MZ zjednodušilo vedení zdravotnické dokumentace, administrativu sníží i při revizi pokynů ve věstníku

Sestřičkám už za tři týdny ubude zbytečné papírování, slibuje ministerstvo, které připravilo novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Foto: Wikipedie

Za tři týdny v úterý si budou moci zdravotní sestřičky oddychnout – tímto dnem by jim totiž měla odpadnout část papírování. 24. července začne platit novelizovaná vyhláška o zdravotnické dokumentaci, která výrazně redukuje administrativu spojenou hlavně s ošetřovatelskou dokumentací. Ministerstvo zdravotnictví přitom chystá i další kroky, které by měly byrokratickou zátěž snižovat. Do konce léta by tak například měla proběhnout revize ministerských věstníků, která udělá konec zapomenutým papírům.

 

„Administrativní zátěž ve zdravotnictví je dlouhodobě předmětem kritiky jak ze strany lékařů, tak zejména zdravotních sester. Jejím důsledkem je i to, že jsou sestry přetížené a nemohou se zcela věnovat pacientům – často musí trávit více času administrativou. Vnímáme, že to přispívá i k odchodům zdravotníků z praxe a jsou hlasy, že pokud by byla administrativní zátěž menší, nebyla by tak velká personální potřeba. Bylo by tedy možné práci lépe zvládat se stávajícími sestrami a zdravotnického personálu by nebyl zásadní nedostatek. Proto jsme se rozhodli přistoupit k novele vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Základním cílem je zjednodušit vedení zdravotnické dokumentace a snížit administrativní zátěž pro zdravotníky,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Vyhláška o zdravotnické dokumentaci nedávno oslavila své šesté narozeniny, takže jsme měli docela dost ohlasů, zkušeností a podnětů z praxe,“ dodává náměstek pro legislativu Radek Policar.

Novinkou jsou například kratší lhůty, po které je nutno dokumentaci uchovávat. „Tam, kde to nevyžadují jiné předpisy nebo třeba evropská pravidla v oblasti lékařského ozáření, jsme zkracovali tak, aby to dávalo smysl a zbytečně se nezaplňovaly sklady. Často totiž slyšíme, že si velké nemocnice musí najímat další sklady a úložiště, na které jsou poměrně přísné požadavky,“ přibližuje Policar. Zubaři a gynekologové by tedy zdravotnickou dokumentaci měli nově archivovat místo dosavadních deseti let pět let od posledního poskytnutí zdravotních služeb pacientovi. V případě následné a dlouhodobé lůžkové péče se pak doba zkracuje ze 40 na 20 let od ukončení poslední hospitalizace. Krajské úřady, které přebírají dokumentaci pacientů v případě ukončení činnosti poskytovatele bez nástupce, mají nově uchovávat dokumentaci praktických lékařů po 10 let a u ostatních pět let od převzetí.

Zdravotní sestřičky by také měly vést méně záznamů, a to tak, aby to odpovídalo skutečným potřebám daného zařízení. „Není na místě mít jednotný formulář pro odstranění bradavic a zároveň pro souhlas s transplantací srdce. Stejně tak jsou různé typy zdravotnických zařízení a různé typy poskytované péče. Mít stejná pravidla pro velkou fakultní nemocnici jako pro ambulantní zařízení nedává logiku a může to být velmi zatěžující,“ konstatuje Vojtěch. „Zdravotnická dokumentace musí odrážet reálnou podobu zdravotní péče, která se v jednotlivých zařízeních liší. V této oblasti existuje v České republice řada publikací a článků, které se věnují tomu, jak to má správně vypadat. Není tedy nutné, aby ministerstvo stanovovalo jednotnou podobu,“ doplňuje Policar. Česká asociace sester je navíc připravena vydat metodický pokyn, co by záznamy měly obsahovat.

Na druhou stranu však ministerstvo poukazuje na to, že poskytovatelé jdou nezřídka ve vnitřních předpisech nad rámec zákona a vyhlášky, což může personál zatěžovat. „Chtěl bych proto vyzvat zařízení, aby si revidovala vnitřní předpisy a snížila tak administrativní zátěž. V tomto jim otvíráme cestu, protože rušíme povinné požadavky u ošetřovatelské dokumentace. Nově je vyžadováno pouze to, aby dokumentace byla vedena, ale umožňujeme adaptaci dle typu zařízení a poskytované zdravotní péče,“ dodává ministr Vojtěch.

Jak poukazuje také prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, nejde tedy rozhodně o zrušení ošetřovatelské dokumentace. „Každý, kdo provede zdravotnický úkon či službu, to musí zaznamenat,“ doplňuje.

Nemocnice změnu považují za velký přínos

Jaké další změny vyhláška přináší? Jedním bodem je zrušení povinných náležitostí záznamů o informovaném souhlasu, negativním reversu a dříve vysloveném přání. „Tím jsme ale v žádném případě tyto instituty nezrušili – jsou naprosto klíčové pro rozhodování pacientů ohledně toho, jestli budou či nebudou akceptovat nabízenou zdravotní péči. Instituty jsou ale již popsány jak v zákoně o zdravotních službách, tak i v občanském zákoníku a Úmluvě Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně, a to včetně zásadních, klíčových obsahových náležitostí,“ vysvětluje Radek Policar.

Další změnou je to, že pokud lékař vystavuje lékový recept, poukaz na zdravotnické prostředky nebo příkaz k dopravnímu transportu, nemusí již dělat záznam do dokumentace, pouze založí kopii či stejnopis. Zjednodušení by se mělo dotknout také záznamových zařízení. Pokud je tedy popis na zvukovém záznamu, může ho přepsat administrativní pracovník a lékař přepis jen zkontroluje a podepíše.

„Rozhodli jsme se také zjednodušit proces vyřazování dokumentace. Je jasné, že si zdravotníci nemohou likvidovat dokumentaci, jak chtějí – pro to jsou jasná pravidla. Na druhou stranu by proces neměl být příliš složitý a i ambulance praktického lékaře by ho měla snadno udělat tak, aby na konci disponovala jasným záznamem o tom, které dokumenty a jak byly zlikvidovány. Nepotřebuje k tomu tedy vést žádná složitá řízení,“ popisuje náměstek Policar.

V neposlední řadě ministerstvo zohlednilo i požadavky GDPR. „Vyhláška definuje, jaké osobní údaje o pacientovi a jeho blízkých se zaznamenávají. Mezi ty užitečné nepochybně patří i telefonní číslo a mailová adresa, což dnes ve vyhlášce nebylo. Nyní tedy výslovně legalizujeme, aby tyto informace mohly být vedeny,“ dodává Policar.

Mezi novinkami je i vstřícný krok vůči těm, kdo vedou zdravotnickou dokumentaci elektronicky. Ve chvíli, kdy takový poskytovatel dostane například zprávu lékaře nebo jiný dokument v listinné podobě, může ho převést do garantované podoby elektronické verze a papír zlikvidovat. V tomto ohledu ale upozorňuje na zádrhel Pirátská strana. „Novela je v rovině elektronické zdravotnické dokumentace v přímém rozporu se zákonem o zdravotních službách. Listinný dokument digitalizovaný dle vyhlášky nebude digitalizovaný správně podle zákona a naopak. Já bych pak opravdu nechtěl být u soudu v kůži lékaře, který provedl nějaký výkon, a papír s informovaným souhlasem pacienta byl digitalizován podle vyhlášky a tedy v rozporu se zákonem a následně zničen. Přístup ministerstva je v tomto velice nekoncepční. Kdyby byla pořádně legislativně vyřešena elektronická zdravotnická dokumentace, tak by skartační lhůty nebyly zásadním tématem,“ uvádí Zdeněk Hřib (více viz komentář).

Vyhláška má vyjít ve sbírce zákonů 9. července, přičemž většina pravidel nabude účinnosti 24. července. Zhruba čtvrtina opatření si ale zejména v případě větších zařízení vyžádá čas na proškolení zaměstnanců, revizi vnitřních předpisů či úpravy informačního systému, takže je účinnost odsunuta na 1. listopad. Novela spolu s rozebráním změn je k nahlédnutí zde, ministerstvo zdravotnictví navíc zřídilo mailovou adresu  zdrdok@mzcr.cz, na kterou je možné zasílat dotazy. K prvním poznatkům z praxe pak chystá v závěru roku Česká asociace sester konferenci.

Dosavadní sondování ministerstva v terénu ovšem naznačuje, že nemocnice změnu velmi vítají. „Navštívil jsem poměrně hodně nemocnic a všude se snažím prezentovat, co ministerstvo chystá. Právě u této novely je reakce velmi pozitivní. Většinou se bavím přímo s hlavními sestrami a třeba v ústecké nemocnici mi hlavní sestra řekla, že to nejlepší věc, co za dvacet let ve zdravotnictví zažila. Je to tedy vnímáno pozitivně a věřím, že se na to nemocnice budou adaptovat,“ poukazuje ministr Vojtěch.

Odpapírovávání se bude zohledňovat i při dalších právních úpravách

Jak ovšem poukazuje prezidentka ČAS, práce by tímto neměly ustat. „Pevně doufám, že se nejedná o jediný krok v rámci snižování administrativní zátěže a bude navazovat i revize ostatních záznamů, které velmi zatěžují. Jsou to většinou technické dokumentace, ať už se jedná o dokumentování různých teplot či teplotních křivek, záznamy týkající se zdravotnických prostředků a tak dále. I tady je velký prostor pro ubrání zátěže. Také GDPR nějaké zatížení přineslo, takže prostor pro diskusi je i tady,“ zdůrazňuje Martina Šochmanová.

Ministerstvo by skutečně požadavku na další snižování administrativy chtělo vyhovět. „Máme to dokonce v programovém prohlášení jako administrativní audit. Novela vyhlášky je první velmi důležitá věc, ale včera jsem tu měl také zástupce primární péče a bavili jsme se o tom, jaké administrativě čelí praktičtí lékaři. Vyzval jsem je, aby to sepsali a udělali administrativní audit i v této sféře. Administrativy obecně je hodně, někdy je nezbytná a jde o záruku bezpečnosti a kvality péče, takže všechno šmahem zrušit nelze, ale chceme pokračovat ve zjednodušení,“ slibuje Vojtěch.

Podle náměstka Policara bude dalším krokem velká revize pokynů zveřejňovaných ve věstníku ministerstva. „Vychází tam toho hodně, takže jsme udělali velikánskou revizi, kde jsme prošli všechny části věstníku za poslední léta. Krok by mohl být hotový do konce srpna, kdy bychom přišli se zrušením zbytečných věcí, které tam jsou také někdy proto, že se na ně zapomnělo, ale zdravotníci jsou poslušní a nadále je dodržují,“ načrtává Policar.

Další oblastí, která by měla ušetřit administrativu, je elektronizace. Jak známo, chce ministerstvo do konce roku představit věcný návrh zákona o eHealth, který by měl znamenat posun i v této oblasti. A škrtání zbytečných papírů by se mělo promítnout i při přípravě další legislativy. „Bereme to jako jeden ze standardních bodů. Když se chystá nějaký nový právní předpis či regulace, tak se zamýšlíme nad tím, zda to přinese zdravotníkům papírovou práci, jestli je to v této podobě nutné a zda to musí dělat právě zdravotníci,“ uzavírá Policar.

Novele vyhlášky o zdravotnické dokumentaci jsme se věnovali také např. zde.

Michaela Koubová