vysokou pravděpodobnost úspěchu. „Profesionálové provádějí pečlivou selekci, takže páry s problematickými diagnózami nebo páry ve vyšším věku či s vysoký body mass indexem jsou zkrátka vyřazeny,“ tvrdí svorně.

A přesně toto se přihodilo Johanně Hernandezové, která se po dvou neúspěšných těhotenstvích a několika pokusech o IVF nemohla do podobného programu dostat. „Je to prekérní situace. Zpočátku nemáte ponětí, že byste se si takový balíček měla koupit, ale teď už vám zase nikdo takový nechce prodat,“ krčí rameny Hernandezová. Naštěstí ale nakonec s klasickým IVF cyklem uspěla a s manželem mají novorozeného chlapečka.

Balíčky jsou populární

V souvislosti s balíčky „dítě, nebo peníze zpět“ se mezi lékaři otevřeně hovoří o skupinách pacientů, kteří vlastně pojišťují sami sebe navzájem. „Je to prosté. Ti, kteří s umělým oplodněním uspějí hned, službu výrazně přeplácejí a platí vlastně těm, kteří to štěstí neměli a klinika jim musí dát peníze zpět,“ řekl listu New York Times Alan S. Berkeley, ředitel Centra pro umělé oplodnění na Newyorské univerzitě.

Jeho Centrum však žádné takové balíčky nenabízí. Prý by se to nevyplatilo. Stále více lidí má podle Berkeleyho určitou formu pojištění pro případ neplodnosti, a tak by je takové nabídky ani neoslovily. Kromě toho se celá metoda umělého oplodnění tak posunula, že by lidé brzy přišli na to, že zbytečně přeplácejí něco, u čeho je pravděpodobnost úspěchu stále vyšší.

Přesto se najde stále dostatek párů, které se do podobných akčních programů přihlásí. A jsou za ně rádi. Nabídky „dítě, nebo peníze zpět“ jsou velice populární, i když jsou na trhu i takové, které obsahují sice méně IVF cyklů, ale je u nich šance získat nějaké peníze zpět, když brzy uspějete.

Český fertilizační ráj

V České republice je metoda oplodnění in vitro částečně pokryta veřejným zdravotním pojištěním. Od září 2015 platí zpřesněná úprava pro úhradu služeb poskytnutých v souvislosti s umělým oplodněním formou in vitro fertilizace. Zdravotní pojišťovny tak tento zákrok platí ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů od 18 do 39 let věku, ostatním ženám pak od 22 do 39 let věku.

Úhrada je možná nejvíce třikrát za život, nebo čtyřikrát, bylo-li v prvních dvou případech přeneseno nejvýše jedno lidské embryo vzniklé oplodněním mimo tělo ženy. To ale ještě neznamená, že zdravotní péče v souvislosti s mimotělním oplodněním je u nás zcela zdarma. Například léky, kterými se pacientka musí hormonálně stimulovat, jsou podle příslušné vyhlášky ministerstva zdravotnictví pojišťovnami hrazeny jen částečně, takže na ně pacientka doplácí.

Kromě toho si hradí specifické laboratorní vyšetření nebo použití jiné metody oplodnění v laboratorních podmínkách. Podle ministerské vyhlášky totiž zdravotní pojišťovny hradí jen určitou metodu a jiné – specifičtější a tím pádem dražší – metody nikoli.

Pokud ale pacientka nesplňuje zákonem dané podmínky pro úhradu in vitro fertilizace, může jí jeden IVF cyklus vyjít až na několik desítek tisíc korun. Výjimkou není ani překročen hranice sta tisíc, ale to už závisí na dalších okolnostech a konkrétní klinice. Prostudování ceníku poskytovaných služeb je tak třeba věnovat zvláštní pozornost. I když jsou české ceny IVF o několik řádů níže než na druhé straně Atlantiku.

Petr Musil