Údaje ČSSZ: Téměř třetina lidí je na nemocenské déle než měsíc

Na 100.000 obyvatel připadlo 4328 lidí, kteří zůstali na nemocenské víc než měsíc. Nejvíc jich bylo v Jihomoravském kraji, nejméně v Praze. Foto: PublicDomainPictures

Téměř třetina pracovníků v Česku, kteří onemocněli, byla loni na nemocenské déle než měsíc. Víc než dva měsíce kvůli nemoci nechodilo do práce 18 procent stonajících. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za loňský rok. Proti předchozímu roku lidí na neschopence přibylo, zvedl se i počet a podíl dlouhodoběji nemocných.

 

Sněmovna dnes schválila novelu, která dlouhodobě nemocným zvyšuje od příštího roku nemocenskou. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávají nyní od 15. dne nemoci 60 procent základu příjmu. Nově by mohli mít od 31. dne 66 procent základu a od 61. dne pak 72 procent. Zákon dostane k projednání ještě Senát a k podpisu prezident.

Loni nemocenská trvala v průměru 42,17 dne. O rok dřív léčení zabralo 41,37 dne. V minulém roce nejdéle kvůli stonání mimo práci byli nemocní ve Zlínském kraji, a to průměrně 51,21 dne. Nejkratší dobu se zotavovali lidé v Praze, a to 32,4 dne. Zhruba stejný čas k vyléčení potřebovali pracovníci v metropoli i v roce 2015. Tehdy nemocenská trvala nejdéle ve Zlínském kraji – v průměru 49,79 dne.

Loni evidovala ČSSZ víc než 1,58 milionu případů ukončených pracovních neschopností. Z nich 30,8 procenta trvalo přes 31 dní. Přes dva měsíce stonalo 17,8 procenta pracovníků. Na 100.000 obyvatel v Česku připadalo 4626 lidí, kteří zůstali na nemocenské přes měsíc. Nejvyšší byl počet v Jihomoravském kraji, a to 9046. Naopak nejméně zaznamenala správa v Praze – 3154.

V roce 2015 skončilo 1,53 milionu pracovních neschopností. Delších než 31 dní bylo 29,9 procenta z nich. Víc než 61 dní pak zabralo léčení 17,2 procentům stonajících. Na 100.000 obyvatel připadlo 4328 lidí, kteří zůstali na nemocenské víc než měsíc. Nejvíc jich bylo v Jihomoravském kraji, a to 6544. Nejméně naopak ČSSZ zaznamenala v Praze – 3074. V roce 2014 bylo ukončených nemocenských 1,29 milionu, průměrné stonání trvalo 44,76 dne.

Na úpravě dlouhodobé nemocenské se shodla tripartita. Odboráři situaci dlouhodobě nemocných opakovaně kritizovali. Podle nich se kvůli vážnějšímu stonání mnozí lidé ocitali ve finanční tísni kvůli propadu příjmů, museli žít z úspor, někteří se i zadlužili.

Na nemocenské dávky ČSSZ loni vydala 16,99 miliardy korun. O rok dřív se vyplatilo 15,43 miliardy a v roce 2014 pak 13,88 miliardy. Výdaje rostou také díky zvyšování dávek. Každý rok se totiž zvedají hranice pro stanovení základu příjmu.

Systém nemocenského pojištění, z něhož se kromě dávek v nemoci vyplácí i mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a nově se bude hradit také otcovská, je dlouhodobě v přebytku. Ten se ale postupně snižuje. Zatímco v roce 2014 dosahoval 3,88 miliardy, loni činil 2,19 miliardy. Novela s vyššími dávkami při delší nemoci by zvedla výdaje příští rok asi o 2,4 miliardy.

-čtk-