Lékový záznam jde na vládu, lékařům a lékárníkům umožní kontrolu duplicit i nevhodných lékových kombinací

Příští rok už nebudou mít lékový záznam k dispozici jen pacienti, ale i ošetřující lékaři či lékárníci. Lépe tak podchytí lékové interakce, duplicity či nežádoucí účinky. Foto: MK

Když před tři čtvrtě rokem startoval povinný eRecept, vyslechlo si ministerstvo spoustu stížností na to, že chybí to nejužitečnější: totiž dostupný seznam všech léků, které má pacient předepsané. Nyní MZ tuto mezeru napravilo a do vlády posílá novelu, díky níž by se v příštím roce měl stát sdílený lékový záznam realitou. Po půlroční přechodné době tak budou moci ošetřující lékaři a vydávající lékárníci začít nahlížet do lékových záznamů všech pacientů, kteří nevyslovili se sdílením nesouhlas.

 

Proč je lékový záznam tak důležitý? „Zejména v Praze najdete pacienty, kteří mají i 25 léků, které by měli brát ve stejnou dobu. Zjistíte, že navštěvují pět různých specialistů, a když jsme dělali malou sondu u jedné malé pojišťovny, našlo se několik desítek pacientů, kteří mají až tři zdánlivě rozdílné léky s různými názvy, ale stejnou účinnou látkou. A při malé sondě u praktických lékařů téměř 50 procent pacientů, kteří navštěvují více specialistů, není schopno vyjmenovat, co všechno od nich mají předepsáno. Proto přístup k lékovému záznamu považujeme za zásadní,“ vysvětluje profesor Jan Švihovec z předsednictva České lékařské společnosti JEP.

I když start eReceptu provázela vlna nevole, podařilo se ministerstvu novinku úspěšně prosadit. „Čelili jsme poměrně velkému tlaku i ze strany části odborné veřejnosti, že systém není připravený a nebude fungovat. To se naštěstí nenaplnilo – přestože dnes ještě nejsou v platnosti sankce za nepoužívání eReceptu, jsme na velmi solidních procentech – někde kolem 80 až 85 procent léků je předepsaných elektronicky, takže se systém rozběhl velmi dobře a funguje,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Šéfka SÚKL Irena Storová k tomu dodává, že v současnosti systém běží s velkou výkonovou rezervou, takže je na plnou zátěž připraven. Od ledna do konce září přitom bylo předepsáno 42,2 milionu eReceptů; vydáno jich bylo 40,2 milionu.

Oprávněná kritika však podle ministra mířila právě na to, že eRecept nepřináší slibované benefity zejména v podobě lékového záznamu. Ministerstvo se proto zavázalo, že během letoška tuto nadstavbu připraví. „Základní premisa, abychom mohli lékový záznam spustit, byla změna legislativy. Byť se to zdá poměrně jednoduché, že by stačilo napsat jednu větu, po hlubší analýze se ukázalo, že tomu tak není. Novela je poměrně rozsáhlá. Dnes je ale připravena a půjde na vládu buď tuto, nebo nejpozději příští středu,“ uvádí Vojtěch.

Podle ministra by přitom schválení vládou nemělo stát nic v cestě, protože byly vypořádány všechny připomínky včetně těch od Úřadu pro ochranu osobních údajů. „Věříme, že je systém připraven tak, že ke zneužití nedojde. A pokud pacient nebude chtít, nebudou jeho data sdílena, i když doufáme, že těchto případů bude co nejméně,“ dodává Vojtěch.

Znění kvituje také ministerská Pacientská rada. „Byla podána jen jedna připomínka, která byla de facto zavzata, i když návrh v předložené podobě ne. Jde o to, že lidé s některými diagnózami si nebudou přát zveřejnit záznam v takovém rozsahu, ale jen pro svého ošetřujícího lékaře,“ poukazuje předseda Pacientské rady Vlastimil Milata.

Přístup pro čtyři skupiny zdravotníků

Co tedy novela přináší? Za využití stávajícího systému i datové základny by měla umožnit sdílení lékového záznamu (tj. seznamu všech předepsaných a vydaných léčiv). Ten přitom pro potřeby pacienta existuje již dnes (přihlášení probíhá buď prostřednictvím elektronického občanského průkazu, nebo zřízením uživatelského účtu na NIA portálu), novinkou však bude možnost nahlédnutí pro ošetřující lékaře a vydávajícího či konzultujícího lékárníka.

Systém bude nastaven tak, že po uplynutí půlročního přechodného období, kdy bude mít pacient možnost vyslovit svůj nesouhlas se sdílením záznamu, se v ostatních případech bude automaticky počítat se souhlasem. „Během tohoto období chceme dělat aktivní kampaň a edukaci pacientů i zdravotnických profesionálů o tom, co všechno půjde s lékovým záznamem dělat a proč je dobré mít lékový záznam povolen. Po celé přechodné období se ještě lékový záznam aktivně s lékaři sdílet nebude. Pakliže pacient do šesti měsíců nesouhlas neprovede, pak se lékové záznamy aktivně nastaví,“ vysvětluje náměstek Filip Vrubel. Pacient ovšem bude mít i kdykoliv po uplynutí přechodného období možnost zakázat sdílení svého záznamu, a to jak vůči všem, nebo pouze u některých lékařů a lékárníků. Tato možnost bude pochopitelně platit i naopak, tedy pokud si pacient svůj nesouhlas rozmyslí. Projevit svou vůli bude možné buď elektronicky, nebo dopisem na SÚKL.

„Opt-out režim byl velmi široce vydiskutován i s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Jsem rád, že se nám podařilo úspěšně odpovědět na všechny připomínky ÚOOÚ tak, že s úřadem nemáme žádný rozpor. V rámci diskusí s ÚOOÚ velmi často zaznívala připomínka, abychom zajistili ex ante nezneužití informací, které lékový záznam obsahuje – abychom nastavili jednoznačná přístupová oprávnění pro nahlížení do lékových záznamů tak, aby se informace o tom, jaké léky má pacient předepsané a vydané, dozvěděl jen ten člověk, který má vztah k danému pacientovi,“ vysvětluje Vrubel.

Režim by tedy měl fungovat tak, že (pokud pacient sdílení lékového záznamu neodmítne) všichni lékaři, kteří již danému pacientovi nějaký eRecept předepsali, budou mít právo do záznamu nahlédnout. Pokud by pak chtěl do lékového záznamu nahlédnout například lékař, u něhož se pacient nově registroval, ale od něhož ještě nemá recept, anebo lékař při hospitalizaci v nemocnici, mělo by iniciační přihlášení prokazující vztah lékař – pacient proběhnout na základě předložení pacientova občanského průkazu. Informace se přitom uchovávají po dobu pěti let, pokud tedy pacient přijde k danému lékaři znovu až třeba za šest roků, bylo by nutno provést proceduru znovu (při návštěvě kratší než za pět let už ale občanku znovu předkládat nemusí).

Lékárníkům se možnost nahlédnout do záznamu otevře ve chvíli načtení identifikátoru, přičemž je časově omezena. Pokud by pacient potřeboval konzultaci mimo režim výdeje, dostane se lékárník k záznamu prostřednictvím zřízení služby poradenství a farmakoterapie s tím, že se přístup zajistí opět po předložení pacientova občanského průkazu. „Díky přístupu, který k lékovému záznamu dostaneme, to bude možné postavit na validních datech o tom, jaké léčivé přípravky pacient dostává. Věřím, že tato činnost se časem stejně jako v západní Evropě stane hrazenou ze zdravotního pojištění, protože je to cesta ke zvýšení compliance pacienta s léčbou,“ dodává k tomu předseda Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti ČLS JEP Michal Hojný.

Vedle toho ale budou mít k lékovému záznamu přístup ještě dvě skupiny zdravotníků. „Myslí se samozřejmě i na separátní přístupy pro zdravotnickou záchrannou službu, aniž by byl členem posádky lékař nebo lékárník, i na klinické farmaceuty jakožto zaměstnance nemocnic poskytující službu lékařům ve smyslu řádné racionální farmakoterapie,“ dodává Vrubel.

Automatická kontrola duplicit i vyhlídky na elektronickou dokumentaci

Lékový záznam ale není jedinou chystanou změnou. Připomeňme, že v příštím roce už skončí roční bezsankční období, které ministr Vojtěch po svém nástupu do funkce inicioval. SÚKL tak bude moci začít udělovat pokuty až do zákonné výše 300 tisíc korun (původně ovšem byla maximální hranice stanovena na dva miliony), už dopředu ale avizuje, že sankce budou hrozit jen zarytým kverulantům, kteří systém programově odmítnou používat – pokud lékař sem tam předepíše z technických důvodů listinný recept (výčet výjimek je dán vyhláškou), nic mu nehrozí. Dodejme, že ani papírové recepty vypsané na základě výjimek by neměly scházet v lékových záznamech – budou totiž dodatečně digitalizovány v lékárně.

Lékový ústav také průběžně naslouchá odezvám z terénu a na jejich základě stávající systém upravuje. Typickým příkladem je SMS identifikátor, který si získal větší oblibu, než ministerstvo původně předpokládalo. Zatímco mailem bylo za první tři čtvrtiny letošního roku zasláno 338 tisíc identifikátorů, formou SMS bylo více než 1,7 milionu – což ovšem příliš nenadchlo lékárníky, kteří museli pokaždé z telefonu opisovat 12místný kód.

„Proto jsme na začátku září spustili novou verzi SMS zpráv, která obsahuje v těle zprávy url odkaz, který obsahuje QR kód. Ten může lékárník čtečkou v lékárně sejmout. Vedle toho je tam vidět platnost eReceptu, což bylo také diskutováno – pacient předtím nevěděl, jak dlouho mu recept bude platit,“ uvádí Irena Storová s tím, že novinku během září využilo 60 tisíc pacientů.

„Jsem rád, že na projektu eReceptu SÚKL pracuje a není to něco, co skončilo ve verzi leden 2018. Za nás dvě největší věci, na které se těšíme, je předepisování návykových látek, tedy recepty s modrým pruhem, které jsou obrovskou příležitostí posunout eRecept zase dál. Věřím také, že se s přispěním pojišťoven podaří zajistit, abychom byli schopni vydávat léčivé přípravky pacientům, kteří mají ověřenou příslušnost ke zdravotním pojišťovnám,“ dodává k tomu Michal Hojný.

Novelu, která bude řešit recepty s modrým pruhem, skutečně má ministerstvo v plánu příští rok. „Chceme tuto agendu kompletně elektronizovat, což bude větší známka bezpečnosti a horší možnost zneužití či falzifikace,“ říká k tomu Adam Vojtěch.

„Myslíme i na další rozvoj systému. S lékovým záznamem chceme zprovoznit některé další funkcionality systému ve stylu notifikace duplicit. Systém bude obsahovat kontrolu duplicitní preskripce, takže bude umět automaticky vyhodnotit, že byl pacientovi stejný lék předepsán třeba před týdnem. Lékaři pak přijde notifikace, a ten zhodnotí, jestli je skutečně třeba pacientovi lék předepisovat znovu,“ načrtává další novinku Filip Vrubel s tím, že vymýcení duplicit by mělo mít velký zdravotní i finanční dopad.

Pracovní skupina, která letos začala působit na ministerstvu, aby pracovala na lékovém záznamu, se tak nyní pustí do diskuze v souvislosti s prováděcími vyhláškami, zmíněnými recepty s modrým pruhem a také řešením lékových interakcí či kontrolou nežádoucích účinků. Vedle toho se ovšem chystají úpravy, které začnou elektronizaci řešit nejen v souvislosti s recepty.

„eRecept bereme jako první vlaštovku na poli elektronizace zdravotnictví. Na tomto projektu se ukazuje, že elektronizace může fungovat. Zatím se bavíme o preskripci léků, náš záměr je ale jít mnohem dál: sdílet zdravotnickou dokumentaci, informace o provedených vyšetřeních, laboratorních testech a tak dále. Už máme připraven věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví, což je obrovský opus, který jde teď do připomínek. Budeme tak mít vytvořenou kompletní architekturu elektronického zdravotnictví v ČR, která by se měla rozeběhnout, pokud vše dobře půjde, v roce 2020,“ dodává Adam Vojtěch.

Michaela Koubová