Dohoda i nedohoda nakonec zřejmě přinese lékárníkům stejný výsledek

"500 až 600 miliónů korun chápeme jako celkové navýšení plateb zdravotních pojišťoven ze všech složek, z kterých pochází příjem lékárenského segmentu," uvedl pro Zdravotnický deník náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Foto: Pixabay

Dnes je možná poslední naděje, že se nalezne dohoda mezi pojišťovnami a lékárníky o úhradách za péči pro příští rok. Segment lékárenské péče je jediný, kde se zatím nepodařilo najít shodu v Dohodovacím řízení. Přesto, že se představy obou stran postupně sbližují, před dnešním jednáním byly stále ještě od sebe poměrně daleko. Poslední návrh pojišťoven zní 14 korun na signální kód (výkon) za recept, lékárníci ovšem jako kompromis požadují 22 korun. Do toho ministerstvo zdravotnictví slibuje, že lékárenské péči pomůže, sám ministr hovoří o 500 až 600 miliónech korun navíc.  Neuralgickým bodem pro lékárníky ovšem je, odkud a zda vůbec taková částka doputuje až do lékáren.

 

Lékárníci by zvýšili ochotu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jim pomoci, pokud by dohodu s pojišťovnami uzavřeli. Ministr si dohodu přeje, protože pro něj představuje nesporný politický úspěch. Co jí v lékárenské péči brání?

Tento segment trpí obrovskou nerovnoměrností, zahrnuje velké lékárny v centrech a nemocnicích, jimiž procházejí drahé léky, ale také docela malé lékárny, které živoří v odlehlých regionech se sortimentem levných přípravků. Pojišťovny vnímají segment jako celek a poukazují na prudce rostoucí náklady zejména vysoce nákladných centrových léků. Zástupci lékárníků zase oponují revizemi SÚKLu  a několikaletou stagnací nákladů na  léky vydávaných na recept. Na rozdíl od jiných zdravotnických profesí, plyne odměna lékárníků z podílu na obchodní přirážce. Sami se to snaží změnit, usilují o odměňování za výkon, podařilo se jim dostat se do Dohodovacího řízení, ale zatím vyjednávají pouze o signálním kódu, který vznikl jako nouzová kompenzace zrušených regulačních poplatků.

Vyjednávání o tom, kolik peněz přiteče příští rok do lékárenství je tedy velice komplexní a přesahuje rámec Dohodovacího řízení. Pojišťovny do něj vstoupily s nabídkou 9 korun za signální kód a slibem, že mimo Dohodovací řízení podpoří změnu cenového předpisu, jímž by se přerozdělila stávající marže (obchodní přirážka). Tato přirážka je degresivní, čím je lék dražší, tím je menší. Navrhované přerozdělení by ještě degresivitu prohloubilo, zvýšilo marži na levné a snížilo na drahé léky, to by mohlo pomoci malým lékárnám. Lékárníkům návrh nevyhovoval. Devět korun za signální kód považovali za krok zpátky, jež by jim snížil příjmy. Půl miliarda, která by se přesunula z drahých do levných léků, jim připadala poněkud virtuální, zejména proto, že by z ní mohli podstatnou část odloupnout distributoři a oni by to nemohli jakkoliv ovlivnit. Koordinátor lékárenského segmentu v dohodovacím řízení, předseda Grémia majitelů lékáren, Marek Hampel, šel do jednání s požadavkem na 30 korun na signální kód za recept, což znamená 1,7 miliardy korun pro rok 2019 (v roce 2017 proplatily pojišťovny za signální výkon 757,1 milionů korun).  To zase bylo zcela nepřijatelné pro pojišťovny.

Poté, co se dohodly všechny ostatní segmenty, ministr Vojtěch vyzval lékárníky a pojišťovny, aby spolu dál jednali a pokusili se shodu najít. Lékárenské řetězce vyrukovaly s návrhem na přesunutí půl miliardy korun do signálního kódu , který by měl hodnotu 15 korun za položku na receptu a současně navrhly, aby bylo změněno referenční období na rok 2017.

Nejnovější návrh pojišťoven 

Nejnověji zdravotní pojišťovny navrhují úhradu za signální kód 14 korun na recept (referenční období by byl rok 2014) a jako novinku vznik fondu ve výši 35 miliónů korun pro podporu poskytovatelů lékárenské péče v nedostupných oblastech. Nad rámec dohodovacího řízení pak podpořily změnu cenového předpisu, kterou by se navýšily o 30 procent sazby taxy laborum.   „Tento návrh ale nepovažuji ze strany pojišťoven za kompromis. Náš segment nebyl průběžně meziročně vůbec valorizován na rozdíl od ostatních segmentů. Snižování cen a úhrad nás dlouhodobě připravuje o  příjem z veřejného zdravotního pojištění a prohlubuje závislost lékárny na tomto způsobu financování jen  přes cenu léků,“ napsal Zdravotnickému deníku Marek Hampel a pokračoval: „Kompromisní návrh,  na kterém bychom se měli všichni shodnout,  je 22,-Kč za recept. Podívejte se, já jsem navrhoval 30,-Kč za recept bez limitací  a neprošlo to.  Kompromis z naší strany je tedy 22,-Kč za recept , protože zdravotní pojišťovny navrhují pro poslední kolo 14,-Kč za recept,  když letos máme 13,-Kč za recept, tak se nejedná o kompromisní návrh ze jejich strany.  Bavíme se tedy o částce cca  550 až 600 mil Kč a to je těch 22,-Kč za recept a koresponduje to s představou řetězcových lékáren za položku na receptu uvedených minulý týden  v jejich veřejné výzvě zdravotním pojišťovnám. Mám ještě připravený návrh ve výši 17,-Kč za položku na receptu, protože v rámci elektronických receptů lze očekávat vývoj několika položek na recept a očekávám digitalizaci listinných receptů. Navíc lékárny z této částky ještě odvedou  DPH ve výši 10% do státního rozpočtu. Suma financí do lékáren je u obou návrhů  díky limitacím stejná.“

Ministerstvo chce sestavit půl miliardu z různých zdrojů

Ať už dnes dopadne poslední pokus o nalezení shody jakkoliv, lékárníci se zřejmě k oněm 500 až 600 miliónům korun navíc nějak dostanou. Ministerstvo zdravotnictví ústy ministra už v médiích deklarovalo, že to je adekvátní částka, kterou by si lékárenství zasloužilo. Zdravotnický deník se pokusil odhadnout zdroje, z nichž by se tato částka nasčítala:

  • cca 40 miliónů korun z navýšení signálního kódu na 14 korun na recept
  • 35 miliónů korun v nově utvořeném fondu pro podporu lékáren v odlehlých oblastech
  • Cca 100 miliónů za zvýšení taxy laborum o 30 procent (neoficiální odhad pojišťoven)
  • Zbývajících 325 až 425 miliónů korun z přerozdělení marží.

Zatímco první dvě částky vyplývají z Dohodovacího řízení, pro upravení taxy laborum a přerozdělení marží je nutné změnit cenový předpis, což je v gesci ministerstva zdravotnictví. „500 až 600 miliónů korun chápeme jako celkové navýšení plateb zdravotních pojišťoven ze všech složek, z kterých pochází příjem lékárenského segmentu. Tedy součet úpravy výše signálního výkonu, případně remodelace sazeb obchodní přirážky a případné zvýšení taxy laborum. A samozřejmě také se zohledněním přirozeného nárůstu nákladů na léky na předpis,“ uvedl pro Zdravotnický deník náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Dohoda, či nedohoda?

Lékárníci tak stojí před dilematem, zda trvat na nedohodě, když je zřejmé, že na jedné straně je zde ochota především ministerstva zdravotnictví skutečně dostat nejméně půl miliardy do segmentu navíc, ale na straně druhé, když větší část této sumy doputuje jinou cestou, než by si lékárníci představovali.  Prakticky dosáhnou téhož dohodou i nedohodou.  Maximálně tak mohou bojovat o mediální vyznění, či o reflexi lékárníků ze strany ostatních partnerů v budoucím vyjednávání. „Ustoupil jsem výrazně ze svých požadavků a představ pro rok 2019. Dále již nemám kam ustupovat.  V lékárnách nás čekají zásadní změny  díky nové přijaté legislativě – protipadělková směrnice, digitalizace listinných receptů, lékový záznam, probíhající revize cen a úhrad léků nadále snižuje naše příjmy, neustálý tlak na valorizaci mezd zaměstnanců a velmi složitá a nákladná administrativa se sháněním nedostatkových léků,“ trval na svém stanovisku před dnešním jednání Marek Hampel.

Tomáš Cikrt