Antikoncepci nepředepisuji, sdělil pacientce gynekolog a odvolal se na „výhradu svědomí“

Polské ženy válčí s konzervativní vládou již řadu měsíců. Při loňském protestu proti změnám v zákoně o potratu nesly i tento plakát, který se hodí i na aktuální spor kolem antikoncepce, píše se na něm: "Chceme lékaře, ne policajty". Foto: Wikimedia

Získat hormonální antikoncepci je pro polské ženy komplikovanější než pro Češky. Při rozhodování o tom, jakou antikoncepční metodu zvolit, hraje nemalou roli také náboženské přesvědčení lékařů. Polka Anna Kordusová žádala gynekologa v soukromém zdravotnickém zařízení sítě Medicover o recept na hormonální antikoncepci a narazila. Lékař ji odmítl, ačkoliv u této konkrétní ženy nebyly medicínské důvody k tomu, aby hormonální antikoncepci neužívala.

 

Přijít do gynekologické ordinace, sdělit svou rodinnou i osobní anamnézu, absolvovat vyšetření, a pokud je vše v pořádku, odnést si recept na hormonální antikoncepci, to je pro řadu Češek samozřejmost, o níž ani příliš nepřemýšlí. Pokud u ženy nejsou zdravotní důvody, proč by hormonální antikoncepci nemohla užívat, a ona se rozhodla pro tuto antikoncepční metodu, nic ji jí nebrání. Tzv. nouzová hormonální antikoncepce, která se užívá po nechráněném styku, je pak u nás volně dostupná v lékárnách bez lékařského předpisu. V sousedním Polsku je to ale jinak.

Se svou negativní zkušeností s péči v soukromém zdravotnickém zařízení ve Varšavě patřícím do sítě Medicover se na sociální síti facebook svěřila Anna Kordusová, a následně o její situaci informovala polská média. Žena požadovala recept na hormonální antikoncepci, ale gynekolog Wiaczesław Bramski, ke kterému byla poslána, ji odmítl. Řekl ji, že je v jeho ordinaci špatně, protože on se vůbec hormonální antikoncepcí nezabývá. Konkrétně se pak gynekolog odvolal na „výhradu svědomí“, tedy skutečnost, že polští lékaři mohou za určitých okolností odmítnout provést některé zdravotní úkony, pokud to odporuje jejich svědomí.

Podle zdravotnického zařízení se měl o ženu postarat jiný gynekolog

V Polsku od roku 1996 skutečně platí zákon, který umožnuje lékaři zdržet se určitých úkonů, pokud to odporuje jeho svědomí. Současně je ale jeho povinností, aby tuto skutečnost předem písemně oznámil svému zaměstnavateli. „Já rozumím tomu, že každý má právo na své názory, ale existuje mnoho specializací, a dokonce i mnoho profesí, kde by pan Wiaczesław (pozn. redakce – zmiňovaný gynekolog) neměl tyto problémy. Ale tady nejde o soukromou ordinaci, ale o velkou společnost, která by se měla starat o svůj profesionální obraz,“ popsala Anna Kordusová a připomněla stanovisko Polské akademie věd z roku 2013, které se týká právě uplatňování „výhrady svědomí“ v lékařské praxi. „Výhradu svědomí nemůže lékaře uvolnit od předepisování hormonální antikoncepce,“ stojí ve výkladu zákona, které vydala Polská akademie věd. Současně podle tohoto stanoviska nelze výhradu svědomí uplatnit tehdy, pokud se jedná o předepsání léku nebo zdravotnického prostředku, jehož užití je plně v rukou pacienta, což se podle Anny Kordusové týká i hormonální antikoncepce.

Společnost Medicover se ve veřejné facebookové komunikaci ženě omluvila za vzniklou nepříjemnost s tím, že celou záležitost předává oddělení péče o klienty: „Ujišťujeme vás, že vždy sledujeme dobro našich klientů. V situaci, kdy se lékař Medicover odvolá na výhradu svědomí, měl by sdělit, že se můžete obrátit na oddělení péče o klienty nebo na recepci daného zařízení, kde pacientovi okamžitě pomohou.“ Následně pak má pacient možnost využít služeb jiného lékaře, který mu poskytne očekávanou zdravotní péči. Podle slov Anny Kordusové ji ale společnost Medicover poté, co si stěžovala na negativní zkušenost s péči lékaře, nekontaktovala, a ani během návštěvy, kdy ji gynekolog odmítl předepsat hormonální antikoncepci, neměla možnost vybrat si jiného lékaře.

Na společnost Medicover se s žádostí o vysvětlení obrátil také polský zpravodajský portál Gazeta.pl: „Společnost Medicover dnes zaměstnává několik tisíc lékařů, někteří z nich se odvolávají na výhradu svědomí. Pro nás jako zdravotnickou společnost je nejdůležitější poskytnout nejlepší zdravotní péči, jakou pacienti v dané chvíli potřebují a očekávají.“ Společnost tak podle svých slov umožňuje pacientů, aby si zvolili svého lékaře a současně na svých webových stránkách informuje o tom, zda konkrétní lékař uplatňuje ve své praxi výhradu svědomí. Portál ale cituje zkušenosti další ženy s tímto gynekologem: „Měl by si své morální názory nechat doma a učit o morálce své děti.“ „Jsem šokovaná a pobouřená přístupem tohoto lékaře.“ „Pokud je lékař tak zbožný a nechce zasahovat do ‚věčných zákonů přírody‘, tak proč se věnuje medicíně?“.

Pilulky „po“ jsou v Polsku jen na recept a lékaři před nimi musí varovat

Polsko se dlouhodobě potýká s tím, že do oblasti medicíny zasahuje náboženství, přesněji katolická církev. Současná konzervativní vláda například letos na jaře rozhodla, že tzv. postkoitální hormonální antikoncepce bude dostupná pouze na lékařský předpis. V evropských zemích, včetně České republiky, jsou tyto hormonální preparáty, které lze obvykle užít do 72 hodin až 120 hodin od nechráněného pohlavního styku, volně prodejné. Polský ministr zdravotnictví Konstanty Radziwiłł návrh zákona, podle něhož jsou „pilulky po“ znovu vázané na lékařské předpis, zdůvodnil tak, že tyto hormonální přípravky jsou v zemi často zneužívány, a to zejména dospívajícími dívkami. Proto Polky, které budou potřebovat nouzovou antikoncepci, musí navštívit lékaře, kde se podle ministra dozví, že „tyto látky negativně ovlivňují lidské zdraví“.

Podle polské Federace pro ženy a plánování rodiny toto omezení negativně zasahuje do životů žen a dívek, které jsou nuceny si hormonální preparáty obstarat ilegálně ze značně nejistých zdrojů. Nemluvě o ekonomickém dopadu. Průměrná čekací doba u gynekologů, jejichž péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je podle federace 18 dní. Ženy a dívky, pokud budou potřebovat nouzovou antikoncepci a nemohou čekat tak dlouho, musí vyhledat péči v soukromém sektoru a samy si ji uhradit. „Toto rozhodnutí, kromě oslabení reprodukčních práv a práv žen, povede k nárůstu počtu neplánovaných těhotenství a potratů v zemi, kde je přístup k legálním a bezpečným interrupcím neuvěřitelně obtížný,“ uvádí federace ve svém prohlášení. Polsko se tak stálo jednou z mála zemí, kde se ženy nemohou volně dostat k nouzové antikoncepci. Ve stejné situaci jsou pak ženy v Maďarsku, Albánii a Rusku. „Současná populistická národně-konzervativní polská vláda prosazuje sexuální kontrarevoluci proti zdravotním zájmům a přáním polských žen a dívek,“ uvedla nizozemská europoslankyně Sophie in ’t Veldová pro britský deník The Guardian letos na jaře, když byl zákon přijat. „Omezení přístupu k nouzové antikoncepci spolu s právem lékařů odmítnout poskytnout zdravotní péči z náboženských důvodů bude mít dalekosáhlé důsledky,“ dodala.

Ludmila Hamplová