VZP od října nasadí novou metodiku k paragrafu 16. Ředitel ji představil správní radě. Hlavní slovo dostanou odborné společnosti

O tom, jak hradit léčbu, která nemá standardní úhradu, už od října VZP nechce rozhodovat v rámci správních řízení, ale za pomoci odborných společností a aktivní lékovou politikou. Foto: Flickr, koláž ZD

Pokud budou klienti VZP od října potřebovat léčbu, která není standardně hrazená, měla by jim ale přinést benefit, nebude je zřejmě čekat dlouhé schvalování jako doposud. Pojišťovna totiž vypracovala metodiku, díky níž by měla být inovativní léčba dostupnější (psali jsme také zde). Materiál včera projednávala správní rada, která by ho měla definitivně odkývnout na příštím zasedání tak, aby v říjnu mohl začít platit.

 

„Dnes jsem představil členům správní rady materiál, který shrnuje zásady, jimiž se chceme řídit při úhradách léků, které z nějakého důvodu nejsou zařazeny mezi hrazené léčivé přípravky standardně schvalované SÚKL. V žádném případě nechceme obcházet kompetence a povinnosti SÚKL, ale chceme vytvořit funkční nástroj, který vyřeší dlouhodobě neudržitelnou situaci okolo paragrafu 16. Máme ambici, abychom léčivé přípravky, které v současné době nejsou hrazené nebo jsou hrazené pro jinou indikaci, zpřístupnili našim klientům,“ přiblížil včera na briefingu po jednání správní rady ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„Nová metodika ale nebude znamenat, že všichni dostanou všechno a že paragraf 16 bude naplňován zcela bez omezení,“ zdůrazňuje místopředseda správní rady Jiří Běhounek. Klient by ovšem měl nově mít garantováno, že léčbu, z níž má benefit, dostane bez složitého domáhání. VZP by se při tom chtěla opřít o odborné společnosti.

„V každé odborné společnosti chceme pro daný léčivý přípravek najít partnera při stanovování benefitů pro klienta – budeme se tedy ptát, za jakých podmínek, v jakém případě, pro kolik klientů a na jakých pracovištích má smysl léčivý přípravek hradit. Na základě takto proběhnuvší diskuse budeme stanovovat různé formy risk-sharingových smluv, které budeme s našimi partnery, držiteli registrace, uzavírat. Léčivé přípravky pak budou na pracovištích, které se danou diagnózou zabývají, k dispozici,“ načrtává Kabátek.

Pojišťovna tedy chce aktivně usilovat o to, aby společnosti držící rozhodnutí o registraci byly přístupné jednání o uzavření risk-sharingových smluv v jakékoliv podobě. „Rádi bychom více využívali smlouvy, kde se platí takzvaně za výsledek, tedy abychom riziko skutečně sdíleli a přiměli držitele registrace, že doloží benefit pro klienta. Diskuse je ale velmi složitá, takže jsou častější budget-capové smlouvy, kde zastropováváme celkové náklady,“ dodává Kabátek s tím, že prozatím se smluv s platbami za výsledek povedlo uzavřít jednotky.

Aktivní léková politika místo správních řízení

Postup by nyní měl být takový, že příští správní rada dostane z právního pohledu vycizelovaný materiál, v němž bude akceptováno několik odborných připomínek ze strany členů rady. Metodika by měla platit od začátku října. Pojišťovna si od novinky slibuje, že díky ní odpadne část administrativy a celý postup se zrychlí.

„Už nebudeme používat správní řízení ve smyslu paragrafu 16, ale půjdeme cestou aktivní lékové politiky, uzavírání dohod a rozšiřováním úhradových dodatků s našimi partnery – poskytovateli zdravotních služeb. O tom, zda bude léčivý přípravek našemu klientovi aplikován, tak bude rozhodovat příslušné zdravotnické zařízení a nebude tam zdlouhavý proces, kdy musela proběhnout diskuse s revizním úsekem,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.

Členové správní rady, kteří jsou zároveň poslanci, přitom vyslovují ochotu neskončit jen u metodiky VZP, ale řešit samotné znění paragrafu 16 – což je také směr, kterým se chce ubírat i ministerstvo (o ministerských plánech více zde). „Jsem ochoten precizovat tento paragraf, který byl do zákona vložen úplně za jiných podmínek a z jiných důvodů. Jak se ukazuje i z výkladu soudů, je velmi široký a nejasný. Pokud tedy dostaneme nějaký podnět, určitě se tomu budeme věnovat tak, aby se paragraf konkretizoval,“ uvádí Jiří Běhounek.

Pro úpravu paragrafu je i šéfka správní rady VZP a zároveň sněmovního zdravotnického výboru Věra Adámková. „Objevily se názory, že by měl být paragraf 16 zcela vyňat. Já se domnívám, že tomu tak není, protože musíme mít možnost dát pacientům léčbu, která není v řádně vedeném systému. Takto bychom je o to připravili,“ doplňuje profesorka Adámková.

-mk-