Kulatý stůl ZD: Detailní zmapování péče i systémy umělé inteligence aneb Co všechno může přinést GDPR

Naplnit směrnici GDPR může nemocnicím přinést nové příležitosti, například v podobě systémů umělé inteligence. Zleva Ing. Vlastimil Černý, náměstek pro informatiku Všeobecné fakultní nemocnice, šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt, MUDr. Andrea Vrbovská, ředitelka Nemocnice Na Bulovce, a JUDr. Radek Policar, náměstek pro legislativu a právo ministerstva zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Čeští zdravotníci mají někdy tendenci považovat elektronizaci za přítěž, která jim jen komplikuje práci. Nemocnice připravující se nyní na nařízení GDPR ovšem dostávají možnost začít využívat nástroje, které je posunou o notný kus vpřed nejen, co se týče ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti, ale také efektivity a kvality. Řeč je o cloudových řešeních, s nimiž dnes mohou poskytovatelé dostat do ruky nástroj k provádění rychlých analýz ilustrujících fungování nemocnice, ale také systémy umělé inteligence radící lékařům s diagnostikou a léčbou. O tom, kam do budoucna směřuje zdravotnictví i v souvislosti s GDPR, debatovali odborníci na předvánočním kulatém stole Zdravotnického deníku.  

 

Opakovaně jsme ve Zdravotnickém deníku psali, že evropské nařízení GDPR, která platí od letošního května, může pro nemocnice znamenat příležitost. To je také případ Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která se na novinku začala připravovat před více než rokem – a nakonec problematiku vzala pěkně z gruntu. Vedle samotné směrnice GDPR zahrnula i pohled zákona o kybernetické bezpečnosti a dnes tak mimo jiné využívá pozice auditora a architekta bezpečnosti.

„Pojmuli jsme to tak, že je to příležitost, jak zmapovat prostředí, procesy a systémy a udělat si v nich pořádek,“ konstatuje náměstek VFN pro informatiku Vlastimil Černý. VFN se přitom rozhodla, že data nebude skladovat klasickým způsobem on premise (tj. aplikace na vlastních serverech), ala využije cloudů. „Asi před rokem a půl jsme stáli před rozhodnutím, které ani tak nebylo o tom, zda jít cestou cloudových služeb či ne, ale spíše kdy a jestli jsou už služby tak vyspělé, že je můžeme používat v rámci zdravotnictví, které je jako sektor asi nejvíce citlivé a rigidní z pohledu konzumace nových technologií,“ vysvětlil před měsícem na konferenci Efektivní nemocnice Černý. Podle něj si sice řada lidí s cloudem spojí nebezpečnost, po analýze ale nemocnice dospěla k tomu, že běžně využívaná on premise řešení nedosahují na mezinárodní certifikace, jako nakonec ve VFN zvolené cloudové řešení.

Při zvolení cloudového řešení může nemocnice část odpovědnosti za bezpečnost přenést na dodavatele, navíc má možnost využívat například systémy umělé inteligence, říká Rostislav Babarík ze společnosti Microsoft.

Technologie, které mají sloužit k lepší ochraně osobních dat a kybernetické bezpečnosti, přitom poskytují VFN i nové možnosti. Ve výsledku se tak zvyšuje nejen bezpečnost, ale také efektivita. Nemocnice totiž začala vyvíjet aplikace, takže například triáž pacientů (tj. třídění podle akutnosti) dnes provádí v cloudových technologiích. Nemocnice tedy může sledovat jednotlivé procesy – například to, jak dlouho trvá, než ten který pacient projde zařízením: jak dlouho sedí v čekárně, kolik času stráví v ambulanci a kolik na vyžádaných vyšetřeních. Z dat si lze vytáhnout i čísla týkající se jednotlivých lékařů či vytížení ambulancí v průběhu denní doby, jak lékaři předepisují léky a zda při tom využívají nemocniční pozitivní listy, případně jestli si pak pacienti přípravky vyzvednou v nemocniční lékárně.

„To se lékařům nelíbí, ale je pravda, že když odejdou do privátní ambulance, tak to umí velmi dobře – v rámci nemocnice ne,“ poukazuje Vlastimil Černý.

Bezproblémový nákup dalších kapacit

Další data, která nyní může VFN dlouhodobě sledovat a vidí je díky novým aplikacím jako na dlani, ilustrují kvalitu péče. Zobrazení dostupných informací o reoperacích po 30 dnech nebo pooperační mortalitě tak může poukázat na mezery v systému nebo ilustruje dopad opatření, která nemocnice přijala. Například propad v pooperační mortalitě v roce 2014 dokazuje správnost kroku, kdy VFN převedla péči o intenzivní pacienty na KARIM.

Tvorba takového dashboardu, tedy jakási nástěnky integrující vybrané informace do jednoho zobrazení, přitom zabere jeden až dva dny (nemocnice si jej vytvoří sama vlastními silami) a následně už je potřeba jen minimum úprav. Během noci se dashboardu nalijí nová data, takže každý, kdo k nim má přístup, může sledovat aktuální situaci v nemocnici.

Na cloudy se ve VFN začala ukládat také data z obrazové dokumentace (zhruba 250 terabytů dat), která se po čase využívají jen zřídka a zabírají tedy drahé kapacity na discích. „Chtěli jsme ulehčit interním systémům i z toho důvodu, že rozšíření úložiště v rámci cloudu znamená dvě minuty klikání, zatímco nákup diskových kapacit je půlroční práce. Druhá věc, kterou nám to přináší, je, že jakmile máte data přístupná online, můžete začít využívat technologie, které on premise nejsou. Myslím si, že IT systémy ve zdravotnictví míří k využívání umělé inteligence k asistenci lékařům, ať už při stanovování diagnózy, nebo léčebného postupu,“ načrtává Černý.

„Rozšíření úložiště v rámci cloudu znamená dvě minuty klikání, zatímco nákup diskových kapacit je půlroční práce,“ vypichuje jednu z výhod řešení zvoleného ve VFN její náměstek Vlastimil Černý.

Jak připomíná Rostislav Babarík, senior account executive zodpovědný za oblast zdravotnictví společnosti Microsoft, cloudové řešení ušetří část personálních nákladů a nákladů na hardware, navíc je možno převést svůj díl odpovědnosti související s bezpečností z nemocnice na dodavatele služeb. Na cloudech samozřejmě nemusí mít nemocnice vše – podle Babaríka je pro mnoho zařízení spíše na místě zamyslet se nad hybridním modelem, kdy si část dat nechává zařízení u sebe a část má na cloudech. Pokud se pak nemocnice pro cloudové řešení rozhodne, je pro ni výhodné nakoupit ho v rámci balíku licencí – většina zdravotnických zařízení v Česku například používá Microsoft Office, a pokud se licence nakoupí dohromady s cloudovými službami, cena oproti nákupu jednotlivých licencí zvlášť výrazně klesá. „Nás to paradoxně vyšlo na polovinu, než kdybychom nakupovali na on premise,“ dodává Černý, který tak vyvrací rozšířenou domněnku, že je cloudové řešení drahé.

Rychleji než radiolog

VFN tak dnes spolupracuje se společností Microsoft na projektu, který je zatím ve stádiu výzkumu a vývoje. K 3D segmentaci nádorů, tedy při plánování ozařování pacientů, je v něm využívána umělá inteligence. Systém je přitom schopen udělat 3D model například národu mozku, což je pro radiologa práce na 30 až 45 minut, za 15 až 20 sekund, a to pokaždé stejně. Používá u toho ale nejen umělou inteligenci, ale také strojové učení – když ho tedy radiolog opraví, napříště si to pomatuje. Tento systém dnes užívají tři stovky nemocnic na celém světě. „Získáváte tak zkušenosti stovek lékařů po celém světě, kteří do systému zanáší své zkušenosti. Ty pak v analýze můžete využívat,“ dodává k systémům umělé inteligence obecně Rostislav Babarík.

Co tyto možnosti budou znamenat do budoucna? „Trendy ve zdravotnictví jsou založeny na využívání Big data. Jakmile máte data ve velkém množství, můžete dělat zajímavé analýzy a projekce,“ konstatuje Černý. Lékařům pak systém umí napovídat, o jakou může jít diagnózu a které léčebné postupy je možno u konkrétního pacienta využít, přičemž napoví třeba tři nebo čtyři varianty terapie.

Raději než systémy umělé inteligence by Andrea Vrbovská viděla větší využití telemedicíny a sdílení dat, podobně jako je tomu v Dánsku.

„Trochu problematičtější je, že systémy umí nejen napovědět, jak léčit, ale také, jaká asi bude pravděpodobnost, že se pacient vyléčí nebo přežije. K tomu už i dnešní systémy umí říct, kolik která klinická cesta stojí. To je morální dilema, které už mají lékaři i dnes. Teď ale uvidíte, že měl lékař tři cesty, jak pacienta léčit, a vybral si tu, kde byla třeba o pět či deset procent nižší pravděpodobnost přežití, stála ale třetinové náklady. Dnes jsou takové technologie testovány na vzorcích třeba 25 milionů pacientů,“ přibližuje náměstek Černý. Zároveň ovšem dodává, že vzniklé morální dilema nyní neřeší jen zdravotnictví. Například u automaticky řízených aut je otázka, zda naprogramovat auto pro případ, že se ve vozovce ocitne chodec (třeba i matka s kočárkem) tak, aby ho přejelo, nebo narazilo do zdi.

Ředitelku Bulovky Andreu Vrbovskou výše načrtnutá vize příliš netěší – podle ní by se měl budoucí vývoj ubírat spíše cestou telemedicíny, přenosu dat a spolupráce s dalšími nemocnicemi i mezinárodními centry. Za vzor v tomto směru pokládá Dánsko, kde je přenos dat ošetřen velmi kvalitně.

„Sestra na malém ostrůvku s padesáti obyvateli natočí EKG a v Kodani ho do půl hodiny nebo 20 minut vyhodnotí. To je jedna z cest, co v naší době můžeme a co je akceptovatelné,“ navrhuje Vrbovská, podle které by se tak dal v některých případech řešit i nedostatek lékařů.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

Kulatý stůl ZD se uskutečnil díky laskavé podpoře společnosti Microsoft.