Vědci zjišťují, jak lépe odhalit nemoc trápící hlavně zemědělce

Čeští odborníci zkoumají mechanismus vzniku nemoci zvané exogenní alergická alveolitida, k níž dochází při alergii na bakterie, plísně nebo srst, sliny a peří zvířat. Foto: maxpixel.net

Vědci z Thomayerovy nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze zjišťují, jak lépe odhalovat nemoc postihující zejména zemědělce a chovatele. Exogenní alergická alveolitida vzniká alergií na bakterie, plísně nebo srst, sliny a peří zvířat. Mezi lidmi, kteří jim jsou vystavení, jí trpí každý pátý. V celkové populaci je ale poměrně vzácná, uvedla v tiskové zprávě mluvčí 1. lékařské fakulty Petra Klusáková.

 

„Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry nebo při zpracování dřeva,“ popsala Klusáková. Ohrožení jsou také chovatelé domácího ptactva včetně papoušků a chovatelé laboratorních zvířat, protože vzniká i při práci s peřím a exkrementy. Nově objeveným zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích, například v domácích vířivkách nebo klimatizacích.

„Nemoc se vyskytuje se v méně závažných formách, jež se nejčastěji podobají zápalu plic, který může sám ustoupit. Existují ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ upozornila přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Se svým mezinárodním týmem představila výsledky dlouhodobého výzkumu této nemoci v článku, který byl otištěn v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. „Orientovali jsme se na ozřejmění vzniku exogenní alergické alveolitidy, zjišťovali jsme náchylnosti lidí k této nemoci a vylepšili metody její diagnózy,“ dodala.

Vědci zatím stále neví, proč se u některého pacienta rozvine a u jiného ne, případně jak je vážná. „Někdy je také nemoc obtížně diagnostikována, případně je diagnóza zaměněna za jinou,“ doplnila přednostka. Materiál pro další testy chtějí vědci získávat přímo z prostředí, ve kterém se pacienti vyskytují. Při další analýze budou zjišťovat, jestli na něj má pacient v krvi protilátky.

-čtk-