V Sýrii byla znovu potvrzena obrna. Děti v Česku jsou proti ní pravidelně očkovány

V Sýrii byly už před cca třemi lety očkovány až tři milióny dětí a to ve všech oblastech ať už je ovládali vládní jednotky, rebelové nebo džihádisté. Tento počet měl představovat 85 procent všech dětí na území Sýrie. Očkování zabránilo katastrofě, ale pokračující válečný konflikt způsobil, že se v rozvrácené zemi obrna opět vrátila. Foto: UNICEF

Celosvětově měla být dětská obrna vymýcena už v roce 2000. Cíle se ale nedaří dosáhnout i kvůli šest let trvajícímu válečnému konfliktu v Sýrii. Ten má destrukční vliv na zdejší zdravotnictví i vakcinační program. Přítomnost viru byla nyní potvrzena ve stolici dvou dětí, u nichž v důsledku infekce došlo k paralýze, a také ve stolici třetího dítěte, které paralyzováno nebylo.

 

Pro Česko je infekční dětská obrna naštěstí jen kapitolou v historii medicíny. Není to ale samozřejmost. Tuto infekční chorobu se zatím stále nepodařilo zcela vymýtit, i když cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo dosáhnout tohoto stavu už v roce 2000. Dětská obrna se ale stále endemicky vyskytuje v zemích, kde panuje neklidní politická situace a tamní zdravotnictví je v troskách. Platí to mimo jiné o Sýrii, Pákistánu nebo Afghánistánu. Proto existuje riziko, že bude znovu zavlečena i do zemí, kde se jí v minulosti podařilo úspěšně eradikovat. Takovou zemí může být i Česko, a to i přesto, že Československo bylo vůbec prvním státem na světě, který mohl v roce 1960 prohlásit, že se na jeho území dětská obrna nevyskytuje. Jen pro srovnání, Evropa jako kontinent byla prohlášena za oblast bez polia až v roce 2002. Od roku 1988, kdy byl vyhlášen celosvětový eradikační program dětské obrny, celosvětově poklesl počet případů infekce o 99 %.

Proti obrně neexistuje lék

WHO tento týden potvrdila tři případy přítomnosti polio viru v syrské oblasti Deir-Ez-Zor, která leží ve východní části země ovládané tzv. islámským státem. U dvou dětí v důsledku infekce došlo k paralýze, u třetího nikoliv. Podle informací amerického zpravodajského serveru STAT proto WHO plánuje spuštění urgentního vakcinačního programu v oblasti, v rámci něhož by proti přenosné dětské obrně mělo být očkováno 200 tisíc dětí. WHO podala žádost syrské vládě, aby program mohl být co nejdříve spuštěn. Zrealizovat jej uprostřed země, která se už šest let zmítá v občanské válce, bude víc než obtížné.

Právě v Sýrii mezi lety 2013 až 2014 došlo k epidemii dětské přenosné obrny, kdy se tehdy šířil divoký kmen polio viru 1 a onemocnělo 36 osob. Zasažena byla tehdy stejná oblast Deir-Ez-Zor, která nyní znovu hlásí výskyt této velmi závažné infekce. Obrna se přitom v Sýrii nevyskytovala od roku 1999, ale válečný konflikt vedl k destrukci zdravotnictví a vakcinačního programu. V roce 2010 byla proočkovanost populace proti dětské obrně 91 %, o dva roky později ale jen 68 % a v následujících letech se dále snižovala. Obrna se vyskytla také v Iráku a Turecku, což bylo tehdy poprvé od 90. let minulého století. Hrozilo tak, že se dětská obrna začne znovu šířit a zasáhne další země. Proto byl spuštěn masivní očkovací program napříč oblastí Blízkého a Středního východu, v rámci kterého bylo naočkováno 27 milionů dětí v několika zemích, například Sýrii, Iráku, Libanonu, Jordánsku, Egyptě, Íránu a na palestinských územích. Očkovat se začalo také v Turecku, kde tehdy žilo 750 tisíc syrských uprchlíků. Následně se podařilo infekci v Sýrii dostat alespoň na čas pod kontrolu, i když nebylo možné zcela zaručit, že Sýrie zůstane dlouhodobě zemí bez obrny (Zdravotnický deník psal podrobně například zde).

„Dětská obrna je vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění mozku a míchy postihující především děti a mladší dospělé. Přenáší se zejména fekálně orální cestou, tedy především kontaminovaných tekutin a potravin,“ přibližuje docent Rastislav Maďar, odborný garant sítě Center očkování a cestovní medicíny a také prezident Fóra infekční, cestovní a tropické medicíny. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Viry dětské obrny napadají nervový systém a mohou způsobit ochrnutí, které je často trvalé. Podle údajů WHO pak u jednoho z dvou set případů dětské obrny dojde k rozvoji nevratné paralýzy. Zhruba 5 až 10 % takto postižených pak umírá v důsledku ochrnutí dýchacích svalů. Neexistuje přitom lék, který by dokázal viry dětské obrny v lidském organismu účinně zničit.

Viry obrny dokáží mutovat a znovu nabrat síly

Současné tři potvrzené případy dětské obrny v Sýrii souvisí se starším typem vakcíny podávané ústy. Ta poskytovala ochranu proti všem třem typům divokých polio virů a obsahovala živé oslabené viry. „Ačkoliv se jedná o vysoce efektivní vakcínu, má sice vzácné, ale závažné vedlejší účinky. Oslabené viry se mohou šířit z očkovaného dítěte na další děti, s nimiž je v kontaktu, a tak dochází k jejich pasivní imunizaci. Ale to, že se viry mohou šířit mezi dětmi, také znamená, že mohou mutovat, a stát se znovu virulentními, a tak získat sílu,“ vysvětluje portál STAT s tím, že právě k této situaci došlo k Sýrii. Proto se také v oblasti mohou objevit další případy infekce. Genetické analýzy virů u nakažených ukázaly, že se jedná o viry příbuzné, které v oblasti kolují asi dva roky.

Právě takto dlouhé období, kdy se viry vyskytují v populaci, ukazuje, že v dané oblasti je velké množství dětí, které nejsou úspěšně očkovány proti dětské obrně. „K tomuto může dojít pouze v populaci, kdy je nízká imunita proti onemocnění,“ popisuje Michel Zaffran, ředitel programu WHO pro dětskou obrnu. Nyní v laboratořích v turecké Ankaře a libanonském Damašku probíhají testy vzorků od dalších dětí, u nichž došlo k akutní paralýze. Celkem se jedná o 58 případů, z toho u 11 bylo vyloučeno, že příčinou ochrnutí byl právě vir související s vakcínou. Na výsledky dalších se čeká.

Očkování má smysl, dokud nebude dětská obrna úplně vymýcena

V Česku se obdobně jako v jiných evropských státech očkují děti plošně proti dětské obrně. Důvod je zřejmý, dokud se obrna vyskytuje, byť v poměrně vzdálených zemích světa, je zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. „Našim studentům říkám, že v minulosti lidé na cestách trávili dlouhé týdny a měsíce, než se dostali do cíle. Pokud na cestě onemocněli, velmi pravděpodobně také zemřeli, a tak nemohli ohrozit mnoho lidí. Dnes se z jednoho kontinentu na druhý dostaneme během několika hodin, tedy mnohdy ještě v inkubační době řady infekčních chorob,“ popisuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce v Praze. Týkat se to může i dětské obrny. Ta se u většiny nemocných projeví podobně jako běžné chřipkové onemocnění, a tak nemusí být vůbec rozpoznána.

„Představa, že zavlečení infekce dětské obrny do České republiky nehrozí, je velmi naivní. Žijeme v otevřeném a globalizovaném světě, což s sebou nese i riziko šíření infekčních chorob, které se u nás už nevyskytují,“ dodává lékařka. Nejvíce by v takovém případě byly ohroženy nejmenší děti, které očkovány být vzhledem k svému věku nebo zdravotnímu stavu nemohou být. Další rizikovou skupinou by byly děti, které nejsou očkovány kvůli rozhodnutí svých rodičů. Onemocnět by mohli i dospělí, u nichž efekt očkování zhruba po třiceti až čtyřiceti letech slábne. „Každá země evropského regionu je v riziku, že zde dojde k importu nákazy divokými kmeny polio virů a/nebo poliomyelitidy, dokud nebude dosaženo cíle celosvětové eradikace tohoto onemocnění,“ shrnuje Národní plán akční pro zachování statusu „polio-free“ země, který Česko přijalo jako jedna z členských zemí WHO. Součástí tohoto plánu je mimo jiné udržení proočkovanosti populace proti dětské obrně nad 95 %.

Ludmila Hamplová