Máte nemocné dítě? Nespoléhejte se informace z internetu, zkomplikujete léčbu

Osobní příběhy nejsou vědeckými fakty. Jen proto, že se něčí osobní příběh zdá pravdivý, nemusí být skutečně pravda. Ale i tehdy, když je pravdivý, neznamená to, že ten samý způsob léčby je vhodný právě ve vašem případě. Americké odborné instituce důrazně žádají rodiče, aby v případě nemoci dítěte vyhledali lékaře. Foto: Vimeo

Pokoušet se „diagnostikovat“ zdravotní potíže svého dítěte přes internet vážně není dobrý nápad. Přesto to řada rodičů dělá. Přitom sami ztěžují určení správné diagnózy a zahájení odpovídající léčby. Na rizika spojená s tím, když rodiče spoléhají na informace získané na internetu, upozorňuje nová studie, za níž stojí American Academy of Paediatric.

 

Kašel, rýma, horečka, nebo třeba vyrážka? Stačí zadat projevy nemoci do internetového vyhledávače a během několika okamžiků se objeví hned celá řada možných vysvětlení toho, proč dítě má zdravotní potíže. Tato „online-diagnostika“ ale vůbec nemusí odpovídat realitě, a tak snadno rodiče uvěří tomu, že jejich dítě trpí úplně jiným onemocněním než ve skutečnosti. Ani pozdější správné určení diagnózy lékařem pak nemusí postačit. Pod vlivem nesprávných informací získaných přes internet mohou rodiče práci lékaře zpochybňovat a trvat na dalších zbytečných vyšetřeních svého dítěte. Výsledkem je pak zpoždění v léčbě. Tento mechanismus potvrzuje i nová studie, jež si nechala vypracovat American Academy of Paediatric.

Když se u dítěte objeví zdravotní potíže, je pro mnoho rodičů prvním zdrojem informací internet. Jenže takto získané informace mohou být velmi zavádějící a vést ke špatným rozhodnutím ze strany rodičů. Navíc tak dochází k narušení důvěry mezi rodiči a lékaři, kteří se starají o jejich děti. „Internet je mocný informační nástroj, ale omezený tím, že sám o sobě nemá rozum a není schopen přemýšlení,“ uvedla pro britský deník The Independent Ruth Milanaik, která působí na Hofstra Northwell School of Medicine in New York. Spoléhat se tak při vysvětlení příznaků nemoci jen na to, co během chvilky nabídne internetový vyhledávač, znamená riskovat, že situaci rodič vyhodnotí špatně. Jednoduše zadat do vyhledávače seznam příznaků a čekat na výsledek tak nestačí. „Tyto přes internet vytvořené diagnózy mohou být pro pacienty a jejich rodiče zavádějící a vést k tomu, že nejen zpochybňují schopnosti ošetřujících lékařů, ale také k tomu, že budou vyžadovat další vyšetření, čímž dojde k prodlevě před zahájením vhodné léčby,“ dodala.

Běžná spála nebo vážná Kawasakiho nemoc?

Do zmiňované americké studie bylo zapojeno celkem 1 385 rodičů. Jejich průměrný věk byl 34 let a měli alespoň jedno dítě mladší 18 let. Všem účastníkům studie byly předloženy informace o dítěti, které má tři dny vyrážku a také horečku, přičemž příznaky onemocnění neustupují. Následně byli zapojení rodiče rozděleni do dvou skupin. Prvním z nich se dostaly internetové informace o spálové angíně, tedy poměrně běžné bakteriální infekci, jíž lze zvládnout pomocí nasazení antibiotik. Spálová angína projevující se vyrážkou a také bolestmi v krku spolu s horečkou, obvykle není závažná, byť může dojít ke komplikacím, například tehdy, když infekce zasáhne uši či plíce.

Druhé skupině rodičů však byly poskytnuty informace o Kawasakiho nemoci, která je mnohem závažnější a také vzácnější než spálová angína. Jak připomíná deník The Independent, Kawasakiho nemoc se vyskytuje zhruba u osmi ze 100 tisíc dětí. Toto multisystémové zánětlivé onemocnění postihuje malé a středně velké cévy a pokud není včas podána odpovídající léčba, může vést až k srdečnímu selhání a dalším komplikacím. Mezi příznaky Kawasakiho nemoci ovšem také patří horečka, vyrážka, zduření uzlin a někdy zarudlé oči. Současně vědecký tým použil jako kontrolní třetí skupinu rodičů, kterým předem nedal žádné internetové informace o spále či Kawasakiho chorobě.

Následně bylo všem rodičům sděleno, že lékař u dítěte diagnostikoval spálovou angínu. V první skupině, tedy té, jež viděla fotografie případů spálové angíny a dostalo se jí informací o ní, 90,5 % rodičů důvěřovalo názoru lékaře, a 21,4 % rodičů uvedlo, že by hledali další odborný názor. Ve druhé skupině rodičů, kteří byli informování o Kawasakiho chorobě, důvěřovalo diagnóze lékaře 61,3 % účastníků. Ovšem 64,2 % rodičů z této skupiny uvedlo, že by vyhledali dalšího lékaře, aby získali druhý odborný názor. Ve třetí skupině účastníků studie, kterým nebyly poskytnuty internetové informace o spálové angíně a ani o Kawasakiho chorobě, pak 81 % rodičů věřilo diagnóze stanovené lékařem a 42 % rodičů uvedlo, že by hledali další odborný názor.

Podle Ruth Milanaik tyto výsledky studie znamenají, že by rodiče měli sdílet své obavy ohledně zdraví svých dětí s ošetřujícími lékaři a současně si informace, které získají přes internet ověřit právě u zdravotníků. Současně by sami lékaři měli být sami iniciativní a povzbudit rodiče v tom, aby se jim nebáli říci, co o zdraví našli na internetu.

Jak poznat nesmysl o lidském zdraví?

Skutečnost, že lidé stále více vyhledávají informace o svém zdraví na internetu, reflektuje také doporučení ze strany americké National Library of Medicine. Tato respektovaná lékařská knihovna dokonce vytvořila seznam doporučení pro pacienty, jak se orientovat v záplavě informací, s nimiž se setkají na internetu. „Hledejte webové stránky dobře známých zdravotnických institucí. Lékařské fakulty, profesionální zdravotnické organizace a nemocnice často poskytují odpovídající obsah,“ doporučuje instituce s tím, že je vhodné se zaměřit také na to, zda je pod textem podepsán zdravotnický profesionál, tedy lékař, sestra či jiný zdravotnický pracovník, a také na to, zda se jedná o informace, které prochází editorskou kontrolou.

„Dávejte si pozor na chaty a diskusní skupiny. Obsah těchto fór není nijak revidován nebo regulován. Také tyto informace mohou pocházet od lidí, kteří nejsou odborníky, nebo se jen snaží něco prodat,“ doporučuje nejen laické veřejnosti National Library of Medicine s tím, že je vhodné porovnávat informace z více zdrojů. Tedy nespoléhat se pouze na jednu webovou stránku nebo blog. Dvojnásob to platí v případě osobních příběhů, včetně těch, co popisují „zázračná uzdravení“. „Osobní příběhy nejsou vědeckými fakty. Jen proto, že se něčí osobní příběh zdá pravdivý, nemusí být skutečně pravda. Ale i tehdy, když je pravdivý, neznamená to, že ten samý způsob léčby je vhodný právě ve vašem případě. Obrátit se na poskytovatele zdravotní péče je tak pro vás tím nejlepším řešení,“ stojí dále v doporučení vědecké instituce.

Vlastní návod na vyhledávání informací na internetu určený široké veřejnosti vydala také American Academy of Family Physicians. „Internet může být skvělým zdrojem, pokud se chcete dozvědět něco o specifické chorobě či zdravotním problému. Také tu můžete najít tipy na to, jak si své zdraví udržet. Avšak mezi miliony webových stránek, které nabízí informace o lidském zdraví, jsou také takové, které prezentují mýty a polopravdy, jako kdyby to byla fakta,“ upozorňuje akademie praktických lékařů. Na místě při čtení internetových článků je tedy ptát se například, kdo je napsal, zda odkazují na původní zdroje informací či obsahují relevantní čísla a statistiky, nikoliv pouze smyšlenky a obecná tvrzení: „Je obsah webových stránek spíše postavený na něčích osobních názorech než na faktech? Pokud ano, jedná se o kvalifikovanou osobu či profesionální organizaci?“ Dvojnásob by pak člověk měl být opatrný, pokud se pohybuje na webových stránkách, které slouží také prodeji, například doplňků stravy či jiných „medicínsky se tvářících“ výrobků. „Zapamatujte si. Informace, které najdete na internetu, nenahrazují radu vašeho lékaře. Váš lékař je tou správnou osobou schopnou odpovědět na otázky ohledně vašeho zdraví. Pokud narazíte na internetu na něco, co neodpovídá tomu, co vám váš lékař sdělil, konzultujte to s ním,“ doporučuje American Academy of Family Physicians.

Ludmila Hamplová