Farmafirmy hromadí v Británii léky. Kvůli obavám z tvrdého brexitu

Farmaceutické společnosti se připravují pro případ tvrdého brexitu tak, že začínají vytvářet zásoby léků, aby byly schopny zajistit plynulé dodávky léků. Brexit však nestraší jen farmaceutické společnosti. V souvislosti s ním se bude stěhovat Evropská léková agentura, která vymění své dosavadní sídlo v Londýně za nizozemskou metropoli Amsterdam. A u té příležitosti bude propouštět. Foto: koláž ZD

Farmaceutické společnosti mají strach, že se Velká Británie s Evropskou unií nestihnou dohodnout na podmínkách odchodu z osmadvacítky. A připravují se na to. Stejně jako Evropská léková agentura, která bude propouštět.

 

Francouzská farmaceutická skupina Sanofi a švýcarský Novartis rozšířily řady těch, kdo nenechá v souvislosti s brexitem nic náhodě. Spolu s AstraZenekou, Roche, Pfizerem nebo Eisai připravují plán pro případ, že se Velká Británie a Evropská unie nedohodnou a dojde na takzvaný tvrdý brexit. Ten spočívá ve vytváření zásob nejnutnějších léků v britských skladech.

Křečkování i přesun výroby

Pokud totiž skutečně dojde na nejhorší, je zde riziko, že by farmaceutičtí výrobci nebyli schopni garantovat zásobování léky v termínech, na jaké jsou pacienti a poskytovatelé zdravotní péče zvyklí. V případě tvrdého brexitu se totiž tok léků mezi Ostrovy a zbytkem EU zpomalí. A nikdo není schopen říci, jak moc.

Šéf britské pobočky Sanofi Hugo Fry řekl listu Financial Times, že skupina již začala zajišťovat dodatečné skladovací kapacity. Ty by měly zajistit plynulé dodávky léků na britský trh po čtrnáct týdnů počínaje dubnem příštího roku. Standardní zásoba je desetitýdenní. Některé provozy budou muset být přesunuty do kontinentální části EU, aby bylo možné v případě tvrdého brexitu plynule zásobovat trh ve zbytku Evropské unie.

„Věříme, že toto naše rozhodnutí je dostatečnou zárukou pro obyvatele Spojeného království v tom smyslu, že budou mít zajištěný plynulý přísun potřebných léků i poté, co Velká Británie odejde z Unie,“ uvedl Fry. A dodal, že o plánu Sanofi také informoval britské ministerstvo zdravotnictví i Národní zdravotní službu. Stejný krok učinil také švýcarský Novartis.

Logické, říká šéf britského farmaprůmyslu

Kabinet Theresy Mayové i vyjednávači Evropské unie však stále trvají na tom, že v oblasti farmaceutického průmyslu se obě strany blíží dohodě tak, aby mezi kontinentem a Ostrovy zejména léky na předpis i nadále mohly putovat bez jakýchkoli překážek. Jenže farmaceutické firmy na toto ujišťování nehodlají spoléhat. Kdyby se totiž jednání z jakéhokoli důvodu zadrhla, mohlo by být už na reakci příliš pozdě.

Přístupu farmaceutických společností rozumí i šéf Asociace britského farmaceutického průmyslu Mike Thompson. „Pokud firmy nemají jasno v tom, jak to bude s pohybem léků přes hranice po březnu 2019, je logické že se připravují na nejhorší variantu a nechtějí dopustit jakákoli přerušení dodávek léků na britský trh,“ uvedl.

Jak už bylo řečeno výše, zvyšování zásob léků plánují také další farmaceutické skupiny. AstraZeneca je dnes drží na úrovni tří až čtyř měsíců. Je připravena na navýšení o další měsíc. Roche ani Pfizer sice tak konkrétní nejsou, nicméně už dříve uvedly, že se předzásobí tak, aby nedošlo k žádným problémům, ať už v případě brexitu nastane jakýkoli scénář. Japonská Eisai dokonce hodlá zvýšit své zásoby léků na obou stranách Lamanšského průlivu.

EMA bude masivně propouštět

Brexit však nestraší jen farmaceutické společnosti. V souvislosti s ním se bude stěhovat Evropská léková agentura (EMA – European Medicines Agency), která vymění své dosavadní sídlo v Londýně za nizozemskou metropoli Amsterdam. Jenže to nebude jen tak. Agentura stěhování využije také k zeštíhlení svého personálu. Chystá se propustit až třicet procent svých stávajících zaměstnanců.

EMA podle informací listu Financial Times v nejbližší době zveřejní svůj „plán kontinuity“, v němž uvede, jak hodlá zajišťovat svou činnost, která souvisí především s dohledem na evropský trh s léky. Přesun do Amsterdamu také agentura využije právě k personálnímu auditu. Kvůli brexitu se totiž očekává určité utlumení aktivity Evropské lékové agentury, tudíž již nebude tak početný personál potřebovat.

První zaměstnanci už ji opouštějí a tento proces prý bude ještě akcelerovat. Jako jedni z prvních mají být po přestěhování EMA do Amsterdamu propuštěni ti s krátkodobými pracovními smlouvami. V současnosti se hovoří o 135 lidech. Největší úbytek zaměstnanců se očekává v průběhu příštího roku.

Petr Musil